Odkrytí tabu kapitálových trhů: Řízení rizik

Prostudujte si portfolio aktiv své obce a řádek po řádku pečlivě zkoumejte, splňuje-li vše z matice diverzifikace finančních rizik. Ono totiž nestačí »eliminovat« riziko tím, že své peníze svěříme několika bankám. Tak pouze omezíme riziko správce, nikoliv riziko měny, nástroje a teritoria.

Není neobvyklé dozvídat se z médií zprávy o mizerné finanční gramotnosti Čechů. Tak nám byla nedávno předestřena i informace, že z porovnání finanční gramotnosti národů hůř než my vyšli už jen Mexičané a Slováci. Patrně to bude pravda: Stále totiž u nás slušně prosperuje mnoho společností, jež jsou vzájemně domluveny a některým »domorodcům« prodávají »korálky za cenu zlata«.

Až například snížením poplatků u mobilních operátorů na ceny již léta ve vyspělém světě běžné některé obce, ale i mnozí lidé teprve objevují finanční svět za našimi hranicemi. Pravda, někteří jej neobjeví nikdy – a dost možná ho ani objevit nechtějí. Je mně jich líto, protože si myslím, že špatně dopadnou.


V LICHTENŠTEJNSKU WELLNESS, V ČESKU VĚZEŇSKÝ LÁGR?

Z finanční »negramotnosti« svých občanů nejvíce tyje stát, ale také některé banky. Stát bankrotář potřebuje prodat občanům státní obligace, zatímco bankovní domy chtějí, aby si lidé u nich vedli účty. Ač jim takto uložené peníze mizí, nic s tím zpravidla nedělají.

Pravdou však také je, že finanční analfabetismus bývá často zneužíván i jinými pofidérními společnostmi. Buď nabízejí »neuvěřitelně levné« půjčky, nebo slibují »neuvěřitelně výnosné« investice. Oboje je extrémní, ba kapitální zlo. Koneckonců, i také tyto odstrašující případy vyhovují bankám a státu. Lidé jsou jimi nepřímo tlačeni (jistě, nikoliv nuceni) na potápějícím se »finančním ostrově zvaném Česko« mít aktiva. Jenže Česká republika není ostrov, i když se »potápí«!

Můj společník a spolužák, který se specializuje na kapitálové trhy, se vrátil z Lichtenštejnska (nejbohatšího státu na světě co do výše HDP na obyvatele) a potvrdil můj názor konstatováním: »Bankovní služby v Lichtenštejnsku jsou „wellness“. Bankovní služby v Česku připomínají spíše „vězeňský lágr“.« To mě vede k tomu poodkrýt tajemství know-how a vnést do Česka tu nejlepší praxi. Ostatně, vždy pracujte jen s nejlepší praxí, kterou máte k dispozici. A pokud tomu tak není, pátrejte po ní, hledejte ji, cestujte za ní…

EKONOMIKA SE DOBŘE NEVYVÍJÍ, COŽ POTVRDILA I CENTRÁLNÍ BANKA

Už od doby, kdy se trvale zhoršuje stav financí naší země, otevřeně zastávám názor, že nebude dlouho trvat a Českem bude znít »pláč z bankrotu«. Bankrot však nezveličujme. Je to totiž »jen« platební neschopnost (insolvence) státu a znamená buď to, že stát nesplácí závazky či jejich část, nebo to, že vláda vyhlásí, že nebude splácet své závazky či jejich část. Svůj názor opírám o vývoj ekonomiky, trendy a stav financí ČR.

Stát vykazuje dluh 1800 mld. Kč (v ČR jsou tři miliony domácností, dluh státu tak činí 600 tis. Kč na domácnost). Stát navíc ročně vytvoří deficit přes 100 mld. Kč (všechny obce a města v ČR včetně Prahy mají na vybraných daních podíl 150 mld. Kč ročně), a za své dluhy na úrocích ročně platí přibližně 50 mld. Kč a dalších 50 miliard mu chybí na důchodový systém. Tyto trendy se přitom zhoršují a HDP roku 2013 nedosáhne ani úrovně roku 2008. Že se naše ekonomika nevyvíjí dobře, potvrdily listopadové intervence ČNB – a bude hůř.

O EURU ZŘEJMĚ ROZHODNE VLÁDA VZEŠLÁ Z »PYTLE BLECH«

Česká republika má dluh ve výši přibližně 45 % HDP, přičemž limit pro přijetí eura je 60 %. Naše země se podle průměrů minulosti zadlužuje o asi 4 % ročně. Zároveň musíme být přijati do systému ERM II (mechanismu měnových kurzů II – Exchange Rate Mechanism II) nejpozději tři roky před svým přistoupením do eurozóny. Dokonce i jen se znalostmi z obecné školy si tak vcelku snadno spočítáme, že kritérium pro přijetí eura, totiž nanejvýš 60 % dluhu k HDP budeme plnit maximálně ještě další čtyři až sedm let (podle deficitů rozpočtu a vývoje ekonomiky). S přihlédnutím k ERM II proto česká vláda musí do dvou až čtyř let rozhodnout o euru. Jinak řečeno, rozhodovat o tom během příštích tří let pravděpodobně bude muset nová vláda, která snad již brzy vzejde z »pytle blech«.

Nepřijmeme-li jako měnu euro, bude nám hrozit bankrot s korunou – tedy se připravme (viz např. Argentina na přelomu tisíciletí) na devalvaci měny, znehodnocení dluhopisů státu, znárodňování, prudkou redukci výdajů… Přijmeme-li euro, čekají nás »pouze« opatření podobná těm v Řecku či na Kypru, tedy znárodňování formou zdanění účtů a jiných majetků na území státu, znehodnocení dluhopisů státu zákonem, prudká redukce výdajů atd.

ŠPATNÉ ČASY V ČESKU NEZNAMENAJÍ ŠPATNÉ ČASY SVĚTA

Není třeba se hroutit. Proč se však tak těsně svazujeme se státem například nákupy jeho dluhopisů?! Nemrzí mě fakt, že stát nabízí své dluhopisy babičkám, stejně jako obcím. Avšak trápí mě, když mu babičky a obce věří. Jenže proč sázet na špatnou kartu, když světová ekonomika podle MMF poroste v roce 2014 o 3,6 % z toho rozvíjející se země o 5 % a rozvinuté o 1 %?

Finančně lze participovat na prosperitě světa pouze přes kapitálové trhy. Kapitálový trh bych nejlépe shrnul do sloganu, že »špatné časy v Česku určitě neznamenají špatné časy světa«. Opravdu dobrá evropská praxe, z níž se lze poučit, pochází například z Lichtenštejnska, Lucemburska, ale i ze Švýcarska. Doporučil bych osvojit si schopnosti minimalizovat finanční rizika svého portfolia. Jestliže někdo tuto schopnost postrádá, hazarduje se svým majetkem (penězi). Každé vlastnictví čehokoliv je podmíněno rizikem. Jenže bez rizika není ani ten, kdo nemá NIC, protože mít samo NIC je riziko. To se u nás málo ví, takže se leckdo raději přidržuje klišé, že »lepší jsou dluhy nebo holý zadek«.

Vezměme si portfolio aktiv své obce (nebo své domácnosti) a prstem si řádek po řádku projeďme, zda splňuje vše v matici diverzifikace finančních rizik portfolia (viz schema) tak, abychom ji uzavřeli. Nedávno mi ekonom jednoho velkého města řekl, že diverzifikuje riziko tím, že město má korunové účty u čtyř velkých českých bank. A to, že je OK. »Odškrtnout« si tak ovšem může pouze riziko správce, rizika měny, nástroje a teritoria zůstávají. Neuzavřete-li matici, je něco špatně a existuje násobně větší riziko, že se něco pokazí a o majetek (peníze) přijdete. Je tedy na čase s tím něco dělat.

 

LUDĚK TESAŘ
www.cityfinance.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *