Některé aspekty hospodaření devíti měst

Do analýzy bylo zařazeno devět měst s počtem obyvatel vyšším než 68 tisíc, s výjimkou Prahy, Brna, Plzně a Ostravy. Jde o Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice, Havířov, Zlín a Kladno.

Jejich rozpočty vykázaly v roce 2013 celkové příjmy ve výši více než 15 mld. Kč: o 0,5 % méně než o rok dříve. Příjmy se však nesnížily u všech. Liberec dosáhl přírůstek téměř 17 %, o téměř 6 % se zvedly příjmy Kladna, u Havířova vykázaly růst mírně nad 3 %. Ostatní města zaznamenala meziroční pokles – nejvyšší Hradec Králové (-9,2 %) a České Budějovice (-7,5 %). Daňové příjmy se zvýšily o 5 % – nadprůměrně v Kladně (+8 %) a podprůměrně v Havířově (+3 %). Nedaňové příjmy se v průměru snížily o 1 % – o polovinu se zvýšily Havířovu a Ústí n. L., zatímco Hradci Králové klesly o 12 % a Olomouci o 8 %.

Meziroční pokles o téměř 10 % zaznamenaly v roce 2013 neinvestiční dotace, přesto u Ústí n. L. a Olomouce vzrostly. Razantní pokles o více než 30 % nastal v Hradci Králové a Pardubicích. Ještě více klesly investiční dotace (téměř 13 %). Bez Liberce, který v roce 2013 získal investiční dotace více než trojnásobné v porovnání s rokem 2012, by byl pokles ještě větší. Snížení o více než 70 % vykázaly České Budějovice a Ústí n. L.

Průměr příjmů za poslední čtyři roky byl vždy nižší než příjmy v roce 2013. Nejvýraznější to bylo u Ústí n. L., Hradce Králové a Českých Budějovic. Značný přebytek rozpočtu v letech 2012 a 2013 vykázalo Ústí n. L., ale na úkor velmi nízké investiční aktivity. Poměrně vysoký přebytek měly i České Budějovice, byť do investic vložily zhruba pětinu rozpočtu. Do skupiny měst patří i Kladno a Pardubice. Naopak Olomouc a Havířov měly poměrně hluboký deficit. Jde však o města s relativně vysokou úrovní kapitálových výdajů.

Tabulka ukazuje strukturu příjmů vybraných měst v roce 2013. V průměru se daňové příjmy podílely 69 %. Nejnižší podíl tvořily hlavně tam, kde podstatnou roli hrály dotace. Ty se na celkových příjmech podílely jednou třetinou v rozpočtu Olomouce (zejm. investiční) a Havířova (zejm. neinvestiční). V rozpočtu Českých Budějovic více než pětinou přispěly do rozpočtu nedaňové příjmy, hlavně příjmy z vlastní činnosti a odvody příspěvkových organizací. Relativně vysokou váhu měly nedaňové příjmy i v Pardubicích a Zlíně a pocházely ze stejného zdroje. Příjmy z prodeje majetku se na rozpočtu nejvíce podílely v Hradci Králové (5 %), který vykázal i poměrně vysoký podíl kapitálových výdajů.

Dlouhodobý majetek se v devíti městech loni meziročně zvýšil o 0,2 % na 71 mld. Kč. Nejvíce jej rozmnožily Havířov, Hradec Králové a Kladno, a to od 5 % do 3,7 %. O 9 % se však snížila hodnota majetku v Českých Budějovicích a o 2 % v Ústí n. L.

Všech devět měst získalo v roce 2012 z prodeje majetku 506 mil. Kč, o rok později už jen 281 mil. Kč. Na této částce se nejvíce podílel Hradec Králové a Pardubice, stejně jako o rok dříve. Města v roce 2013 obdržela investiční dotace 1,2 mld. Kč – o 170 mil. Kč méně než předloni. V roce 2013 se na objemu investičních dotací nejvíce (ze 70 %) podílely Liberec, Havířov a Olomouc.

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích dosáhl v průměru za oba roky a za všechna města 22 %. Nejvyšší intenzitu vykázal Havířov (41, resp. 34 %) a Olomouc (30, resp. 29 %). V případě Ústí n. L. to však bylo jen 7, resp. 2 %. Uvedená nízká úroveň však byla v rámci těchto měst výjimečná.

Druhý graf porovnává podíl dluhu v roce 2013 na průměru příjmů za poslední čtyři roky s průměrným podílem kapitálových výdajů na celkových v letech 2012 a 2013. Výše dluhu Liberce přesáhla, jako jediného z těchto měst, roční objem celkových rozpočtových příjmů a přitom podíl kapitálových výdajů na celkových byl druhý nejnižší. Ani Ústí n. L. nevypadá z tohoto pohledu dobře. Mělo velmi nízkou úroveň kapitálových výdajů a poměrně vysokou úroveň dluhu vzhledem k ročním příjmům. Naopak Havířov investoval relativně hodně a přitom si udržel nízkou úroveň dluhu.

Podíl cizích zdrojů na aktivech se v obou letech u těchto měst pohyboval od 6 % do 28 % a byl až na výjimky pod úrovní, kterou MF ČR považuje za kritickou. Nejnižším podílem se mohou pochlubit Pardubice, Zlín a České Budějovice, nejvyšší podíl měly Liberec, Ústí n. L. a Havířov. Běžná likvidita byla u všech měst, až na jedno, vyšší než 1 a meziročně se v roce 2013 zvýšila. Dva resortem financí sledované ukazatele tak byly u sledovaných měst v pořádku, s výjimkou Liberce, a to jen v roce 2012.

VĚRA KAMENÍČKOVÁ

CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Struktura příjmů vybraných měst v roce 2013 (v %)

daňové nedaňové kapitálové neinvestiční dotace investiční dotace
Olomouc 64 3 0 24 9
Liberec 66 5 0 10 18
České Budějovice 68 21 2 7 3
Havířov 62 5 1 13 19
Hradec Králové 74 11 5 5 5
Kladno 66 14 4 9 8
Pardubice 71 17 4 6 1
Ústí nad Labem 77 4 0 18 2
Zlín 71 17 2 6 3
průměr 69 11 2 11 8

ZDROJ: Ministerstvo financí, výpočet: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *