Pardubický zámek čekají revoluční změny vnitřního uspořádání

Ještě před začátkem evropského projektu na zatraktivnění Zámku Pardubice se podařilo vytvořit dlouhodobou vizi, která bude určovat budoucí rozvoj tohoto unikátního areálu. Je to takzvaný Generel dlouhodobé prezentace Zámku Pardubice. Oproti ještě nedávným plánům přináší tento dokument zásadní změny ve vnitřním uspořádání zámku a ve využití jeho jednotlivých částí ve vazbách na širší území cenného jádra krajského města.

„Když jsem v loňském roce převzal na kraji kulturu a majetek, uvědomil jsem si, že nic vzácnějšího než je pardubický zámek z hlediska kulturních hodnot kraje vlastně nemáme,“ říká 1. náměstek hejtmana Roman Línek. „Viděl jsem, že v době, kdy je velká příležitost čerpat evropské dotace na další etapy rekonstrukce a zatraktivnění zámku, je potřeba přijít s velice odborným, ale také trochu vizionářským přístupem. A na základě zkušeností především z Litomyšle jsem oslovil dva přední české architekty, Josefa Pleskota a profesora Ladislava Lábuse, aby mi s tím pomohli. Přislíbili pomoc a konzultace, ale doporučili mi architekta Petra Všetečku, který má za sebou skvělé realizace v památkových objektech. A po půlroce v tomto tříčlenném týmu skutečně vznikl po řadě jednání s Pardubickým krajem i Východočeským muzeem a Východočeskou galerií tento revoluční generel budoucích změn.“

Magické trojúhelníky

Tým architektů měl tu výhodu, že Pardubice a pardubický zámek nikdo z nich téměř neznal, a tak se mohli na všechny jeho funkce podívat z nadhledu nezatíženého předchozími zkušenostmi nebo místními zvyklostmi. „Zabývali jsme se nejprve souvislostmi mezi třemi zdejšími perlami – zámkem, historickým náměstím a Gočárovými mlýny. Ty tvoří pomyslný trojúhelník, v jehož středu je další malý trojúhelník – Příhrádek. Vše na sebe nějak navazuje, někdy lépe, jindy hůře. Ten problematický bod vidíme hlavně na náměstí Republiky, kde je výhled na zámek zakrytý a kde se lidé místo krásného panoramatu zámku dívají na umělecky problematický pomník,“ říká architekt Petr Všetečka. Jedním z cílů by podle těchto významných odborníků mělo být toto panorama rehabilitovat a zabývat se také možností obnovit vstup na valy z Podzámeckého parku, jako tomu bylo v 19. století.

Zámek jako šlechtické sídlo

Nejslavnější etapou v historii zámku byla éra, kdy ho vlastnil rod Pernštejnů a desetiletí těsně potom, kdy byly upraveny velké sály nad vstupní branou.  Aby se mohli návštěvníci zámku právě s touto dobou identifikovat, vznikne nový prohlídkový okruh, který povede sály a místnostmi v současné době využívanými pro stálé expozice, výstavy, depozitáře nebo dílny. „Některé provozy a depozitáře přesuneme postupně do Ohrazenic, historická expozice se stane součástí okruhu a další, poměrně rozsáhlé výstavní prostory nám tento generel nabízí v hospodářských budovách na nádvoří, včetně velmi komfortního návštěvnického a vzdělávacího centra,“ konstatuje ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

S tím je spojeno i hledání nových prostor pro Východočeskou galerii. „Prosincovému krajskému zastupitelstvu předložíme návrh záměru na zakoupení a rekonstrukci části Gočárových mlýnů pro potřeby krajské galerie. Výhodou je tu možnost čerpání evropských dotací, získání prostoru, který je k výstavní činnosti ideální a zároveň záchrana a obnova další národní kulturní památky,“ řekl Roman Línek.

Společenské akce a rauty už neohrozí vzácné malby

Hlavními společenskými prostorami zámku se v posledních letech staly rytířské sály, na jejichž zdech jsou restaurované ojedinělé malby z 16. století. „Je to nejrozsáhlejší soubor raně renesančních figurálních maleb na sever od Alp, ve střední Evropě nic podobného nenajdete,“ konstatuje Tomáš Libánek. Za současného provozu, kdy jsou v sálech různé programy, slavnostní setkání a rauty, není možné malby účinně chránit a temperovat. To se však brzo změní. Společenský provoz na zámku se totiž celý přesune do přední budovy nad hlavní bránou do paláce. „Sál ve 3. nadzemním podlaží, ve kterém je nyní expozice skla, byl ve své době druhým největším v království hned po Vladislavském sálu na Pražském hradě,“ připomíná Roman Línek a pokračuje: „Autoři generelu proto navrhli udělat zde hlavní společenské centrum spojené i s prostory ve 2. nadzemním podlaží, které by tvořily adekvátní zázemí sálu až pro 300 lidí. Sklo by zůstalo ve 3. patře, ale na druhé straně paláce, kde jsou pro něj velmi dobré světelné podmínky.“

Novou koncepci schválila už Rada Pardubického kraje 6. listopadu a vychází z ní i evropský projekt Zámek Pardubice – využití a obnova zámeckých exteriérů a interiérů čp. 1 a čp. 2. „Ne všechno půjde udělat najednou, změny budou přicházet postupně tak, jak bude možné jednotlivé prostory uvolňovat. Podle finančních možností v dalších letech budou přicházet další kroky, ale důležité je, že už víme, kam by výsledně měly směřovat,“ uzavřel Roman Línek.

Veřejnost si může prohlédnout celý generel na výstavě, která bude od 1. prosince až do konce roku instalována ve foyeru reálky na Krajském úřadu Pardubického kraje.*

/TZ/

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *