Nebojte se lokálek /6

K regionální železnici patří nejen koleje a vozidla, ale také budovy. Nejde jen o objekty nádraží, ale i o různé sklady, vodárny, výtopny apod. Pro současný provoz řada z nich ztratila svůj význam (někdy ovšem zdánlivě) a pro vlastníka představují nemalé náklady na údržbu.

Vodou se již lokomotivy nezbrojí, kusové zásilky z kolejí dávno zmizely a řízení provozu se také řeší bez staničního personálu. Přitom jde o budovy typické industriální architektury, jež dávají dráze genia loci a výrazně potvrzují pravdivost teze o dráze jako krajinotvorném prvku.

Klíčovým problémem existence drážních staveb (nejen) na regionálních dráhách je nalezení nového smyslu jejich nového využití. Vlastníkům dráhy, kteří budou více spjati s místem – obce a svazky obcí – mohou tyto budovy velmi dobře posloužit řešit potřebné služby, případně i vydělávat jak na sebe, tak napomoci dopravnímu systému. Obcím mohou posloužit např. jako prostory úřadu, místní prodejny či hospůdky, klubovny spolků apod. Dříve služební byty ve větších nádražních budovách mohou dostat roli startovacích či seniorských bytů, tak potřebných ve většině obcí. V případě užití k účelům turistického ruchu mohou v budovách sídlit atraktivní informační centra s občerstvením, penziony, sezonní půjčovny kol nebo lyží. Ale může tam být i muzeum obce a regionu se specifickou vazbou právě na železnici a její vznik.


U větších budov se někdy relativně hůře hledá využití celého objektu. Existují však už příklady jejich využití k výstavním nebo koncertním účelům, či jako multifunkčních objektů. Stará skladiště lze upravit na letní sezonní občerstvení se sálem či jevištěm, zázemím pro kulturní akce na zpravidla nevyužívaných plochách stanic.

Pozor však na depa a přilehlé plochy – provozovatel dopravy je bude patrně potřebovat k jejich původnímu účelu, tedy k údržbě a odstavení vozidel pro obsluhu regionální sítě, případně tyto objekty budou sloužit jako základna pro údržbu tratě.

Ani drážní objekty mimo intravilán obce není nutné likvidovat. Osvědčilo se je využívat jako »železniční chalupy« – rekreační objekty k pronájmu. U Jindřichohradeckých místních drah se dokonce jako originální turistická destinace musí rezervovat na celé měsíce i roky dopředu!

K těmto a podobným účelům lze budovy zastávek a nádraží využít i tehdy, kdy jsou pro současnost už nevhodně umístěny (mimo obec) a bylo by lepší je zrušit a vybudovat místo nich nové, dostupnější objekty. Využití opuštěných drážních budov se neváže jen na cestující železnice, ale obecně na turisty či občany obce. Jejich zdánlivě nevýhodná specifika lze úspěšně obrátit ve výhody a drážním budovám vdechnout nový život, který může přinést i drobný příjem do rozpočtu obce. Byť rekonstrukce objektů k novému účelu většinou není investičně náročná, lze stále ještě počítat s možnou podporou z rozpočtů krajů i od Ministerstva pro místní rozvoj.

Nejde však pouze o nové využití uprázdněných objektů. Ale hlavně o to, aby se nádraží stala součástí živého organismu obce, její vstupní a výstupní branou a rozvojovým prvkem. Není to chiméra, což dokazují příklady ze zahraničí nebo zmíněných jindřichohradeckých úzkokolejek. Ale i z tratě Pňovany-Bezdružice, železnice Desná či z Merklína u Karlových Varů.

 

PETR TEJKL
poradce v oboru dopravního marketingu

JAN ŠATAVA
odborný poradce v oblasti dopravy

 

Co je dobré vědět

Železniční budovy na lokálce mají nejen svého genia loci, ale s novým využitím mohou i vydělávat.

Vzorně udržovaná výpravní budova 16/H (označení podle c. a k. stavebních normálií) na trati Pňovany-Bezdružice, která – jako i celá trať, je v péči klubu příznivců této trati.

Jedna z řady reprezentativních nádražních budov na švýcarských regionálních tratích. Zvenku vzorně stylová, uvnitř zcela moderní.

FOTO: archiv Petra Tejkla

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *