Nazrál čas ke vzniku vzorových řešení s podporou SFDI?

Dosavadní náměstek primátora statutárního města Opava Daniel Žídek několik let zastupoval Svaz měst a obcí ČR (SMO) v hodnotitelské komisi pro posuzování žádostí o příspěvek z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Proto zveřejňujeme jeho shrnutí některých problémů municipalit, když žádají o příspěvek z fondu.

Při hodnocení návrhů projektů, na něž radnice žádaly o příspěvek z SFDI, jsem se vždy snažil některým dalším členům komise občas i poněkud sveřepě oponovat. Za řadou nešvarů a chyb, které se v žádostech o příspěvek na projekty ze strany municipalit děly a stále dějí, totiž stojí spíše stojí systémová pochybení než špatná práce obecních, městských nebo magistrátních úřadů. A protože obcí v Česku je přes šest tisíc, těchto jejich »chyb« patrně příliš ubývat nebude ani v budoucnu.

VZOROVÁ ŘEŠENÍ BY POMOHLA

První problém vidím v nejednotnosti výkladu dopravních opatření v různých regionech. Konkrétně v odborech dopravy obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, a to napříč celým státem. Na jednom konci republiky starosta usiluje o instalaci zpomalovací šikany na silnici 2. třídy před vjezdem do obce a získá k tomu všechna kladná vyjádření. Jenže zcela identickému požadavku obce z jiného kraje – a za stejných podmínek, což zdůrazňuji – se kladného stanoviska nedostane.

Svaz měst a obcí se prostřednictvím své dopravní komise a za podpory SFDI už dříve snažil nabídnout alespoň částečné sjednocení náhledu na jednotlivá možná řešení. Vznikl tak zásobník dopravně inženýrských opatření BESIP v obcích (je k dispozici na internetové adrese: http://www.smocr.cz/ nase-projekty/besip/dopravne-inzenyrska-opatreni-v-obcich.aspx), který získal i kladné ohlasy tehdejšího vedení resortu dopravy a Policie ČR. Opatření se týkala zejména úprav komunikací s důrazem na bezpečnost chodců, cyklistů, ale třeba také zklidňování dopravy.

Podle mého názoru je nejvyšší čas, aby se příslušné orgány shodly na určitém počtu vzorových řešení, která by se posléze dolaďovala podle místních potřeb a požadavků. Že to je možné, dokládá zmíněný zásobník.

PODMÍNKY JSOU DÁNY, ALE…

Na tento problém se nabaluje další, související s projektovou činností. Kvalitní projekt je základem pro podání žádosti o příspěvek (nejen) z SFDI, přičemž samozřejmě musí plně odpovídat platným předpisům. V drtivé většině případů, které naše hodnotitelská komise posuzovala, se nejvíce diskutovalo o úrovni příslušných projektových dokumentací.

Kvalita projektu se přitom nehodnotila podle detailního zpracování veškerých řezů, výšek, kót atd., ale se zřetelem k souladu s platnými předpisy, zejména s prováděcími vyhláškami k projektové činnosti, se zákonem o pozemních komunikacích, stavebním zákonem apod. Koneckonců tyto požadavky jsou vyjmenovány v pravidlech SFDI pro poskytnutí příspěvků. Přesto kvalita předkládaných projektů často nebyla z tohoto pohledu na požadované úrovni.

Pokud někdo někomu něco poskytuje, určuje si i podmínky, které příjemce podpory musí splnit. Podmínky zkrátka klade poskytovatel a v drtivé většině případů se o nich nediskutuje: Jsou prostě dány. Kdo je nedodrží, ztrácí šanci na příspěvek.

Přesto si dovolím poznámku k SFDI. Bylo by totiž dobré si každoročně, ve spolupráci se Svazem měst a obcí, společně sednout k jednomu stolu a některá ustanovení podmínek pro poskytnutí příspěvku přizpůsobit změnám, které proběhly. Také vtěsnat se do časového prostoru daného obcím a městům bývá velmi krušné, neboť zejména v majetkoprávní rovině se jednání s majiteli (obecně) mnohdy zdlouhavě vlečou.

JEDNAT, KONZULTOVAT, RADIT SE

Na druhou stranu je třeba ocenit, že množství nedostatků na straně žadatelů vedlo poskytovatele příspěvků k vytvoření (dlouhodobého) institutu konzultací, v jehož rámci žadatelům poskytuje rady a pomoc, jak odstranit chyby, nebo návod, jak problémům předcházet. Za to SFDI a jeho pracovníkům patří dík: De facto leckdy suplují placenou práci některých projektantů.

Zadavatelé projektu mají zájem o to, aby jej obdrželi v náležité kvalitě. Jenže jak si to pojistit, jde-li o menší obec, která nemá peníze na zaplacení odborného aparátu, a starosta či starostka jsou vzděláním vzdáleni projektování nebo podobné činnosti?

Myslím si, že zejména v těchto případech je nutné komunikovat s poskytovatelem příspěvku a nenechat vše jen na projektantovi. Ve smlouvě s ním je třeba uvést přesné podmínky vycházející z pravidel poskytovatele příspěvku – a určitě si ověřovat, využívá-li i projektant možností konzultace a promítá-li případné námitky poskytovatele do přípravy projektu. Určitě se vyplatí i při zdánlivě nepatrných pochybnostech a nejasnostech osobně o nich jednat a neřešit je pouze z kanceláře obecního úřadu. Komunikace je základ, což platí ve všech sférách života.

DANIEL ŽÍDEK

náměstek primátora statutárního města Opava

Kde se lze dozvědět další informace

Daniel Žídek hovořil na stejné téma na semináři Možnosti měst a obcí při čerpání prostředků na rekonstrukci a výstavbu bezbariérových úprav chodníků a cyklistických stezek, který byl v září uspořádán Svazem měst a obcí ČR, Státním fondem dopravní infrastruktury a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků.

Prezentace řečníků na tomto semináři lze bezplatně stáhnout z internetové adresy: http://smocr.cz/cz/nase-akce/jine/seminar-moznosti-mest-a-obci-pri-cerpani-prostredku-na-rekonstrukci-a-vystavbu-bezbarierovych-uprav-chodniku-a-cyklistickych-stezek.aspx

Ve smlouvě s projektantem je třeba uvést přesné podmínky vycházející z pravidel poskytovatele příspěvku – a určitě si ověřovat, využívá-li i projektant možností konzultace s SFDI.

Daniel Žídek, v minulém volebním období náměstek primátora Opavy, zastupoval Svaz měst a obcí ČR v jedné z hodnotitelských komisí pro posuzování žádostí o příspěvek z rozpočtu SFDI.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *