Autor
Kategorie:
Téma měsíce

Neznámí vlastníci nemovitostí

Podmínkou uskutečnění řady projektů jsou vyjasněné majetkoprávní vztahy. Za první pololetí zjistil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) neznámé vlastníky u více než 1500 nemovitostí. Stát si připsal do majetkového portfolia přes 700 z nich, zbylý majetek patřil většinou obcím.

Tzv. »neznámý vlastník« je velkou překážkou pro nakládání s nemovitostmi, ale i pro správní řízení týkající se třeba sousedních pozemků. Nemovitosti jsou v katastru nemovitostí často zapsány na neznámého vlastníka, tj. na listu vlastnictví č. 11000, nebo jde o vlastníka zapsaného v katastru bez řádného identifikátoru (např. jen příjmením a někdejším bydlištěm), případně o nemovitosti nezapsané na žádném listu vlastnictví. Počet těchto případů dosahuje v ČR několik stovek tisíc.

VÍTANÁ SPOLUPRÁCE S OBCEMI

Příčiny většiny dosavadních nejasností v otázce vlastnictví spadají do let 1948-1989, kdy povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru byla na čas úplně zrušena, později částečně nahrazena evidencí, která pro současné potřeby nedostačuje (tzv. zjednodušená evidence). K tomu přistupoval administrativní nepořádek, v němž řada právních úkonů tehdejší státní správy nebyla řádně podložena listinami, příp. nebyla po právní a formální stránce vůbec dokončena.

Časté formální chyby měly i majetkové změny mezi tehdejšími správci majetku (např. národní podniky). Část nemovitostí s neznámým vlastníkem tvoří i nevypořádaná dědictví po osobách, jež emigrovaly.

Nedostatky v evidenci se týkají území celé ČR, ale zvláště časté jsou v pohraničních oblastech, jež museli opustit původní němečtí obyvatelé. Překážkou pro dohledání vývoje právních vztahů je mnohdy neuspokojivý stav archivů. Situace se liší místo od místa. Katastrální úřady navíc dnes nově zapisují tzv. neznámé vlastníky tam, kde k zápisu vlastnických práv na konkrétní právnickou či fyzickou osobu nemají dostatečný a věrohodný podklad.

Mohou obce na ÚZSVM v dané problematice podávat podněty? Vedoucí samostatného oddělení Komunikace Ing. Robert Hurt nejprve zdůraznil, že úřad neprovádí dohledávání neznámých vlastníků jako službu státu pro jiné subjekty, ale v rámci povinnosti péče o majetek státu (zákon č. 219/2000). Zjištěným vlastníkem je totiž asi v polovině případů stát. Ostatní zjištění vlastníci jsou »vedlejším produktem«.

»Pokud má municipalita podezření, že neurčeným vlastníkem dané nemovitosti může být stát, ÚZSVM se na základě takového podnětu ujme šetření,« říká Robert Hurt. »Průběžná spolupráce s obcí je přitom velmi vítaná, také proto, že k řadě údajů mají obce přímý přístup (např. k archivním materiálům, předaným jim po zrušených okresních úřadech).« Obracet se lze na příslušná územní pracoviště ÚZSVM, příp. příslušné odbory odloučených pracovišť (www.uzsvm.cz/kontakty-277-0-85).

POMŮŽE NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Jak řešit situaci, pokud se vlastníka nepodaří dohledat, což obci či městu brání v realizaci nějakého projektu? Podle Roberta Hurta nemá za současné legislativní situace takový stav řešení. »Judikatura se shoduje v tom, že nemovitost nemůže být opuštěna: Opuštěné movité věci se mohou stát majetkem obce, při splnění zákonných podmínek. Právní titul pro převzetí nemovitosti „bez vlastníka“ státem neexistuje.«

Změnu však zavádí nový občanský zákoník (NOZ), jenž stanoví podmínky, kdy lze považovat nemovitost za opuštěnou, a desetiletou lhůtu, po jejímž uplynutí tato nemovitost přechází na stát. Vzhledem k účinnosti NOZ od 1. 1. 2014 lze předpokládat, že od 1. 1. 2024 by mohly být některé nemovitosti neznámých vlastníků zapsány jako vlastnictví státu. »Skutečnost však ukáže až právní praxe poté, kdy NOZ začne být aplikován,« dodává Robert Hurt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *