Kategorie:
Různé

Než se vypíše veřejná zakázka na ICT /2

Z pohledu zadávání ICT zakázek je vždy třeba zkoumat dvě zásadní oblasti jednotlivých projektů. První oblastí je vypořádání práv plynoucích z ochrany duševního vlastnictví, a to nejen v rámci jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Důležitým vodítkem je určení autorského díla.

Za autorské dílo považujeme též počítačový program, je-li autorovým vlastním duševním výtvorem, či databázi, která je způsobem výběru, systematickým uspořádáním a metodikou autorským dílem souborným. Dílem ale není denní zpráva, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický či jiný vzorec, graf atd. Ve vztahu k upřesnění užití případných autorských děl z oblasti IT je třeba zkoumat i otázku určení nositele práv a rozsah licenčních oprávnění.

Je nutno zkoumat (zejména při JŘBÚ) i kritérium technických požadavků, např. kompatibilitu stávajícího a nového systému. Prvek kompatibility je prvkem technickým a v tomto ohledu by měl být dostatečně posouzen IT specialisty zadavatele a případného uživatele. V úvahu připadá i zvážení otázky aplikace zdrojových kódů, aktualizace systémů, jejich servis či vývoj.

NASTAVENÍ PODMÍNEK ZAKÁZKY

Z pohledu zadavatele i dodavatele je důležitý aktivní přístup k tvorbě obchodních podmínek. Je nutné definovat nastavení licenčních podmínek tak, aby byl produkt pro uživatele použitelný a smysluplný. Základními parametry licence jsou především právo k užití díla a právo na další zásahy, změny, úpravy, podmínky předání zdrojového kódu atd.

V oblasti veřejných zakázek na ICT jde především o uzavírání licenčních smluv a smluv o dílo. Licenční smlouvy se uzavírají většinou na standardní produkty, kde je potřeba vyřešit jen otázky způsobu a rozsahu užití uživatele. Uživatel se nestává vlastníkem díla (např. programu).

Smlouvy o dílo se naopak uzavírají na komplikovanější systémy, jež dodavatel většinou zhotovuje na míru, implementuje a pravidelně k nim poskytuje servis. Zadavatel se obvykle stává i vlastníkem díla. Součástí smlouvy o dílo bývá i udělená licence. Tu je nutno přesně definovat.

Licence většinou rozlišujeme na výhradní, nevýhradní, na dobu určitou nebo na dobu trvání majetkových práv, teritoriálně omezené, resp. neomezené, úplatné a bezúplatné. Rozlišujeme i oprávnění k užití, jež bylo dáno včetně práva uživatele na zásah do díla a na jeho další rozvoj.

OBHÁJENÍ ZAKÁZKY V JŘBU

Zadavatel musí být schopen důkladně osvědčit důvody využití (právní či technické) JŘBU a že podmínky zakázky v rámci zadávací dokumentace jsou optimálně nastaveny. Lze důrazně doporučit, aby si nechal vyhotovit znalecké posudky z oboru práva či IT. Uvedené dokumenty jsou důležité i ve vztahu k případným námitkám dalších dodavatelů či ke zkoumání ÚOHS.

DALŠÍ DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ

Soutěž o návrh: terminologicky nepatří mezi zadávací řízení podle ZVZ, ale zákon ji upravuje. Je vhodná především v oblasti architektury či ICT, kdy zadavatel nemá přesnou představu o nejlepším řešení. Zadání bude splňovat zákonné požadavky, aniž by bylo detailněji specifikováno, což znamená, že konkrétně vymezena nemusí být ani zadávací dokumentace. ZVZ předpokládá, že podrobná pravidla soutěže o návrh stanoví vyhláška, přičemž tato pravděpodobně nebude zohledňovat specifika pořízení IS nebo IT infrastruktury. Zadavateli zůstane široké pole působnosti pro výběr ideálního návrhu IT řešení s tím, že dopracovat jej půjde skrze JŘBU. Individuálně je třeba posuzovat situace, kdy vítězný návrh vzešlý ze soutěže bude v rámci JŘBU nejen dopracován, ale i realizován.

Soutěžní dialog: je vhodný, není-li veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit technické, příp. i právní či finanční podmínky. Cílem je nalézt vhodné řešení způsobilé splnit potřeby zadavatele. Výhodou je možnost změnit zadávací dokumentaci na základě jednání s uchazeči.

Dialog patří spolu s jednacím řízením s uveřejněním (JŘSU) mezi tzv. dvoufázová zadávací řízení, kdy po podání žádostí o účast a prokázání splnění kvalifikace jsou pouze kvalifikovaní uchazeči vyzváni k podání nabídek, resp. k účasti v soutěžním dialogu. JŘSU sice neumožňuje měnit zadávací dokumentaci, ale o nabídkách uchazečů lze jednat a vylepšovat je s ohledem na cenu i necenová kritéria (např. dodatečné funkciona-lity, míra požadované součinnosti, SLA).

ROBERT PERGL

SVATOSLAV NOVÁK

ICT Unie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *