Osadní výbory

Kdo a jak stanoví část obce pro účely zřízení osadního výboru? Jaké úkoly má plnit a z jakých důvodů může zastupitelstvo výbor rozpustit. Zákon o obcích v § 120 stanoví, že zastupitelstvo může zřídit v částech obce osadní nebo místní výbory (dále jen osadní výbor). Pokud jde o vymezení pojmu...

Kdo a jak stanoví část obce pro účely zřízení osadního výboru? Jaké úkoly má plnit a z jakých důvodů může zastupitelstvo výbor rozpustit.

Zákon o obcích v § 120 stanoví, že zastupitelstvo může zřídit v částech obce osadní nebo místní výbory (dále jen osadní výbor). Pokud jde o vymezení pojmu »část obce«, lze odkázat na ust. § 27 odst. 2, které část obce definuje jako »evidenční jednotku vytvářenou budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území« s tím, že názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí. Nad rámec této definice zákon nestanoví žádné podmínky a kritéria pro zřízení části obce (ani z hlediska rozlohy, ani počtu obyvatel, území části obce nemusí být totožné s katastrálním územím nebo volebním obvodem). Rozhodování o zřízení a názvech částí obce je podle § 84 odst. 2 písm. r) vyhrazeno zastupitelstvu. Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce dochází podle § 28 zákona o obcích zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.


Jsem však toho názoru, že osadní výbor může být vytvořen i pro určité území obce, které nebude striktně vzato částí obce ve smyslu § 27. Pokud by však část obce pro účely vytvoření osadního výboru neměla přesně odpovídat území formálně zřízené a evidované části obce ve smyslu výše uvedeného, pak bude třeba, aby zastupitelstvo toto území a tedy »místní působnost« výboru přesně vymezilo. Je třeba pamatovat také na to, že členy osadního výboru mohou být pouze občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, tzn. musí být jednoznačně dáno, který občan obce bude tuto podmínku splňovat a může být tak zastupitelstvem obce za člena (předsedu) výboru zvolen.

Rozhodování o zřízení a vymezení částí obce, stejně jako rozhodování o vlastním zřízení a obsazení osadních výborů je tedy plně vyhrazeno zastupitelstvu obce.

Pokud jde o úkoly výborů, je namístě připomenout zejména obecný zákonný důvod zřizování výborů zastupitelstvem obce, a to plnění iniciativních a kontrolních funkcí pro potřeby zastupitelstva, a dále, že výbory plní úkoly stanovené zákonem a ty, kterými je pověří zastupitelstvo. V případě osadního výboru zákon o obcích na rozdíl od výboru finančního a kontrolního výslovně žádné úkoly neformuluje. Lze však odkázat na ust. § 121 zákona o obcích, které osadním výborům stanoví poměrně významná oprávnění – výbor je podle tohoto ustanovení oprávněn předkládat zastupitelstvu, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, dále pak vyjadřovat se k návrhům předkládaným k rozhodnutí zastupitelstvu, pokud se týkají části obce, a vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce. Z uvedených oprávnění lze podle mého názoru dovodit a zobecnit základní úkol osadního výboru – iniciovat a projednávat návrhy týkající se příslušné části obce, jejího rozvoje a jejích občanů a se svými závěry seznamovat orgány obce. Konkrétní úkoly může dále definovat zastupitelstvo obce, příp. výbor sám – např. prostřednictvím jednacího řádu výboru, plánu činnosti výboru apod.

Jelikož osadní výbor patří mezi nepovinné výbory zastupitelstva obce, tzn. že zastupitelstvo vůbec nemusí takové výbory zřizovat, a že zákon neformuluje žádné důvody, které by musely být naplněny, aby bylo možné osadní výbor zrušit, znamená to, že zastupitelstvo může zřízený osadní výbor zrušit kdykoli. V zásadě ani nemusí toto své rozhodnutí odůvodňovat.

Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *