Podpora v nezaměstnanosti a přivýdělek

Při organizování voleb do krajských zastupitelstev včetně práce ve volebních komisích bychom chtěli zaměstnat i nezaměstané. Když jim ale obec zaplatí odměnu, nepřijdou kvůli tomu o podporu v nezaměstnanosti? Jak bychom měli v této věci postupovat? Stane-li se zaměstnanec nezaměstnaným, může se...

Při organizování voleb do krajských zastupitelstev včetně práce ve volebních komisích bychom chtěli zaměstnat i nezaměstané. Když jim ale obec zaplatí odměnu, nepřijdou kvůli tomu o podporu v nezaměstnanosti? Jak bychom měli v této věci postupovat?

Stane-li se zaměstnanec nezaměstnaným, může se přihlásit na úřadu práce do seznamu uchazečů o zaměstnání. Pokud úřad práce uchazeči nezprostředkuje vhodné zaměstnání, bude mu poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Obdrží ji pouze tehdy, je-li zařazen do evidence uchazečů a jestliže mu úřad práce vhodné zaměstnání nezprostředkoval ani mu nezabezpečil rekvalifikaci. Uchazeč musí dále prokázat, že v posledních dvou letech jeho zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů trvalo nejméně 12 měsíců a byl po tuto dobu důchodově pojištěn. Zde došlo k významné změně: ke zkrácení doby z 3 na 2 roky, v níž uchazeč musí splnit základní podmínku pro vznik nároku na podporu, kterou je účast na důchodovém pojištění po dobu nejméně 12 měsíců ( § 41 odst. 1 zákona o zaměstnanosti).


Doba zaměstnání potřebná pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, alespoň po dobu 12 měsíců v posledních dvou letech, je v zákoně charakterizována tak, že toto zaměstnání musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění.

Zákon o zaměstnansoti zakládá vazbu na důchodové pojištění po dobu 12 měsíců v posledních 2 letech. Jako zaměstnání (náhradní doba) se např. posuzuje osobní péče o dítě do čtyř let, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, příprava na zaměstnání osoby se zdravotním postižením, osobní péče o fyzickou osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby apod. Tyto doby se nezapočítávají, pokud spadají do doby zaměstnání a kryjí-li se navzájem, započítávají se jen jednou.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne tomu uchazeči, který je poživatelem starobního důchodu, neboť tento uchazeč je finančně zabezpečen z jiného systému. Podporu by však dostal v případě, i kdyby měl nárok na starobní důchod, tuto dávku by však nepobíral a stal by se uchazečem. Nic však nebrání tomu, aby občan pobírající starobní důchod by nemohl být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Uchazeč musí prokázat skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. To je možné zejména evidenčním listem důchodového pojištění. Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), potvrzení o výši průměrného výdělku, doklad o výkonu jiné činnosti zpravidla neprokáže účast na důchodovém pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná může skutečnosti rozhodující pro přiznání podpory prokázat potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Podle dřívější úpravy v zákoně o zaměstnanosti (před 1. lednem 2011) bylo umožněno uchazečům o zaměstnání, aby současně s pobíráním podpory v nezaměstnanosti vykonávali práci na částečný úvazek (např. podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti), pokud měsíční výše jejich výdělku nepřesáhla polovinu minimální mzdy, tedy čtyři tisíce korun.

Možnost pobírání podpory v nezaměstnanosti v souběhu s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání vedla podle poznatků z praxe úřadů práce v některých případech k účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatelé nemohli přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní doby, dohodli se s nimi na ukončení pracovního poměru a většinou s nimi zároveň uzavírali dohody o provedení práce na stejný druh práce. Tito zaměstnanci se stali uchazeči o zaměstnání, při splnění zákonných podmínek jim byla poskytována podpora v nezaměstnanosti, a přitom u svého zaměstnavatele vykonávali tzv. nekolidující zaměstnání. V některých případech uzavírali i nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. Toto jednání sice nebylo v rozporu s žádným právním předpisem, nicméně docházelo k únikům na daních a na sociálním a zdravotním pojištění. Odvody pojistného nadále prováděl úřad práce a zaměstnavatel přitom tuto povinnost neměl. Tím stát přicházel o značně vysoké částky. Zákon o zaměstnanosti nyní neumožňuje možnost přivýdělku vedle podpory v nezaměstnanosti, a to v jakékoliv výši.

Pokud by členem volební komise byl zaměstnanec, který je v pracovním poměru, jednalo by se u něj o jiný úkon v obecném zájmu a dostal by pracovní volno s náhradou mzdy od svého zaměstnavatele.

JUDr. LADISLAV JOUZA
právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *