Pět osobností získalo Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje

Jiřina Fuchsová, Vladimír Líbal, Jiří Světlík, Miroslav Svoboda a Stanislav Šmic včera v Měšťanské besedě v Plzni převzali z rukou hejtmana Josefa Bernarda pamětní list a Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje. Ocenění předával hejtman společně s normalizačním disidentem a signatářem Charty 77 Petrem Uhlem a novinářkou Petrou Procházkovou.

Je mi ctí předat Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za osobní statečnost pěti statečným lidem, kteří mají vazbu na náš kraj a svými někdejšími postoji přispěli k tomu, že dnes žijeme v demokratické a svobodné zemi. Jejich zásluhy a osobní statečnost, se kterou vystupovali v době, která nepřála odlišným názorům, v době, v níž za názory a postoje byli lidé trestáni, si je třeba neustále připomínat. Tito lidé většinou nebývají známí ani slavní, ale o to více si zaslouží naši pozornost,“ uvedl hejtman Josef Bernard.

Slavnostní akce se konala v malém sále Měšťanské besedy v Plzni. Životní cestu oceněných připomněly na akci, kterou moderovala Lída Rakušanová, videomedailonky, o hudební vstupy se postaralo Duo Komáři s baskytaristou Danem Zitou.

Autorem Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje je doc. M.A. Petr Vogel. Ražená plaketa má průměr 70 mm, váží 169 g a je vyrobena ze stříbra ryzosti 999/000. Na přední straně je portrét Jana Palacha s textem „JAN PALACH 1948‑1969“, na zadní straně je znak Plzeňského kraje, spolu s textem „ČESTNÁ PLAKETA HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA ODVÁŽNÉ OBČANSKÉ POSTOJE“.

Oceněné osobnosti:

Jiřina Fuchsová (2. října 1943 v Plzni). Z Československa emigrovala v roce 1963 do Los Angeles, ale o dění v Československu, resp. v České republice se nikdy nepřestala zajímat. Angažovala se v řadě krajanských aktivit, měla samizdatové nakladatelství, spoluzaložila Klub československé kultury a Czechoslovak Institute of Los Angeles. Po roce 1989 byla mezi organizátory Občanského fóra, spoustu energie věnovala budování Památníku zahraničních Čechů. Bojovala o navrácení svého českého občanství a dalších asi třiceti tisícům stejně postižených krajanů, kteří o něj přišli na základě československo-americké smlouvy z dvacátých let, podle níž člověk, který odešel z jedné země do druhé, automaticky ztrácel občanství prvního státu. Od roku 2013 žije trvale v Plzni.

BcA. Vladimír Líbal (11. listopadu 1954 v Mělníku). Na přelomu 70. a 80. let produkoval se svými přáteli v Mělníku hudební divadlo, které se satirickou formou zabývalo tehdejší politickou a společenskou situací, a se kterým objížděli celou republiku. Tím se o něj začalo zajímat StB. Na protest proti uvěznění spoluautora těchto divadelních produkcí Heřmana Chromého podepsal v roce 1987 prohlášení Charty 77 a zapojil se do plzeňských nezávislých aktivit. Poté absolvoval řadu výslechů na StB a v roce 1988 byl na dva dny umístěn na tzv. celu předběžného zadržení ve věznici Plzeň-Bory. V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum v Plzni a v Klabavě a od června 1990 byl dva roky poslancem tehdejší České národní rady. Ilustroval jediné barevné samizdatové vydání knihy pohádek „Čert má kopyto“, kde byly pohádky mnoha v té době umlčených autorů.

Jiří Světlík (11. března 1924 v Plzni). V roce 1944 byl nasazen do fašistického Německa a ve stejném roce ho zatklo gestapo pro pomáhání „nepříteli“, za přípravu k velezradě a rozklad branné síly německého národa. Soud vykonán nebyl, protože soudní budova v Drážďanech byla zničena náletem spojeneckých vojsk. Po roce 1948 pracoval v tiskárně na keramické obtisky v Lokti, kde byl spoluzakladatelem ilegální skupiny za účelem získávání informací o uranových dolech v Horním Slavkově a předávání západním zpravodajcům. Jejich činnost byla odhalena a členové skupiny byli zatčeni. Soud mu udělil 20 let odnětí svobody a propadnutí veškerého majetku. Po deseti letech byl na amnestii z vězení propuštěn. Po roce 1989 se věnoval obnově skautského hnutí. Dnes Jiří Světlík přednáší a diskutuje se studenty na školách o totalitě.

Miroslav Svoboda (6. září 1962 v Hořicích v Podkrkonoší). V osmdesátých letech byl členem západočeského koordinačního výboru Hnutí za občanskou svobodu, které mělo v té době jako jedno z prvních politický program. V listopadu 1989 byl zakládajícím členem Občanského fóra v Plzni a Křesťansko-demokratické strany. Je spoluzakladatelem nevládní neziskové organizace Sdružení občanů Exodus a spolutvůrce a koordinátor výstavby víceúčelového Domu Exodus v Třemošné.

Stanislav Šmic (2. listopadu 1927 v Tuchlovicích). V roce 1945 poskytl svému spolužákovi, který „přišel ze Západu“ nocleh a seznámil ho s člověkem, který patřil do okruhu místního národně sociálního poslance. Za tyto dva protistátní činy byl odsouzen na 12 let vězení. Po návratu měl problém sehnat dobrou práci a studovat. Nakonec vystudoval strojní průmyslovku a začal pracovat v rudném dole na Měděnci. Stanislav Šmic byl po roce 1989 plně rehabilitován.

/zr/

K foto:

Pětice oceněných osobností

Foto: archiv Plzeňského kraje

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *