Kategorie:
Různé

Návrh na odvolání starosty, přednesený v rámci bodu interpelace

V naší obci je pravidelnou součástí programu zasedání zastupitelstva bod »interpelace zastupitelů«. Na závěr interpelace týkající se obecních novin navrhla vystupující opoziční zastupitelka, aby zastupitelstvo přijalo usnesení o odvolání starosty. Bylo možné či nutné o tomto návrhu...

V naší obci je pravidelnou součástí programu zasedání zastupitelstva bod »interpelace zastupitelů«. Na závěr interpelace týkající se obecních novin navrhla vystupující opoziční zastupitelka, aby zastupitelstvo přijalo usnesení o odvolání starosty. Bylo možné či nutné o tomto návrhu přímo hlasovat, nebo mělo být nejdříve hlasováno o tom, zda zastupitelstvo tuto otázku zařadí jako nový samostatný bod programu?

V souvislosti s návrhy členů zastupitelstva obce, které byly předneseny při probíhajícím zasedání zastupitelstva, je nutné rozlišovat dvě situace. Předně je to navrhování zcela nových bodů na program probíhajícího zasedání zastupitelstva, které je zákonem o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.) výslovně upraveno v § 94 odst. 2 (o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce). Každý zastupitel tedy může v průběhu zasedání (kdykoli nebo v částech vymezených jednacím řádem) vystoupit s návrhem na doplnění programu, čemuž odpovídá povinnost zastupitelstva takový návrh posoudit a o jeho zařazení usnesením rozhodnout. Od navrhování nových bodů je nutné odlišit navrhování konkrétních rozhodnutí (usnesení) v rámci bodů, které již byly na program jednání zařazeny a jež jsou zastupitelstvem projednávány. Tato druhá situace zákonem o obcích výslovně upravena není, z ustanovení § 82 písm. a) se nicméně dovozuje, že každý člen zastupitelstva má právo při zasedání vznášet vlastní návrhy na konkrétní rozhodnutí (usnesení). V takovém případě však nejde o rozšiřování programu zasedání, o jehož přípustnosti by muselo zastupitelstvo nejdříve hlasovat, ale o standardní podávání návrhů (obvykle alternativních) na rozhodnutí v konkrétní již projednávané věci, k nimž se zastupitelstvo vyjadřuje přímo hlasováním o nich (případně hlasováním o protinávrzích).

Rozlišení mezi oběma situacemi nemusí být na první pohled zcela zřejmé, vodítkem musí být bezprostřední věcná souvislost projednávané věci s návrhem usnesení, neboť v opačném případě by se zcela setřel rozdíl mezi navrhováním nových bodů a navrhováním konkrétních usnesení, čímž by bylo oprávnění zastupitelstva rozhodnout, jakou záležitostí se bude zabývat, prakticky vyloučeno (srov. § 94 odst. 2 zákona o obcích).

V rámci projednávaných bodů je proto možné navrhovat přijetí jen takových usnesení, která s těmito body přímo souvisejí, tedy usnesení, která budou řešit projednávanou věc. Není však možné navrhovat usnesení, která s projednávanou věcí bezprostředně nesouvisí, nebo svým obsahem či dosahem tuto věc překračují. Pokud by takové usnesení bylo navrženo, je na místě je vyhodnotit nikoli jako návrh rozhodnutí o projednávaném bodu, ale jako návrh na rozšíření programu zasedání, a vyřídit je podle § 94 odst. 2 zákona o obcích. To znamená primárně rozhodnout o rozšíření programu a až poté případně rozhodovat o samotném návrhu usnesení.

Z hlediska posuzované věci je proto nutné zvážit, zda popsaný návrh, který byl učiněn zastupitelkou na závěr jí přednesené interpelace, byl svou povahou návrhem na doplnění programu, nebo formulací konkrétního usnesení vztahujícího se k předložené interpelaci. To především vyžaduje úvahu, zda v rámci bodu »interpelace« bylo možné navrhovat a přijímat usnesení a pokud ano, zda konkrétní přednesený návrh lze považovat za návrh související s interpelací.

Zákon o obcích pravidla »interpelace členů zastupitelstva« (v jakémkoli myslitelném označení), které by byly vznášeny přímo na zasedání zastupitelstva a na něm též projednávány, výslovně neupravuje /na rozdíl od práva zastupitele vznášet dotazy, připomínky či podněty vůči radě obce, které je upraveno v § 82 písm. b) zákona o obcích/. Zařazení takového bodu na jednání zastupitelstva obce (z vůle zastupitelstva) však nepochybně možné je a stejně tak je možné, aby v rámci interpelací byla zastupitelstvem přijímána i rozhodnutí (usnesení), neboť jde o bod jako jakýkoli jiný. Jednací řád zastupitelstva by sice mohl tuto možnost s ohledem na specifický charakter interpelace vyloučit, případně omezit jen na interpelace, které byly předem ohlášeny a zveřejněny v návrhu programu podle § 93 odst. 1 zákona o obcích, pro účely odpovědi nicméně předpokládejme, že se tak nestalo.

V posuzované věci byla předmětem interpelace problematika obecních novin. V rámci této interpelace by tedy nepochybně bylo možné navrhovat i přijímat usnesení, která by se bezprostředně týkala zmíněných záležitostí. Návrh usnesení na odvolání starosty, ač byl koncipován jako »vyústění« přednesené interpelace, ovšem svou povahou i významem zcela zjevně překračuje věcné zaměření interpelace, a nebylo jej proto možné vyhodnotit »pouze« jako návrh na přijetí usnesení týkající se dané interpelace.

Nebylo-li však možné návrh usnesení posoudit jako návrh rozhodnutí o projednávané interpelaci, nezbývalo, než jej vyhodnotit jako návrh na doplnění programu zasedání ve smyslu § 94 odst. 2 zákona o obcích, s nímž je spojena povinnost zastupitelstva bezprostředně rozhodnout o tom, zda danou záležitost na program probíhajícího zasedání skutečně zařadí. V posuzované věci by tedy mělo být postupováno tak, že předsedající nechá hlasovat o tom, zda stávající program zasedání zastupitelstvo rozšíří o nový bod – odvolání starosty. Přednesený návrh usnesení by tedy měl být bez dalšího posouzen jako návrh na doplnění programu probíhajícího zasedání a v intencích § 94 odst. 2 zákona o obcích by o něm mělo být také hlasováno (nikoli o samotném odvolání, ale o tom, zda probíhající zasedání bude doplněno o tento svou podstatou nový bod). Povinnost posoudit navržené usnesení jako návrh na rozšíření programu probíhajícího zasedání přitom vyplývá z obecného právního principu, podle něhož je nutné každé podání (podnět, návrh apod.) hodnotit podle jeho skutečného obsahu, byť je formulován či označen nepřesně.

Případné rozšíření programu probíhajícího zasedání, byť by šlo o tak závažný bod, jakým je odvolání vedení města, by přitom neodporovalo ani § 93 odst. 1 zákona o obcích, podle něhož musí být informace o připravovaném zasedání zastupitelstva, včetně návrhu programu, zveřejněna nejméně 7 dní předem na úřední desce obecního úřadu. Ke vztahu § 94 odst. 2 zákona o obcích a povinnosti plynoucí z § 93 odst. 1 zákona o obcích se ve své judikatuře vyjádřil Ústavní soud (nález sp. zn. IV. ÚS 331/02), jenž zjednodušeně řečeno konstatoval, že zařazení v zásadě jakéhokoli bodu na program probíhajícího zasedání není porušením § 93 odst. 1 zákona o obcích, neboť s takovým postupem výslovně počítá § 94 odst. 2 téhož zákona [tím pádem nelze hovořit ani o porušení práva občana obce podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích]. Ústavní soud v rozhodnutí, které se mimochodem týkalo právě odvolávání funkcionářů obce, sice nabádá ke zdrženlivosti s tím, že rozšiřování programu o tak závažné body by mělo být zcela výjimečné, a priori je však neodmítá. Odpovědnost za případné rozšíření programu probíhajícího zasedání proto spočívá pouze v politické odpovědnosti zastupitelů, nikoli v odpovědnosti právní, neboť dané rozšíření je obecně považováno za přípustné.

JUDr. ADAM FUREK
právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *