Pesticidy v povrchových vodách. Na Příchovickém potoce jim chtějí čelit

Modelový příklad využití managementu povodí pravostranného přítoku Úhlavy na západě Čech by měl přispět k zajištění kvalitnější pitné vody pro Plzeň a stát se možným vzorem k následování i na jiných místech republiky.

Problémem kvality pitné vody se stává i její kontaminace pesticidy. S ní se musí potýkat např. Plzeň, pro niž se vyrábí pitná voda z Úhlavy. Už před dvěma roky tam kvůli překračování povoleného množství pesticidů v řece vodárna musela požádat o dočasné určení mírnějšího hygienického limitu, aby voda pro Plzeň mohla být deklarována jako nezávadná.

Jako zajímavá alternativa složitého a drahého čištění pitné vody od pesticidů se nyní objevila myšlenka pokusit se raději o změnu využívání krajiny v povodí Úhlavy (zhruba 1000 km2). Usiluje o to učitel Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc., jenž se zabývá otázkami udržitelného rozvoje a vyučuje předmět zaměřený na management krajiny. Letos se mu k tomu podařilo nalézt oporu ve Zdravém městě Přeštice, konkrétně v pracovníkovi tamního odboru životního prostředí Mgr. Stanislavu Duchkovi.

Pro modelové řešení problému se vybralo povodí Příchovického potoka, jednoho z přítoků Úhlavy. V povodí potoka byl podrobně popsán stav krajiny a jejího zemědělského využití, zmapovaly se problémy, k nimž tam ignorováním správných zemědělských postupů soustavně dochází, mj. v podobě zaplavených sklepů, studní a komunikací či eroze a poškození půdy.

VZNIKNE NOVÁ FUNKCE MANAŽERA PLÁNU POVODÍ?

K tomuto úsilí významně přispěla studentka Fakulty managementu VŠE Bc. Iveta Medunová. Ve své diplomové práci totiž navrhla vhodná opatření pro komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), jež by stabilizovala odtokové poměry, i racionální způsob využití existujících institucí státní správy, který by umožnil krajinu revitalizovat.

Navrhované řešení předpokládá úzkou spolupráci a důsledné naplnění poslání již existujících institucí, zřízených proto, aby pečovaly o krajinu (správci vodních toků – povodí, Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), pozemkové úřady…). S ohledem na své základní poslání by tuto spolupráci měli iniciovat správci vodních toků. »Oni by také měli usilovat o realizaci KPÚ důsledně zaměřených na stabilizaci odtokových poměrů. Vznikla by funkce manažera plánu povodí, zaměřená na koordinaci činností orgánů státní správy všech úrovní a spolupráci s dalšími zúčastněnými, včetně podnikatelských subjektů,« podotýká Oldřich Syrovátka.

Podle jeho slov by právě v procesu KPÚ obce měly velmi důsledně dohlížet na smysluplnost a účelnost navrhovaných opatření a na to, aby se »pozemkové úpravy nestaly penězovodem pro projektanty, kteří od stolu nahrávají zemědělcům«. »Manažer plánu povodí proto bude muset s obcemi jednat a vysvětlovat jim vše potřebné. Veškeré nutné informace však musí dostat i vlastníci pozemků a obyvatelé obcí. Zde bych viděl volný prostor nejen pro AOPK, ale hlavně pro neziskové organizace, nejlépe místní akční skupiny, které se do procesu mohou zapojit vzdělávacími programy,« uzavírá Oldřich Syrovátka s tím, že zájemcům i z jiných regionů je připraven modelový příklad podrobně představit.

Erozní činnost po drobné oblevě koncem ledna 2013 v povodí Příchovického potoka. Velmi názorně je vidět negativní efekt orby a výsevu po spádnici.

FOTO: ARCHIV OLDŘICHA SYROVÁTKY

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *