Odmítnutí požadovaných informací podle zákona č. 106

Obec obdržela od jednoho občana žádost o informace podle zákona č. 106. Jakým způsobem bychom měli postupovat, nechceme-li informace požadované v žádosti poskytnout? Obdrží-li povinný subjekt (obec) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále...

Obec obdržela od jednoho občana žádost o informace podle zákona č. 106. Jakým způsobem bychom měli postupovat, nechceme-li informace požadované v žádosti poskytnout?

Obdrží-li povinný subjekt (obec) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 106), žádost o informaci, které nehodlá vyhovět, postupuje podle § 15 zákona tak, že žádost o informace ve lhůtě stanovené pro vyřízení žádosti odmítne, s výjimkou případů, kdy žádost odloží (z důvodu nedostatku působnosti, nedoplnění žádosti o potřebné údaje o žadateli). O odmítnutí žádosti se vydává rozhodnutí; rozhodnutí se vydává rovněž v případě, že povinný subjekt žádosti nevyhoví pouze zčásti (ve zbytku žádosti informace poskytne, příp. žádost odloží). Rozhodnutí zpravidla vydává obecní úřad.


Z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého konkrétního důvodu nemá být v tomto případě informace poskytnuta (žádosti vyhověno). Zákon č. 106 stanoví celou řadu důvodů pro odmítnutí žádosti, které jsou relevantní ve vztahu k obci jako povinnému subjektu (ochrana osobnosti a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana informací, které povinný subjekt získal od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní činnosti, žadatelé ani přes výzvu neupřesnili ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy svou žádost aj.). Je třeba zdůraznit, že důvod odmítnutí žádosti musí být v rozhodnutí vždy specifikován a řádně odůvodněn.

Podle § 20 odst. 4 zákona č. 106 se pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti použijí ustanovení správního řádu; to znamená, že rozhodnutí je správním rozhodnutím a plně se na něj vztahují ustanovení správního řádu. Rozhodnutí se vyhotovuje písemně a musí obsahovat náležitosti podle § 68 a 69 správního řádu.

Ve výroku rozhodnutí se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno (konkrétní zákonné ustanovení, podle kterého je žádost odmítána, tzn. § 15 odst. 1 zákona č. 106 ve spojení s příslušným ustanovením tohoto, příp. zvláštního zákona upravujícím konkrétní důvod odmítnutí žádosti) a označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu (účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se identifikují jménem a příjmením, datem narození, místem trvalého pobytu; účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem).

V odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se povinný subjekt řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, tzn. v odůvodnění rozhodnutí je třeba náležitě aplikaci konkrétního důvodu odmítnutí žádosti odůvodnit. Absence dostatečného odůvodnění zpravidla znamená nepřezkoumatelnost rozhodnutí v odvolacím řízení nadřízeným orgánem. Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 106, musí být v odůvodnění rozhodnutí dále uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství, resp. majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa.

V poučení se uvede, v jaké lhůtě se odvolání podává a od kterého dne se tato lhůta počítá (do 15 dnů od doručení rozhodnutí), který správní orgán o odvolání rozhoduje (ve vztahu k rozhodnutím obcí krajský úřad) a u kterého správního orgánu se odvolání podává (obecní úřad).

Při doručování rozhodnutí se postupuje podle § 72 správního řádu, tzn. stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení (žadateli o informace) do vlastních rukou.

Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *