Ochrana zvířat proti týrání: Nové povinnosti obcí

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání se na obce vztahuje ze dvou stránek. Jednak obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále také ORP) jednají z moci úřední, jednak obec může vystupovat i jako chovatel. Uvedený zákon prošel od svého vydání několika změnami. Poslední novela č....

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání se na obce vztahuje ze dvou stránek. Jednak obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále také ORP) jednají z moci úřední, jednak obec může vystupovat i jako chovatel.

Uvedený zákon prošel od svého vydání několika změnami. Poslední novela č. 359/2012 Sb. platí od 1. ledna 2013 do 11. července 2013. Na ni navazuje její část účinná do 8. prosince 2019. Nová úprava přinesla pro obecní úřady několik důležitých změn.

NOVÉ ÚKOLY V OCHRANĚ ZVÍŘAT

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (na území hl. města Prahy plní tyto úkoly příslušný úřad městské části hlavního města Prahy) jsou podle § 19 odst. 1) písm. e) jeden z orgánů ochrany zvířat.

Na základě nově vloženého § 24a:

a) rozhodují o zvláštním opatření podle § 28a a § 28b a o předběžné náhradní péči podle § 28c, včetně náhrady nákladů za toto opatření,

b) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat.

Obecní úřad ORP vede a 3 roky (původně bylo 1 rok) od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovává evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona. Je také povinen projednat všechny podněty o přestupcích a správních deliktech vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám na úseku ochrany zvířat podané krajskými veterinárními správami, resp. Městskou veterinární správou na území hl. města Prahy. O učiněných opatřeních musí příslušnou krajskou veterinární správu (KVS) písemně vyrozumět do 1 měsíce od podání podnětu a po vydání rozhodnutí je bezodkladně zašle příslušné KVS; to platí i o případech, kdy nebylo správní řízení zahájeno na základě podnětu příslušné krajské veterinární správy s výjimkou řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete. Totéž platí pro rozhodnutí vydaná v řízení o odvolání, v přezkumném řízení a při obnově řízení a vydání nového rozhodnutí.

Obecní úřad ORP si vyžádá v řízení o správním deliktu odborné vyjádření KVS, které je pro toto řízení závazné. Je-li řízení zahájeno z podnětu krajské veterinární správy a součástí podnětu je i odborné vyjádření, další odborné vyjádření se nevyžaduje. Toto se rovněž nevyžaduje v řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete.

ZÁKAZ CHOVU A PROPADNUTÍ ZVÍŘETE

Do původního znění zákona č. 246/1992 Sb., byly také doplněny následující paragrafy, ze kterých pro obecní úřady s rozšířenou působností vyplývají nové pravomoci:

§ 27b zákaz chovu a propadnutí týraného zvířete, podle kterého obecní úřad ORP může rozhodnout o uložení zákazu chovu zvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel správního deliktu:

a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt nebo odsouzen,

b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo

c) začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za správní delikt nebo odsouzen.

Propadnutí týraného zvířete může obecní úřad ORP rozhodnutím uložit, jestliže týrané zvíře náleží pachateli správního deliktu a je důvodná obava, že pachatel správního deliktu:

a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt nebo odsouzen, nebo

b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav.

Pokud je uložen zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete, musí obecní úřad ORP uložit vždy také pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete nelze uložit, pokud je závažnost správního deliktu tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný správní delikt.

Vlastníkem propadlého zvířete se stává stát.

Obecní úřad ORP správním rozhodnutím podle § 28a o zvláštních opatřeních může na návrh KVS:

a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,

b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,

c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad. Pozastavení činnosti není zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatele zajistit náhradní péči o zvířata. Obecní úřad ORP rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě odborného vyjádření KVS, která posuzuje, zda došlo k odstranění závad,

d) nařídit vlastníkovi zvířete zajistit utracení zvířete odborně způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k usmrcení zvířete,

e) nařídit chovateli umožnit provádění péče o zvíře jinou osobou na pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatele, kde se zvíře nachází.

Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek a náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj, jakož i náklady na léčení týraného zvířete hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.

Náklady spojené se snížením počtu zvířat nebo utracením zvířat hradí chovatel.

O těchto nákladech rozhoduje obecní úřad ORP ve správním řízení. Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí tyto náklady do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad ORP rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí péči o takové zvíře.

Jestliže je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí obecní úřad ORP vždy také řízení o správním deliktu. To neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost správního deliktu tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla zároveň uložena, na dolní hrani-ci sazby stanovené za daný správní delikt.

NÁHRADNÍ PÉČE

Podle § 28b o náhradní péči o týrané zvíře rozhodnutí o nařízení umístění týraného zvířete do náhradní péče musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení podmínek k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře vráceno vlastníkovi zvířete. Obecní úřad ORP může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění zvláštního opatření a o navrácení zvířete vlastníkovi. Rovněž rozhodne o navrácení zvířete vlastníkovi na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje splnění podmínek uvedených výše.

Pokud však po posouzení všech okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o zvíře, se výše uvedené ustanovení nepoužije.

Vlastník zvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, je povinen zvíře obecnímu úřadu ORP vydat. Není-li zvíře v určené lhůtě správnímu orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem odnětí týraného zvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno. O vydání nebo odnětí zvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířete.

Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného druhu zvířat (dále jen pečovatel), na základě smlouvy uzavřené s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče. Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířete vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele.

Nakonec podle § 28c o předběžné náhradní péči může obecní úřad ORP rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete.

Není-li propadnutí týraného zvířete uloženo, nebo není-li rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad ORP rozhodne o vydání zvířete z předběžné náhradní péče na žádost chovatele.

Pro zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvíře může obecní úřad ORP uzavřít smlouvu o provádění předběžné náhradní péče s pečovatelem.

Obecnímu úřadu ORP, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete.

Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o předběžném opatření obdobně.

MÁRIA SLEPIČKOVÁ

ředitelka Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Karlovarský kraj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *