Novela ZVZ: Velká očekávání versus nevýrazné výsledky

Uplynul rok od účinnosti novely zákona o veřejných zakázkách (1. 4. 2012). Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) se dotazníkovým šetřením rozhodla zjistit, jaké jsou názory a praktické zkušenosti těch, kteří jsou se zákonem - a tedy i novelou v denním kontaktu. Co z výsledků šetření vyplývá?

Asociace prostřednictvím obsáhlého dotazníku oslovila na 100 respondentů z řad zadavatelů, dodavatelů i odborných poradců, a to jak z řad advokátních kanceláří, tak poradenských firem.

CO RESPONDENTŮM NEJVÍCE VADILO

Jednou z nejsledovanějších oblastí byla administrativní zátěž zadavatelů a dodavatelů. Novela ji měla snížit, celý proces zadávání veřejné zakázky zjednodušit, a tím jej i urychlit. Zadavatelé, dodavatelé i poradci z řad respondentů však stejnou měrou soudí, že výrazné zlepšení v této oblasti nenastalo. Vedou je k tomu zejména nové povinnosti, kvůli nimž se prodlužuje doba přípravy i realizace vlastního zadávacího řízení. Hlavně jde o povinnost každou nadlimitní i podlimitní veřejnou zakázku veřejného zadavatele předběžně oznamovat či zpracovávat a uveřejňovat její odůvodnění.


Obdobně je tomu s názorem na snížení administrativní a finanční zátěže dodavatelů. Celkem 51,5 % respondentů se domnívá, že ke zlepšení novelou nedošlo. Někteří dotazovaní sice připouštějí, že zjednodušené prokazování kvalifikace lze považovat za snížení administrativní zátěže, nicméně snížení finanční zátěže – pokud k ní vůbec došlo, odůvodňují spíše nevhodným způsobem zadávání. Přes 60 % zadavatelů se však domnívá, že novela nenaplnila snahu o zjednodušené prokazování splnění kvalifikace. Řada dotazovaných připomněla, že v praxi chybí prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, jež podle novely nemohou být vyžadovány, a jiné možnosti kvalifikace zadavatelé raději nevyužívají, aby je nemuseli zdůvodňovat, příp. aby nebyli nařčeni z diskriminace.

Přínosem novely měla být i úspora veřejných prostředků. Jenže 51,5 % dotázaných usuzuje, že novela sama o sobě k takové úspoře nevede. Tento názor zastávají nejvíce dodavatelé (100 %). S úsporami souvisel i tlak vlády (patrný zejména v posledních dvou letech) na hodnocení nabídek jen podle výše nabídkové ceny. Podle téměř 64 % respondentů tento tlak kýžený efekt nepřináší a dosavadní praxe jim dává zapravdu. Nejlevnější nabídka nemusí zdaleka znamenat nejvhodnější a paradoxně ve výsledku ani nejlevnější řešení. Je proto logické, že se od těchto tlaků nyní již ustupuje. Pro zadavatele znamená hodnocení nabídky i podle jiných hodnoticích kritérií nutnost kvalifikovaného přístupu a schopnost obhajoby jak při stanovení hodnoticích kritérií, tak při vlastním hodnocení. Výši nabídkové ceny, jako jediného hodnoticího kritéria, považuje 81 % respondentů za vhodnou jen při nákupu běžně dostupného zboží, zdravotnických potřeb apod., v případě pořizování služeb však již pouze 36 % dotázaných. Tento názor ostatně odpovídá i koncepci nových zadávacích směrnic, které se nyní chystají na úrovni EU a jež umožní hodnotit u určitých služeb i kvalitativní hledisko (organizaci, kvalifikaci a zkušenosti) realizačního týmu dodavatele.

Šetření AVZ také ukázalo, že naprostá většina respondentů (81,8 %) považuje za nevyhovující povinnost zrušit zadávací řízení, pokud k hodnocení zůstane jen jedna nabídka. Upozorňují, že ne vždy lze na požadovaný předmět plnění očekávat více než jednu nabídku. Zadavatel neodpovídá za stav trhu a ochotu uchazečů účastnit se veřejné zakázky, navíc často okruh možných uchazečů je velmi úzký, a to nejen v ČR. Někteří respondenti dokonce upozorňují, že tato úprava podporuje korupční prostředí a »přemlouvání« dodavatelů k účelovému podání nabídek či podávání nevýhodných nabídek. K těmto názorům z praxe, které AVZ předalo kompetentním orgánům, bude zřejmě přihlédnuto Ministerstvem pro místní rozvoj při tvorbě avi-zované dílčí technické novely.

Zásadním plánem novely ZVZ byla snaha o omezení korupce. Ovšem více než 45 % respondentů odpovědělo, že ZVZ jako právní instrument nepovede k omezení korupce, a uvedlo, že je třeba i jiných opatření, např. důsledného, efektivního a rychlého dozoru, skutečné trestní odpovědnosti bez výjimek, odpovídající motivace zadávajících úředníků chovat se jako správný hospodář a metodické podpory ze strany kompetentních orgánů.

ZÁVĚREM

Novela ZVZ byla iniciována zejména z politických důvodů s poukazem na programová prohlášení vlády a v obecné snaze zvýšit transparentnost a snížit korupci. Zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek nelze novele upřít, hlavně díky nově zavedeným uveřejňovacím povinnostem zadavatele. Proti korupci je však třeba bojovat i (možná zejména) jinými prostředky a opatřeními. Je zjevné, že při dalších právních úpravách nesmějí být opomíjeny praktické dopady chystaných změn na celý proces zadávání veřejných zakázek.

TOMÁŠ MACHUREK
partner MT Legal předseda Asociace pro veřejné zakázky

 

Mgr. Tomáš Machurek je partnerem MT Legal s. r. o. advokátní kanceláře

FOTO: archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *