Nový občanský zákoník při rozvodech více ochraňuje rodinu a děti

Změny, které v lednu přinesl nový občanský zákoník (NOZ), se týkají i rodinného práva - i když se zdánlivě jedná jen o drobnosti. Nový zákoník především usnadňuje rozvod dohodou a dbá na větší ochranu rodiny a dětí. I z tohoto důvodů jsou významně rozšířena ustanovení o společném bydlení. Na druhou...

Změny, které v lednu přinesl nový občanský zákoník (NOZ), se týkají i rodinného práva – i když se zdánlivě jedná jen o drobnosti. Nový zákoník především usnadňuje rozvod dohodou a dbá na větší ochranu rodiny a dětí. I z tohoto důvodů jsou významně rozšířena ustanovení o společném bydlení. Na druhou stranu nová úprava omezuje právo na výživné mezi rozvedenými manžely a upřesňuje kritéria, podle nichž soud rozhoduje o jeho přiznání.

ROZVOD PO STARONOVU

Podobně jako u staré úpravy zákon i nadále počítá s tzv. kvalifikovaným rozvratem (tzn. soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení). Zůstává i rozdělení na sporný a nesporný rozvod neboli rozvod dohodou. I přes kvalifikovaný rozvrat může soud odmítnout manželství rozvést, pokud je rozvod v rozporu se zájmy nezletilého dítěte nebo manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel. Příčiny rozvratu soud zjišťuje pouze u sporného rozvodu. Podmínkou toho nesporného je pak manželství trvající nejméně jeden rok, ze kterého spolu manželé nejméně šest měsíců nežijí. Dále je k rozvodu třeba soudem schválená dohoda o úpravě poměrů nezletilého dítěte a dohoda o úpravě majetkových poměrů, bydlení a popřípadě výživného mezi manželi pro dobu po rozvodu. Ta musí být písemná s ověřenými podpisy.

DOHODOU LZE ROZVOD USNADNIT

U rozvodu dohodou prošla změnami procesní úprava. Pokud za předchozí úpravy panovala mezi manželi jasná shoda ohledně rozvodu a manželé se dohodli na péči o nezletilé děti i na vypořádání svých majetkových poměrů, přesto museli k soudu jako protistrany, takže jeden z manželů vystupoval jako žalobce a druhý jako žalovaný. Nově mohou manželé podat návrh na dohodnutý rozvod společně. Nevýhodou této procesní úpravy je však povinné slyšení obou manželů před soudem, které dříve nařizováno nebylo.

ABY RODINA NEPŘIŠLA O STŘECHU NAD HLAVOU

Co se týče společného bydlení, přichází NOZ s novými ustanoveními, která chrání druhého manžela i při rozvodu, a to zejména v případech, kdy manželé žijí v domě nebo bytě, který je ve výlučném vlastnictví jen jednoho z nich. Výlučný vlastník například nemůže při rozvodu druhého manžela vystěhovat z bytu. Tato ochrana se zvyšuje již během manželství. Manžel, který s domem nebo bytem může nakládat, nesmí takové bydlení nijak ohrozit (tj. např. prodat dům), pokud rodině nezajistí náhradní bydlení. Podobně je nová úprava rozvedena i u společného nájmu, kdy manžel nemůže bez písemného souhlasu druhého manžela nájem ukončit.

ZÁKON OMEZUJE VYŽIVOVACÍ POVINNOST

Výraznější změny můžeme najít i u vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manželi, z níž je patrná snaha o zdůraznění její výjimečnosti. Nově je nezbytné, aby neschopnost rozvedeného manžela živit se samostatně měla původ v manželství nebo aby vznikla v souvislosti s ním. Druhý manžel je pak povinen k vyživovací povinnosti v přiměřeném rozsahu, pokud to na něm lze spravedlivě požadovat. Zákon přímo uvádí dva příklady – ohled lze brát na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela nebo na skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

PŘIZNÁNÍ VÝŽIVNÉHO JEN PODLE NOVÝCH PODMÍNEK

Nově naopak zákon obsahuje návod pro soudy, které skutečnosti je třeba zohlednit v případě rozhodování o výživném. Dosavadní hledisko dobrých mravů se totiž v praxi příliš neosvědčilo, neboť bylo těžce uchopitelné jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost. Zákon proto zavádí nová kritéria. Jde především o délku trvání manželství a dobu, která uplynula od rozvodu. Soud zohledňuje, zda si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem nebo zda se za trvání manželství podílel na péči o rodinnou domácnost. Dále přihlíží k tomu, zda se manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě jemu blízké činu povahy trestného činu či zda zůstal bez zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka.

Zákonodárci tak snižují riziko, že bude jeden z bývalých manželů žádat výživné po druhém i 20 let po rozvodu, neboť právo rozvedeného manžela na výživné zaniká jen uzavřením nového manželství nebo smrtí. Výčet není uzavřený.

RODINA MÁ PŘEDNOST

Zároveň byla zrušena přednost vyživovací povinnosti mezi manželi před vyživovací povinností dětí a rodičů, což vyplývá z preference existujících rodinných vztahů před těmi, které již zanikly, což je i případ vztahů mezi rozvedenými manželi.

JUDr. ALEŠ LINHART, Ph.D.

partner TaylorWessing e|n|w|c Advokáti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *