Podstatná změna § 41 zákona o obcích účinná od 1. 1. 2014

Vedle účinnosti nového občanského zákoníku, který nás zaměstnává od počátku roku, by mohly zapadnout dílčí změny zákona o obcích. Některé z nich se dotýkají jen pojmů (například »právní úkony« se nahrazují pojmem »právní jednání«). Za připomenutí stojí zejména změna ustanovení § 41, který se nově...

Vedle účinnosti nového občanského zákoníku, který nás zaměstnává od počátku roku, by mohly zapadnout dílčí změny zákona o obcích. Některé z nich se dotýkají jen pojmů (například »právní úkony« se nahrazují pojmem »právní jednání«).

Za připomenutí stojí zejména změna ustanovení § 41, který se nově věnuje otázkám platnosti a neplatnosti právního jednání obce.

Porovnejme si znění původní a nové právní úpravy.

Původní úprava:

§ 41

(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.Nová právní úprava (změny vyznačeny tučně):

§ 41

(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.

(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v §38 odst. 4 a §39 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.

Co z těchto změn vyplývá?

Například presumpce správnosti a pravdivosti.

Pokud jde o doplnění odstavce jedna poslední větou »Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna«, zavádí se tím presumpce správnosti a pravdivosti obsahu doložky a předpoklad splnění zákonných procesních podmínek schvalovacího procesu v obci. Tedy platí to, co je uvedeno v doložce, není-li prokázán opak.

To mimo jiné znamená, že pokud listina obsahuje danou doložku, ničím dalším se již schvalovací proces nedokládá a dokládat nemusí (žádné kopie usnesení apod.). Zkrátka doložka pro osvědčení legálnosti postupu obce stačí. Jestliže by někdo do listin uvedl nepravdivou doložku, pak za to ponese odpovědnost, a to třeba až trestněprávní.

Vypouští se slovní spojení »od počátku«. Co to znamená?

Pokud původní znění uvádělo v odst. 2, že právní úkony jsou neplatné »od počátku«, zatímco nové znění uvádí pouze to, že »jednání jsou neplatná«, nikoli však od počátku, nic zásadního se nemění. Zákon má sice nepochybně na mysli stále absolutní neplatnost, která se právě pojmem »od počátku« vyznačuje, neboť vše ostatní je neplatnost relativní. Ale z dalšího doplnění je jasné, že zákonodárce relativní neplatnost nemyslel. To proto, že zákon doplnil velmi důležitý předpoklad pro absolutní neplatnost, což je tou nejpodstatnější změnou daného paragrafu.

Neplatnost právního jednání bude soud zkoumat i bez návrhu.

Základním pojmovým znakem pro absolutní neplatnost je, že soud k ní musí přihlížet i bez návrhu, tedy z úřední povinnosti. Tato povinnost soudů nebyla zatím v zákoně o obcích zakotvena, ale vyplývala nepřímo právě z pojmu »od počátku«. U soudů však zkoumání neplatnosti právního úkonu obce automaticky rozhodně neprobíhalo, naopak – soudům se do toho příliš nechtělo, ani když to obec sama uváděla. Nová právní úprava vnáší do pojmově nepřesné právní úpravy klasický terminologický pořádek. Neoznačuje sice neplatnost slovy »od počátku«, ale to, že jde o absolutní neplatnost, vyplývá z příkazu soudům zkoumat platnost či neplatnost právního jednání obce z úřední povinnosti.

Co tedy bude soud zkoumat?

Jak důkladně budou soudy prověřovat, zda je listina, na jejímž základě se žaluje nějaký nárok, a jejíž jednou smluvní stranou je obec, platná či neplatná, ukáže až soudní praxe, tedy judikatura. V každém případě však soud musí zkoumat to podstatné – zda byl zveřejněn záměr tam, kde zveřejněn být má, a zda právní jednání schválil k tomu oprávněný orgán obce. V širším měřítku pak se mohou zaměřit i na to, zda orgán jednal tak, jak měl (například zastupitelstvo veřejně), zda listinu podepsala oprávněná osoba (starosta), apod. Uvidíme, zda mu bude postačovat prohlášení uvedené v doložce, nebo bude-li se chtít přesvědčit důkladněji, například na námitku druhé smluvní strany. V každém případě se s otázkou platnosti nebo neplatnosti právního jednání obce bude muset vypořádat předtím, než se začne zabývat věcí samou, což je skutečně velká novinka.

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

advokátka, starostka města Mohelnice

autorka projektu MUNICIPAL

Pozn.: O tématu se bude hovořit i na 2. kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL 2014 v kongresovém centru Jezerka v Seči (viz box), jehož mediálním partnerem je měsíčník Moderní obec. Účastníci kongresu rovněž obdrží Vzory nových právních smluv – NEMOVITOSTI podle nového občanského zákoníku.

2. ročník kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL 2014

Kongresové centrum Seč – Pardubický kraj

11.-12. března 2014

www.forum-municipal.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *