Kategorie:
Různé

Než se vypíše veřejná zakázka na ICT /1

Veřejné zakázky na ICT a jejich právní regulace jsou složitým tématem, jehož podcenění může znamenat nemalé komplikace, zejména pro zadavatele.

Zadavatel totiž investuje značné finanční prostředky do poptávaného řešení. Problémy spojené se zadáváním IT zakázky mohou v krajním případě skončit zastavením celého projektu, v lepším případě vynaložením dalších financí.

VYZNAT SE V PODMÍNKÁCH

Zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT bývá složitým procesem zkoumání konkrétních podmínek, jež vyplývají z technických či právních aspektů (výhrada práv). Technický aspekt IT zakázek se týká především nároku na kompatibilitu systémů či technických řešení. Z pohledu právního jde zejména o požadavek zkoumání a vypořádání práv duševního vlastnictví.

Pro přehlednost si vymezíme jednotlivé druhy řízení, v jejichž rámci mohou města a obce vypsat veřejnou zakázku v oblasti ICT. Všechny druhy řízení upravuje zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (ZVZ), který z pohledu IT tematiky doplňuje zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Základními druhy řízení, na něž je třeba z pohledu IT zakázek upozornit, jsou především jednací řízení bez uveřejnění, soutěž o návrh, soutěžní dialog či jednací řízení s uveřejněním.

SPECIFIKA JEDNACÍHO ŘÍZENÍ BEZ UVEŘEJNĚNÍ

Nejproblematičtějším z uvedených druhů řízení, který se v oblasti IT hojně využívá, je zadání veřejné zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jde o efektivní, současně však i o rizikové řízení z hlediska vyšší pravděpodobnosti napadání způsobu zadání veřejné zakázky ostatními potenciálními uchazeči, kteří neměli možnost se blíže seznámit s předmětem zakázky. Tento druh zadávacího řízení totiž za splnění určitých podmínek umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku na ICT jednomu konkrétnímu dodavateli.

Otázka výběru typu řízení je zcela na úvaze zadavatele, a proto je třeba zkoumat všechny podmínky a skutečnosti rozhodné pro výběr řízení. Z pohledu IT zakázek je nejdůležitější ustanovení § 23 odst. 4) písm. a) ZVZ, jež stanoví, že pokud může být veřejná zakázka splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodů ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, pak může být zvoleno JŘBU. Ale z dikce zákona vyplývá, že zadavatel při uplatnění těchto podmínek ani jinou možnost nemá, protože v opačném případě by došlo např. k porušení výhrady práv či nemožnosti plnění z důvodů technické nekompatibility.

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Z pohledu IT zakázek zadávaných JŘBU je důležité zkoumat, zda jejich obsah podléhá nutnosti vypořádání práv k duševnímu vlastnictví. Může tak jít nejčastěji o ochranu autorského díla (např. počítačové programy) či o ochranu průmyslových práv (např. patenty). K užití takových předmětů ochrany je třeba získat patřičné oprávnění (licenci). Hledisko obdržení licencí k užití je podstatné především v okamžiku zavádění nových systémů či počítačových programů nebo v okamžiku úprav a dalšího rozvoje.

V tomto kontextu je rozhodné stanovení, podléhá-li daný obsah autorskoprávní či jiné ochraně a do jaké míry je jeho uživatel omezen s nakládáním. Tato skutečnost stanoví, zda je zadavatel vázán ve výběru případného dalšího dodavatele či nikoliv, a zda je oprávněn využít JŘBU. Je však třeba zmínit, že je nutné zkoumání dalších kritérií, jako např. finanční efektivita vypořádání práv ke stávajícímu systému na úkor nastavení a implementace systému nového.

(Příště se zaměříme na právní a technické podmínky, zadavatele a obhájení zakázky v JŘBU.)

ROBERT PERGL

SVATOSLAV NOVÁK

ICT Unie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *