Nejen na silnicích, už i na vodních tocích je přeplněno.

Letos v březnu začala platit vyhláška č. 46/ 2015, o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě. Po půlroce platnosti jsou s ní nespokojení především starostové obcí ležících poblíž vodních dopravních cest.

Vyhláškou došlo k nastavení stejných podmínek pro rekreační plavbu jako v ostatních zemích Evropské unie. To byla nejenom dobrá zpráva pro majitele lodí, ale i mimořádná příležitost zahájit podnikání v oblastech kolem vody a využít vyššího turistického ruchu.

 

Z hlediska rozvoje turismu má opatření pozitivní dopad. Po několika měsících lze konstatovat, že skutečně dochází k oživení turistického ruchu v okolí vodních toků. Zájem o vodní turistiku je zřetelně rostoucí, vzniká nejen nový druh podnikání spojený s vytvořením přístavišť a příslušnou infrastrukturou, ale podpořil se život v obcích, což pociťují malé obchody, restaurace a občerstvení. Turisté začínají navštěvovat zapomenuté vesnice a blízké pamětihodnosti.

Spokojenost turistů a podnikatelů v dotčených obcích v okolí řek byla ale často negována rekreanty nebo místními obyvateli v obavě ze zvýšené hladiny hluku nebo ničení okolní přírody.  AMSP ČR se proto rozhodla nestranně zmapovat první sezónu, připravila statistiku nehodovosti, dopravních přestupků a provedla průzkum jak mezi místními podnikateli, tak mezi starosty dotčených obcí v okolí splavovaných řek.

 

Z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) provedla mezi starosty dotčených obcí agentura Ypsos, vyplývá, že mají s novým opatřením zkušenost spíše negativní. Pouze 17 % jich novou formu rekreace zcela podporuje, zatímco 58 % je nespokojeno. Prakticky všichni nespokojení starostové ale uvádí, že jejich výtky nesměřují ke zrušení nového plavebního režimu, ale k jeho úpravě. Jak na tiskové konferenci uvedl Jiří Šťástka, starosta obce Chotilsko (pod obec spadá 14 km povodí Vltavy na Slapech), mezi časté problémy, které uživatelé vodních cest působí svými stroji, je hluk, znečištění vod, hromadění odpadků a další.

Jak na tiskové konferenci uvedl Jiří Belinger, místopředseda představenstva AMSP ČR a člen představenstva APL, obrat v lodním průmyslu se pohybuje okolo 2 mld. Kč ročně a zhruba 400 mil. Kč putuje do státního rozpočtu prostřednictvím DPH. Podle něj stát sice inkasuje z lodního průmyslu nemalé částky, ale do vodní infrastruktury příliš neinvestuje. Například zoufale chybí značení podél vodních cest, to se bude muset v brzké době vybudovat.

Policie kontroluje vodní provoz denně

Zvýšený provoz na vodních tocích s sebou přináší také řadu negativních jevů. Policie ČR evidovala od dubna 74 dopravních přestupků spojených s novým režimem, zejména za znečišťování vodních ploch odhazováním předmětů. Občas se objevovaly i přestupky spojené s nedodržováním vzdáleností plavby od břehu nebo parkování v nepovolených místech.

Policie České republiky před účinností změn z. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě neměla pravomoc udělovat blokové pokuty za přestupky spáchané „na vodě“. Všechny zjištěné přestupky musely být oznamovány Státní plavební správě. S účinností změn v zákoně má policie pravomoc udělovat za vybrané přestupky spáchané „na vodě“ blokové pokuty, a to do výše 5000 Kč. To je velký posun a Policie České republiky je za to ráda, protože někteří účastníci plavebního provozu jsou velmi nedisciplinovaní. Od 1. 1. 2015 je policií evidováno 74 přestupků, z toho bylo na místě řešeno 31 přestupků a blokových pokut bylo uděleno za více než 11 000 Kč, většinou se jednalo o pokuty za znečištění vody odhozením předmětů z plavidla, za křížení plavidla, akrobatické skoky na vodě se skútrem a za neplatný lékařský posudek, dokonce i plavec dostal pokutu za ohrožení plynulosti plavebního provozu, 34 přestupků bylo oznámeno a předáno k řešení Státní plavební správě, v mnoha případech za požití alkoholu, chybějící poznávací znaky plavidla, chybějící nebo propadlé průkazy vůdců malých plavidel a ostatní, méně závažné, byly řešeny domluvou, např. jízda příliš blízko břehů a parkování mimo vyznačená místa“, sděluje Martin Hrinko, ředitel Ředitelství služby pořádkové policie.

Naproti tomu Státní plavební správa překvapivě uvádí, že v tomto roce došlo ke snížení přestupků páchaných porušením výtlačného režimu plavby.

„V období od začátku července do půlky srpna tohoto roku bylo kontrolováno celkem 322 plavidel, což je v porovnání s rokem 2013 o 100 plavidel více. Zároveň se jedná o stejný počet jako v roce 2014. Zvýšenou kontrolou na vodních cestách a vodních nádržích, kde lze plout s plavidlem se spalovacím motorem o výkonu nejvýše 10 kW ve výtlačném režimu a ze srovnání zjištěných přestupků v roce 2015 oproti stejnému období v letech 2014 a 2013, je patrné, že došlo ke snížení přestupků páchaných porušením výtlačného režimu plavby,“ uvádí fakta Václav Novák pověřený řízením Státní plavební správy. „Podle výsledků kontrol je nutné konstatovat, že vodní skútry zatím způsobily výrazně méně přestupků než ostatní malá plavidla. V rámci provedených kontrol bylo zjištěno, že nejčastějšími přestupky bylo vedení plavidla osobou bez průkazu způsobilosti k vedení malých plavidel (VMP) nebo bez lodního osvědčení (LO). Alarmujícím je zjištění, že 15 vůdců vedlo plavidlo pod vlivem alkoholu,“ doplňuje Václav Novák.

„Novelu zákona vnímáme pozitivně s tím, že je třeba její skutečný přínos hodnotit po delším časovém úseku, např.  1- 2 roky a do té doby ji výrazně neměnit. Jako zástupce APL – sdružení firem zabývajících se výrobou a prodejem lodí a lodního příslušenství, mohu potvrdit ve sledovaném období navýšení produkce asi o 15 %. Jedná se zejména o prodej menších lodí, motorů a skútrů, půjčování lodí na vodních plochách, takže skutečně dochází  k naplňování našeho cíle. Současně pozorujeme i oživení rekreační infrastruktury na domácích vodách, zvýšení zaměstnanosti v servisu, službách, v pohostinství a ubytovacích zařízeních,“ uvádí místopředseda APL Vladimír Toman.

„Co se týká negativních reakcí, musím zdůraznit, že i na vodních hladinách se musí respektovat pravidla plavby. Zde vidím nedostatek v osvětě a propagaci nové vyhlášky, protože všichni vyškolení účastníci provozu vědí, jak se mají chovat, ale ti nejohroženější, plavci, si vůbec neuvědomují, že jsou též účastníky plavby a nevnímají nebezpečí, které jim hrozí v plavební dráze. Chybí větší osvěta včetně informačních tabulí v okolí vodních toků zejména před plavební sezónou a během plavební sezóny,“ dodává Vladimír Toman.

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR, shrnuje dosavadní poznatky: „Vše je třeba hodnotit s odstupem a bez emocí. Jedná se nový druh turistky a podnikání, podporovaný v celé Evropě, spojený s oživením venkova, což by mělo být v zájmu všech dotčených. Díky několika neseriózním majitelům skútrů není možné paušálně odsoudit tisíce slušných turistů. Chataři a rybáři si musí zvyknout na to, že jim řeka nepatří a majitelé lodí, že se musí striktně dodržovat pravidla, podobně jako na silnici. V opačném případě musí být nekompromisně sankcionováni. V každém případě ale dochází k posílení drobných živnostenských služeb v regionech, obchody, výčepy nebo malá občerstvení začínají ožívat a vznikají nová přístaviště.“*

 

EV, TZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *