Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Brna očima občanů

Odrážejí rozvojové plány měst skutečné potřeby obyvatel, podnikatelských subjektů či návštěvníků? Zdrojem prvotních informací a dat by měly být průzkumy mínění. Lze je zadat specializovaným agenturám či využít kapacit vysokých škol. Příkladem je i průzkum Mendelovy univerzity v Brně.

Reprezentativní výzkum obyvatel Brna 18+ vznikl v rámci projektu Partnerství pro místní rozvoj (za lepší spolupráci místní veřejné správy, podniků a veřejnosti). Na jaře jej provedly Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání a Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Cílem bylo zjistit, který podnik považují Brňané za nejvýznamnější pro město, a dále v čem vidí nejdůležitější úkol brněnského magistrátu pro další rozvoj města. Sběr informací probíhal formou osobních rozhovorů. Zpracováno bylo 434 záznamových archů. Následující text představuje hlavní výsledky a poznatky.

PARTNERSTVÍ PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NEKONČÍCÍ ÚKOL PRO VEDENÍ OBCÍ

Projekt Partnerství pro místní rozvoj navazuje na zkušenosti a výsledky mezinárodního projektu Komunikující město z druhé poloviny 90. let. Jedním z jeho obecněji platných závěrů byl poznatek o tom, že místní rozvoj je závislý na partnerství, spolupráci a komunikaci tří hlavních aktérů:

místní veřejnosti (obyvatelé, občanské iniciativy, politické subjekty, nevládní organizace, místní sdělovací prostředky, akademická a výzkumná pracoviště, rozvojová, poradenská a informační centra atd.);

podnikatelů včetně místních sdružení (obchodní komory),

místní správy a samosprávy.

Zdrojem problémů místního rozvoje je často rozporný vztah mezi místními veřejnostmi a podnikateli. Zájmy a představy obou skupin (tzv. stakeholders) o dalším rozvoji místa bývají obvykle rozdílné. Místní veřejnost by si jej představovala zpravidla jako posílení podmínek pro spokojený a příjemný život, opírající se o hodnoty jako nedotčená příroda, klid, čistota, pořádek, bezpečnost apod. Zatímco podnikatelům jde obvykle v první řadě o ekonomické využití místa a zisk. Náročným úkolem místní veřejné správy je těmto těžkostem předcházet a řešit je s ohledem na vypracovanou a přijatou koncepci místního rozvoje.

VÝZNAM PODNIKŮ VIDÍ OBYVATELÉ V NABÍDCE MÍST A PODPOŘE IMAGE

Na ústřední otázku výzkumu, který podnik považují respondenti za nejvýznamnější pro rozvoj města, nejčastěji zaznělo Veletrhy Brno. Druhý byl Dopravní podnik města Brna a třetí Zetor. Následovaly IBM ČR, Masarykova univerzita a Pivovar Starobrno.

Ukázalo se, že za hlavní výhodu Veletrhů Brno považují obyvatelé to, jak přispívají k image a reprezentaci města. Veletržní akce přitahují statisíce tuzemských i zahraničních návštěvníků, tudíž jsou rovněž přínosem pro zdejší cestovní ruch. Zetor je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů. Další výhoda byla spatřována v konkurenceschopnosti jeho produkce.

Také u IBM byla nejvíce oceňována nabídka pracovních příležitostí a přínos pro image a reprezentaci města. Hlavní klad Masarykovy univerzity vidí respondenti v rozvoji vzdělanosti. Díky tomu, že poskytuje kvalitní vzdělání studentům i zázemí špičkovým vědcům, kteří se úspěšně podílejí na výzkumu v nejrůznějších oborech, přispívá k image a reprezentaci města. V případě Pivovaru Starobrno si respondenti pochvalovali tradici a historii značky, dostupnost a kvalitu vyráběných produktů, stejně jako nabídku pracovních příležitostí a přínos pro image a reprezentaci města.

K nejčastěji uváděným nedostatkům uvažovaných podniků patří v případě Veletrhů Brno nárůst dopravy v důsledku přílivu velkého množství návštěvníků, často způsobujících dopravní zácpy ve městě. S nárůstem dopravy souvisí i negativní dopady na životní prostředí. U dopravního podniku bylo kritizováno zdražování jízdného bez návaznosti na zlepšování kvality MHD, zpožďování, přeplněnost spojů a jejich redukování. Zetoru respondenti vyčítali znečištění životního prostředí.

U společnosti IBM je negativně vnímán příliv cizinců a s tím úbytek pracovních příležitostí pro místní. Brňané si tento fakt mnohdy spojují i s nárůstem kriminality, prostituce a alkoholismu. Hlavní zápory Masarykovy univerzity jsou obdobné jako u IBM, kdy její příznivci jako negativa uváděli též příliv cizinců a zahraničních studentů či studentů z jiných měst z ČR. U Pivovaru Starobrno se respondentům nelíbil negativní vliv na životní prostředí, přesněji zápach z pivovaru a opilí konzumenti.

ÚLOHA SAMOSPRÁVY V BRNĚ OČIMA OBYVATEL

A v čem respondenti vidí hlavní úkol magistrátu pro další rozvoj města Dvě nejčastější odpovědi se vztahovaly k větší čistotě města a zlepšování infrastruktury. Na druhé příčce se objevily čtyři odpovědi: oprava silnic, chodníků a budování parkovišť; tvorba a péče o veřejnou zeleň; rozvoj kultury a zatraktivnění města pro turisty a zlepšení jeho image. Následovala větší podpora podnikatelů. Osmou nejčastější odpovědí byla spolupráce s brněnskými univerzitami, podpora škol a vzdělávání.

Získané výsledky navíc v obou dotazováních vykázaly vzácnou názorovou shodu respondentů co se týká pohlaví, věku či nejvyššího dokončeného vzdělání.

ZÁVĚREČNÉ POSELSTVÍ PRO MAGISTRÁT

Z výsledků výzkumu je jasné, jak málo si Brňané uvědomují, že určující úloha strojírenských podniků typu Zetor, stejně jako téměř pětapadesátiletá tradice mezinárodních veletrhů, přestávají být pro další rozvoj města rozhodující. Zejména v tomto případě je víc než zřejmé, že představa Brna jako města veletrhů se stává minulostí (viz postupný pokles počtu zaměstnanců, akcí i zájmu vystavovatelů). Podobně i názor, že Zetor je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů patří do říše vzpomínek.

I představy obyvatel o nejdůležitějších úkolech magistrátu pro další rozvoj města jsou poněkud »přízemní« samozřejmosti (nabízí se však otázka, jak se je městu daří zajišťovat). Odpovědi nepřinesly nic, co by prokazovalo vědomí naléhavé potřeby nového socioekonomického nasměrování rozvoje Brna, odpovídajícího situaci počátku 21. století.

Výsledky byly poskytnuty rovněž Kanceláři strategií Magistrátu města Brna. Dokazují, že povědomí obyvatel o dalším směřování rozvoje jihomoravské metropole je značně torzovité a hlavně samotným vývojem překonané. V tomto ohledu je prvořadým úkolem vedení města zlepšit komunikaci a prezentaci strategických cílů rozvoje Brna samotným občanům.

MIROSLAV FORET

Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy Mendelova univerzita v Brně

Zdrojem problémů na místní úrovni bývá rozporný vztah mezi místní veřejností a podnikateli. Jejich představy o dalším rozvoji místa se obvykle liší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *