Obce a zájmová sdružení právnických osob

Mohou se obce účastnit na založení a činnosti zájmového sdružení právnických osob (ZSPO)? A jak to bude s existencí těchto sdružení po účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ)? Zájmové sdružení právnických osob představuje typ právnické osoby, na jejíž činnosti mohou územní samosprávné celky...

Mohou se obce účastnit na založení a činnosti zájmového sdružení právnických osob (ZSPO)? A jak to bude s existencí těchto sdružení po účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ)?

Zájmové sdružení právnických osob představuje typ právnické osoby, na jejíž činnosti mohou územní samosprávné celky přímo participovat. Jde v podstatě o předpokládaný typ právnické osoby, jejíhož založení se může obec (kraj) zúčastnit, popř. stát se jeho členem, neboť právní předpisy s ním výslovně počítají při spolupráci obcí (krajů) s jinými právnickými osobami. Na spolupráci výlučně mezi územními samosprávnými celky ovšem ustanovení občanského zákoníku o ZSPO zásadně použít nelze (tj. pokud zákon nestanoví jinak). Rozhodnutí o založení či účasti obce v zájmovém sdružení právnických osob je vyhrazeno zastupitelstvu obce.


Zájmové sdružení právnických osob je jediným typem právnické osoby upraveným komplexně v občanském zákoníku. Je to korporativní typ právnické osoby, jehož účastníky mohou být výhradně právnické osoby. Jeho právní úprava je obsažena v ust. § 20f-§ 20j občanského zákoníku. Legislativní zakotvení právní formy ZSPO je poměrně kusé a nikterak rozsáhlé. Pokud jde o nastavení pravidel jeho fungování nebo vymezení jeho orgánů, je ponechána značná volnost členům sdružení ošetřit tyto záležitosti podle vlastní vůle ve stanovách. Plně v dispozici jeho členů je vytvoření vnitřní struktury orgánů, jejich počtu, složení, pravidel jednání i přijímání rozhodnutí. Občanský zákoník žádné povinné orgány nestanoví. Vymezení předmětu činnosti ZSPO je v zásadě rovněž ponecháno na vůli jeho členů, neboť občanský zákoník jen obecně konstatuje, že sdružení mohou právnické osoby zakládat k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu. Zákonem předvídaným »jiným účelem« založení zájmového sdružení přitom může být i podnikatelská činnost.

Podle ust. § 47 odst. 2 zákona o obcích nelze použít ustanovení občanského zákoníku o ZSPO a o smlouvě o sdružení na spolupráci mezi obcemi, nestanoví-li tento zákon jinak. Pro spolupráci mezi obcemi zákon o obcích primárně počítá s právní formou svazku obcí jako právnické osoby sui generis, přičemž pro právní způsobilost svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zánik odkazuje v ust. § 51 odst. 3 právě na použití ustanovení občanského zákoníku upravujících zájmová sdružení právnických osob. Právní formu ZSPO (a také smlouvu o sdružení) zákon o obcích v ust. § 54 vztahuje na spolupráci mezi obcemi a právnickými osobami v občanskoprávních vztazích.

Zájmové sdružení právnických osob nepředstavuje právní formu univerzálně použitelnou obcemi (kraji) pro plnění jejich samosprávných úkolů, může však nalézt své uplatnění při spolupráci územních samosprávných celků se soukromými subjekty (právnickými osobami) např. v oblasti rozvoje kultury, cestovního ruchu nebo sportovních či vzdělávacích akcí. Skutečnost, že je samostatnou právnickou osobou, lze využít např. i při přípravě, financování a realizaci některých rozvojových projektů, kdy může sdružení vystupovat jako příjemce dotací a realizátor projektů. S ohledem na strohost právní úpravy je nutné, aby vztahy mezi členy sdružení byly detailně propracovány v jeho stanovách.

Nový občanský zákoník se zájmovým sdružením právnických osob vůbec nepočítá. Umožňuje nicméně v přechodném ust. § 3051, aby sdružení do budoucna nadále fungovalo podle zrušené právní úpravy nynějšího občanského zákoníku, anebo se přetransformovalo na spolek dle nového občanského zákoníku. Předmětem hlavní činnosti spolku přitom nebude moci být podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Pokud by tedy podle stávající právní úpravy vzniklo ZSPO, jehož předmětem činnosti by byla činnost naplňující znaky podnikání či jiné výdělečné činnosti, nemohlo by se takové sdružení (vzhledem k předmětu své činnosti) přetransformovat na spolek a i v budoucnu (po zrušení nynějšího občanského zákoníku) by se řídilo stávající »zakonzervovanou« právní úpravou. I tato skutečnost by jistě měla být brána v potaz v případě rozhodování orgánů obcí (krajů) o případné účasti v zájmovém sdružení právnických osob.

JUDr. PETR POSPÍŠIL, Ph.D., LL.M.
právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *