Opatření proti sesuvům: Kdo se o ně postará?

Velké srážky v roce 1997 způsobily na území některých okresů, nyní v územní působnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), sesuvy půdy. Bývalé okresní úřady (OÚ) daly vybudovat stabilizační zařízení (opěrné betonové stěny, odvodňovací vrty či žebra), ale při ukončení činnosti OÚ nebylo dořešeno, kdo bude stavby nadále udržovat.

Stabilizační zařízení se nacházejí na pozemcích fyzických osob i nestátních právnických osob, které údržbu, monitoring a další činnosti odmítaly zajišťovat s tím, že se jedná o finančně náročnou záležitost, již musí zajistit specializovaná firma. Pohyb půdy však nemusí ohrožovat pouze majitele pozemku, na němž je zařízení umístěno, ale často i široké okolí.

NECHTĚNÉ DĚDICTVÍ


Po zániku OÚ převzal ÚZSVM do své majetkové a účetní evidence hodnoty všech dokončených i nedokončených stabilizačních opatření sesuvů a svahových deformací. A jako organizační složka státu, která plní řadu úkolů po bývalých OÚ, byl opakovaně vyzýván k řešení problémů souvisejících s danou oblastí, přestože nemá takovou činnost ve své působnosti.

Na základě jednání ÚZSVM s Ministerstvem financí (MF) a Ministerstvem životního prostředí (MŽP) konstatovalo MF, že prevence, monitoring i další zajišťování a ověřování inženýrsko-geologických a hydrologických poměrů postižených pozemků spadá do působnosti MŽP. Na společném jednání v říjnu 2010 byl schválen postup, který vzešel ze spolupráce ÚZSVM s odborníkem v oblasti geologie, doc. Pavlem Bláhou z firmy GEOtest Brno, a. s.

PROVĚŘOVÁNÍ STAVEB V ETAPÁCH

V jednotlivých lokalitách se provedla inventarizace a fyzické prověření stavebních opatření nutných k zabezpečení sesuvů a svahových deformací. Posouzení opatření bylo rozděleno do tří etap. V první etapě došlo u každé lokality k administrativnímu rozdělení staveb a opatření na jednotlivé stavební prvky a činnosti včetně jejich dílčích finančních hodnot vedených v účetnictví ÚZSVM. Ty se roztřídily do tří skupin: k odúčtování, pravděpodobně k odúčtování a k ponechání.

Ve druhé etapě byly fyzicky dohledány a prověřeny jednotlivé samostatné stavby určené k pravděpodobnému odúčtování, nebo k ponechání.

Třetí etapa zahrnuje případné technické prověření funkčnosti fyzicky dohledaných staveb za pomocí speciálních technických prostředků (např. kamer). Takto ve všech třech etapách analyzované, fyzicky dohledané a funkčně prověřené jednotlivé stavby by se měly stát předmětem majetkového vypořádání, případně následné údržby a monitoringu.

DVĚ ETAPY HOTOVY

V rámci první etapy byl posuzován výchozí počet 124 lokalit se stabilizačními opatřeními (účetní hodnota přes 254,6 milionu korun). Opatření na mnoha svahových deformacích tvoří dílčí samostatné stavby (např. opěrné betonové, gabionové stěny, odvodňovací vrty, žebra) a zařízení pro monitorování rizikových pozemků. Stát je prostřednictvím OÚ financoval formou neinvestičních dotací a realizoval je na pozemcích, které nebyly vlastnictvím státu.

K posuzování jednotlivých opatření MŽP vybralo Českou geologickou službu (ČGS). Spolupráce zahrnovala vyhledávání jednotlivých stavebních opatření v terénu, jejich zdokumentování, posouzení funkčnosti, klasifikaci míry rizika a doporučení do budoucna (např. pokračování monitoringu, návrh na odepsání majetku atd.). Činnost se týkala lokalit v působnosti Územních pracovišť ÚZSVM Ostrava (odbory Odloučených pracovišť Frýdek-Místek, Nový Jičín, Přerov, Šumperk, Vsetín), Brno (odbory Odloučených pracovišť Kroměříž, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín) a Ústí nad Labem (lokalita Čertovka Vaňov). První etapa skončila k 31. 12. 2010. Ve druhé etapě se řešilo 68 lokalit (účetní hodnota přes 142,7 milionu korun) a skončila k 31. 12. 2011.

ZBÝVÁ JEŠTĚ ŠEST LOKALIT

Třetí etapa se uskuteční v průběhu letoška a týká se šesti lokalit (účetní hodnota asi 56,7 milionu korun). V rámci jejího ukončení budou o výsledcích informováni starostové obcí, na jejichž území se stabilizační opatření k zabezpečení sesuvů a svahových deformací nacházejí.

Starostové obdrží ucelenou informaci, že ÚZSVM nechal prověřit stav a funkčnost staveb a opatření, které se nacházejí v územní působnosti jejich obcí, a obdrží i písemné zprávy ČGS k jednotlivým lokalitám. Ty poslouží např. jako podklady pro krizové řízení nebo územní plánování.

 

KAROL SIWEK
ředitel Územního pracoviště ÚZSVM Ostrava

 

Právní zhodnocení: opatření jsou nedílnou součástí pozemků

Právní povaha jednotlivých druhů stabilizačních opatření (odvodňovací vrty, odvodňovací žebra, povrchové odvodnění, jímky):

Z hlediska stavebního jde o výsledky stavebně technické činnosti, které mnohdy vyžadují příslušná správní povolení k vybudování. Z pohledu občanského práva je na tyto stavby nutno nahlížet jako na součásti věci hlavní (podle § 120 z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), kterou je pozemek. Stabilizační opatření (vrty a odvodnění) totiž slouží coby zajištění (opora) pozemku proti sesuvům, nemají proto samostatný hospodářský význam a jako samostatné stavby nemají opodstatnění. Podle zmíněného paragrafu je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

Přijaté závěry z posouzení předmětných stabilizačních opatření jako součástí pozemků vycházejí z dosavadní soudní praxe a konkrétních rozhodnutí (např. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 4/1992, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 300/2005 č. 3 Cz 39/1991, či komentované znění § 120 občanského zákoníku).

Z povahy součásti věci vyplývá, že tímto spojením nabyl vlastnictví k předmětným opatřením vlastník pozemku (věci hlavní), a to i tehdy, vynaložil-li na vybudování zařízení náklady někdo jiný než vlastník pozemku.

Na snímku z okresu Ústí nad Labem zachycují část akumulace sesuvu před betonovou zdí ocelové sítě.

Opěrná zeď na pravém břehu řeky Bělé v osadě Studený Zejf č. p. 28 (součást obce Písečná), okres Jeseník.

FOTO: ARCHIV ÚZSVM

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *