Nečinnost státu ohledně dotací Evropské unie může řadu obcí vážně ohrozit

Liknavost při přípravě programových a prováděcích dokumentů k operačním programům pro stávající programové období Evropské unie 2014-2020 dává podle zkušeností společnosti Allowance s. r. o. tušit, že čerpání evropských peněz v České republice se příliš nezlepší ani v nadcházejících letech.

V Česku je řada obcí, jež se mohou dostat do velmi svízelné finanční situace. Přestože jim dotace z evropských peněz již byly schváleny, na samotné finanční prostředky zatím marně čekají. Vůbec přitom netuší, kdy a v jaké výši peníze získají. Podle Mgr. Daniela Glase, výkonného ředitele společnosti Allowance s. r. o., je to výsledek problematického přístupu ministerských úředníků, kteří i po letech zpochybňují transparentnost veřejných soutěží. Jak dále poznamenává, obcím to způsobuje obrovské problémy, především u projektů, které již byly ukončeny, zkolaudovány a předány k užívání. Pokud by u těchto projektů nyní obce měly vrátit peníze, které již byly uhrazeny dodavatelům, byl by to pro ně neřešitelný problém. Finanční stabilita mnohých obcí se tak otřásá v samotných základech.

Název společnosti Allowance je většině veřejnosti neznámý. Čím se vlastně zabývá a jaké má souvislosti s fondy EU?

Společnost Allowance s. r. o. se od svého vzniku v roce 1999 zabývá konzultační a poradenskou činností pro klienty jak z veřejnoprávní, tak z komerční sféry. Hlavní cílovou skupinou jsou města a obce. Od roku 2004, kdy začalo v Česku první programové období, je firemní kmenovou službou pomoc při získávání dotací ze strukturálních fondů EU a národních dotačních programů. Mezi základní činnosti patří konzultace v rámci přípravné fáze projektu, dále zpracování finančních analýz, podnikatelských záměrů a zhotovení vlastní žádosti o dotaci. Poté nastupuje komplexní zajištění výběrových řízení a řízení projektu v jeho realizační fázi. Zejména v dotačním poradenství patříme k nejzkušenějším a nejzavedenějším subjektům na českém trhu, a to hlavně v oblasti životního prostředí, kterým se dlouhodobě zabýváme.

Kolik projektů jste již zpracovali za dobu svého působení na trhu?

Vezmu-li čistě dotační projekty, tak těch jsme za šest let zpracovali více než tři stovky. Investiční náklady těchto projektů činí 42,5 mld. Kč, hodnota získaných dotací dosáhla 25 miliard korun. Jsou to opravdu nezanedbatelné částky. V případě veřejných zakázek jde o další stovky projektů.

Čerpání peněz z fondů EU je u nás spojeno s problémy. Které bývají největší?

V současné době jsou největší a přímo katastrofální problémy spojené s tzv. korekcemi – odebíráním dříve schválených, či dokonce přidělených dotací z fondů EU. Obce, které marně čekají na již schválené dotace EU např. od ministerstva životního prostředí (MŽP), tak stále nemají odpověď na otázku, kdy a zda vůbec získají přislíbené finanční prostředky. Dochází k situaci, kdy přestože po celou dobu přípravy a realizace zadávacího řízení byly všechny kroky konzultovány se Státním fondem životního prostředí a z jeho strany byly i schvalovány, MŽP následně zpětně označilo veřejnou zakázku za netransparentní. Skutečným paradoxem je, že námitky byly vzneseny po uplynutí mnohdy i několika roků po dokončení zadávacího řízení. Důsledkem tohoto procesu je již zmíněné »masové« udělování korekcí.

Co to znamená pro samotné obce?

Obrovské komplikace, protože řada projektů je už několik let zrealizována a zkolaudována. Pokud po tak dlouhé době dostává obec informaci, že má vrátit část dotace z důvodu údajné netransparentnosti veřejné soutěže, je to pro ni neřešitelný problém. Stejně komplikovaná situace vzniká u projektů, které se teprve realizují a ministerstvo pozastaví financování. Je nutné si uvědomit, že obce se tímto mohou dostat do vážných, téměř neřešitelných finančních problémů, protože pak samozřejmě nejsou schopny platit svým dodavatelům, což může v krajním případě znamenat i konec celého projektu.

Jak toto martyrium může vlastně dopadnout?

Nebýt ve hře několik miliard (slíbených i již prostavěných), byla by to typická česká anekdota k odpolední kávě. Bohužel se stáváme svědky obvyklého českého úkazu, kdy neřešením se problém neustále prohlubuje. Co na tom, že v Bruselu to na počátku mysleli dobře a chtěli českým obcím poslat tolik potřebné finance? V české kotlině se postupuje podle jiného pravidla, totiž že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. A proto radnice obcí, které vynaložily nemalé úsilí na to, aby svým občanům zlepšily životní úroveň, budou nyní po zásluze potrestány. Osobně jsem velmi zvědav, jak celá kauza dopadne.

A jste optimista co do výsledku celého problému?

Především je třeba vidět reálnou situaci. Postižené obce samozřejmě musely reagovat, spojily se do funkčního uskupení a zahájily podávání námitek proti postupu SFŽP a MŽP. V námitkách se mj. objevují i zmínky o tom, že postup MŽP zcela jistě v konečném účtování vytvoří škodu, kterou bude muset někdo zaplatit. Očekávaným výsledkem bylo, že úředníci se zalekli a přešli do fáze »mrtvý brouk«. Na výzvu obcí k dalšímu společnému jednání v podstatě nereagovali a na dopisy odpovídají vyhýbavě – opakováním několika formulací stále dokola, tedy že k pochybení došlo a že korekce proto bude. O dalším postupu a časových relacích se však nepraví ani slovo. Nic na tom nemění skutečnost, že mnohé projekty jsou z hlediska realizace doslova v kritickém stavu.

Jak velký podíl z evropských peněz stále není v rámci posledního období v případě Česka vyčerpán?

Přibližně jde asi o třetinu objemu fondů, což představuje desítky miliard korun.

V čem vidíte hlavní problém v nedočerpávání přidělených evropských peněz?

V rámci dobíhajícího programového období 2007-2013 jsme zejména od ministerstev místního rozvoje, průmyslu a obchodu a životního prostředí neustále slyšeli, že hlavním problémem slabého čerpání evropských peněz je špatná připravenost projektů. Že klienti jsou špatně připraveni, a tudíž absorpční kapacita – tedy připravenost kvalitními projekty – je v Česku velmi nízká. Jenže pravda je úplně jinde a s nástupem nového programového období 2014-2020 se problémy budou zase opakovat. Ještě ani na začátku letošního září neměli zájemci o dotace k dispozici programové ani prováděcí dokumenty k operačním programům. Ministerstva sice znovu nabádají obce, aby si připravovaly projekty. Ovšem to je problém, protože stále chybějí »základní noty«.

Klienti dosud nevědí, které výdaje budou způsobilé – na co bude možné čerpat peníze, neznají podmínky a způsob přidělení dotací, neznají ani prováděcí podmínky. Co se tedy stane? Obce nebudou připraveny, opět se vše bude řešit na poslední chvíli, zase budou v projektech chyby a znovu si resorty budou stěžovat na špatnou kvalitu projektů. Čerpání peněz z fondů EU opět nebude takové, jaké by mohlo být. A kde je hlavní a původní příčina? Jednoznačně na straně ministerstev, která zveřejňují podmínky programů se zpožděním, v nedostatečném rozsahu a v nedostatečné kvalitě.

Takže dosavadní komplikace spojené s čerpáním peněz z fondů EU budou pokračovat i nadále?

Základní informace – podmínky spojené s čerpáním peněz – jsou stále neznámé. Proto ani není možné začít pracovat na přípravě projektů. Výsledek toho bude stejný jako v uplynulém sedmiletém období. Vyhlašování výzev pro podávání žádosti o poskytnutí podpory bude zase naprosto netransparentní, chaotické a zmatené. Už nyní by měl být znám harmonogram výzev na příští rok, ale my dosud nemáme ani potřebnou dokumentaci, o které jsem hovořil.

Budou mít tedy obce vůbec nějaký čas na konkrétní výzvy reagovat?

Asi nejlepší odpovědí na tuto otázku je jeden konkrétní případ z loňska. Tím je 53. výzva OP Životní prostředí na vodohospodářské projekty, kterou v říjnu 2013 vyhlásilo ministerstvo životního prostředí. A nejzajímavější skutečností jsou data spojená s touto výzvou. Byla vyhlášena ve čtvrtek večer 10. října a následně v pondělí 14. října večer byla již uzavřena. A teď si ministerstvo představuje, že tam jako klient podáte stomilionové projekty, které připravíte během dvou pracovních dnů. Obce, pokud mají zájem o podporu, roky připravují projekty a pak mají jen dva pracovní dny na to, aby žádost odevzdaly. Troufám si říci, že v Bruselu vůbec nikdo netuší, jakým způsobem se v Česku pracuje. Výzva, která má sloužit k uspokojení miliardových projektů, trvá dva pracovní dny. Samotného by mě zajímalo, kolik bylo ve skutečnosti obcí, jež projekty dlouhou dobu připravovaly, ale dvoudenní lhůta jim prostě utekla.

To zní dost neuvěřitelně, takřka jako příběh z sci-fi literatury. Je mnoho takových případů?

Bohužel je to realita mnoha výzev na čerpání peněz z fondů EU, a to především v oblasti životního prostředí. Je třeba si uvědomit, že příprava projektu trvá od jednoho do pěti let. Kupříkladu projekt na vybudování kanalizace s rozpočtem okolo sto milionů korun trvá oněch pět let. Musíte nechat nakreslit projektovou dokumentaci, navíc zpracovatele musíte vysoutěžit, protože jde již o velkou zakázku. Jen samotná soutěž trvá zhruba tři čtvrtě roku. Až ho vyberete, tak příprava kompletní dokumentace zabere dva roky. Další rok pak vyřizujete nejrůznější povolovací procesy, například plán rozvoje vodovodů a kanalizací, což zabere dalších tři čtvrtě roku. Celkově zhruba pět let, což není vůbec výjimkou. A pak to nejlepší – výzva trvá jen dva pracovní dny a vy ji nechytnete, nebo vám projekt vyřadí pro formální chyby. Pět let práce je rázem v koši.

Je nějaká šance, že začne svítat na lepší časy, čímž by se čerpání evropských peněz v Česku zlepšilo?

Pro začínající programové období 2014 -2020 rozhodně ne. Naopak to bude možná ještě horší. Už nyní mají ministerstva zpoždění. Zase se budou výzvy vyhlašovat ze dne na den a opět se bude vina svalovat na obce, že nebyly připraveny, a tudíž že se nemohly peníze vyplatit. A nikdo už nebude vědět, že problémy začaly o dva roky dříve – to znamená nyní, kdy měly být jasně dané podmínky ze strany ministerstev a měly být nastaveny příslušné procesy. Už je totiž nejvyšší čas, aby obce začaly připravovat konkrétní projekty. Zatím však stále nemohou.

Není však problém v samotném nastavení systému pro čerpání evropských peněz?

Podmínky pro čerpání dotací jsou nastaveny extrémně složitě. U nejmenších, chcete-li nejjednodušších projektů, by starosta běžné obce měl být schopen nechat zpracovat projekt tak, aby byl metodicky správně. Za situace, kdy jsou podmínky nastaveny tak složitě, že je nutné si najmout deset nejrůznějších firem, už je to pro obec problém. Není vůbec výjimkou, že i poradenské, resp. odborné firmy se ne úplně správně orientují v nastavených pravidlech.

Chybný je i celý systém vyhlašování výzev pro podávání žádostí. Například v případě OP Životní prostředí se harmonogram výzev ani v jednom roce nedodržel. Když jsem hovořil o tom, že příprava projektu trvá dva až pět roků, tak aby čerpání peněz z evropských fondů fungovalo dobře, musejí starostové obcí mít základní informace v dostatečném časovém předstihu. To znamená, že by nejméně dva roky dopředu měli vědět, jak čerpání peněz bude vypadat, ve kterých termínech budou výzvy vyhlašovány, za jakých podmínek a kolik peněz bude možné čerpat.

Jenom za těchto okolností budou mít obce dostatek času se na dotační programy připravit – připravit metodicky a technologicky kvalitně zpracované projekty, které budou mít velkou šanci, že budou schváleny. Ale o tom si obce stále mohou nechat jenom zdát. Nejenom že tyto informace získávají pozdě, ale podmínky pro čerpání se v průběhu dalších let dokonce mění.

Zůstává-li nevyčerpaná »jen« třetina fondů, pak je to tedy možné považovat za malý zázrak?

To není malý, ale velký zázrak. Ono se stačí jen podívat na historii v samotném ministerstvu. Například na ministerstvu životního prostředí se za posledních pět let vystřídalo osm ministrů. Jen v roce 2010 to byli čtyři ministři. Za takových okolností nemůže očekávat nějakou koncepční a kontinuální práci ani největší optimista. Podle toho to také v dotačních programech bohužel vypadá./zr/

Přímo katastrofální jsou teď tzv. korekce – odebírání schválených či dokonce přidělených dotací z fondů EU. Některé obce tak tonou v nejistotě, zda už schválené dotace skutečně obdrží či jim budou zpětně odebrány.

Daniel Glas: Resorty sice znovu nabádají obce, aby si chystaly projekty – to je ovšem problém, protože dosud nedaly potřebné informace. Obce tak opět nebudou připraveny k čerpání dotací a využívání evropských peněz bude zase nedostatečné.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *