Pomocník, který usnadní přístup k základním registrům

Ve chvíli, kdy vstoupil v platnost zákon o základních registrech (ZR), vyvstala nutnost, aby s nimi dokázaly komunikovat informační systémy (IS), používané v rámci měst a obcí i dalších subjektů veřejné správy. Byla proto vyvinuta speciální softwarová komponenta, jež tuto komunikaci umožňuje, lépe řešeno, usnadňuje.

Jestliže obec komunikuje se základními registry, musí to dělat podle speciálně vymezených pravidel. Stát sám komunikuje se ZR prostřednictvím aplikace zvané Informační systém základních registrů (ISZR) a jeho prostřednictvím musí s registry komunikovat i veškeré ostatní subjekty.

ROZSAHEM MALÝ, VÝZNAMEM VELKÝ DOPLNĚK

ISZR nabízí škálu nástrojů, jejichž prostřednictvím je třeba k registrům přistupovat. To může být pro vývojáře aplikací, které budou s registry komunikovat, poměrně složité. Nová komponenta, jež byla vytvořena pro HELIOS Fenix, což je jeden z IS pro orgány veřejné správy, se nazývá KZR (Komunikace se základními registry).


Ta nejen usnadňuje a zajišťuje samotnou komunikaci s ISZR, ale navíc reaguje i na různé související legislativní požadavky. Jejím prostřednictvím lze též evidovat oprávnění přístupu k registrům a logovat se pro komunikaci s nimi podstatně jednodušším způsobem, než přímo přes ISZR. Dá se říci, že tento rozsahem malý, ale významem velký softwarový doplněk »zlidšťuje« vývojářům konkrétních aplikací komunikaci s registry.

Vlastní obsah komunikace však není věcí této komponenty, ten si určují jednotlivé moduly IS a jejich uživatelé. Flexibilní rozhraní KZR, jehož prostřednictvím přistupují k základním registrům jednotlivé aplikace systému, je k dispozici i pro snadné napojení systémů třetích stran a KZR může na úřadu plnit roli jediné univerzální komponenty pro komunikaci s registry.

PŘÍSTUP K REGISTRŮM

Komponenta KZR může být bez problémů nasazena u všech subjektů, jež mají odpovídající IS. Háček je prozatím v tom, že právo přistupovat k registrům mají nyní pouze orgány veřejné moci, a to jen ty, jejichž alespoň jedna agenda je registrovaná v registru práv a povinností (RPP).

Ale ani to nestačí – aby bylo možné se ZR komunikovat, musí pro každou oblast existovat samostatný zákon, který jasně upravuje, kdo vykonává kterou činnost a kdo je tedy oprávněn získávat z registrů k ní příslušející informace. Proto se změnily např. zákon o obcích, stavební zákon, přestupkový a další zákony.

Organizace jako muzea či školy, ačkoli jsou zřizovány veřejnou správou, se zatím k informacím ze ZR nedostanou. Do budoucna se však plánuje, že některé z nich tato oprávnění získají. Alespoň ty, které vydávají rozhodnutí, což jsou třeba právě školy (rozhodnutí o přijetí uchazeče apod.).

Přístupových práv k ZR existuje široká škála a jsou dělena podle agend a činností, jež daný orgán veřejné moci vykonává. Každé činnosti je pak přiřazena činnostní role, která určuje souhrn oprávnění přístupů osob k registrům. To je zaznamenáno v RPP.

Aby se uživatelé dokázali v množství přístupových práv orientovat, vznikla v KZR další pomůcka – modul IDM (Identity Manager). Ten usnadňuje správu přístupových práv uživatelů. Tento modul má velkou výhodu: nemusí nutně fungovat jen jako součást HELIOSU Fenix, ale může fungovat i samostatně a jeho služby mohou využívat i jiné IS.

SYSTÉMY V NOVÉM KABÁTKU

Na první pohled by se zdálo, že vytvořením příslušné komponenty pro komunikaci se celý problém vyřešil. Skutečnost však byla výrazně složitější. V IS jsou totiž jeho jednotlivé moduly úzce provázány a tak bylo nutné, aby k termínu vstupu zákona o ZR v platnost byly přizpůsobeny funkce všech modulů IS pro orgány veřejné správy tak, aby byly schopné s registry komunikovat.

Existují však i takové orgány veřejné správy, které vlastní IS nemají. Ani těm se nutnost komunikovat se ZR nevyhnula. Těmto subjektům stát nabídl jinou cestu – komunikaci prostřednictvím Datových schránek nebo Czech Pointu. Pokud jde o instituce, které nemají příliš rozsáhlou agendu, v níž není nutné často komunikovat směrem k ZR, tato cesta dostačuje. Avšak v případě subjektů s rozsáhlejší agendou je mnohem efektivnější komunikovat s registry přímo ze svého IS, jehož komunikace stojí na bázi využívání nástrojů a služeb KZR.

DATA VERSUS LIDSKÝ FAKTOR

Jak se vlastně dostávají do ZR všechna data? Orgány, v důsledku jejichž činnosti jsou referenční údaje vedené v ZR vytvářeny nebo evidovány, mají povinnost být současně editory a zapisovat data do příslušných registrů. Nejpozději do tří pracovních dnů musí být zapsáno vše, co se nově eviduje či bylo změněno, např. údaje o nově vzniklé právnické osobě.

Již rok před spuštěním registrů však měli všichni povinní editoři plnit ZR daty či ověřovat jejich správnost. Jejich role je v některých případech nezastupitelná – např. bez vložení údajů o novém adresním místě není možné na takovou adresu přestěhovat obyvatele.

Vzhledem k tomu, že za nesplnění této povinnosti nejsou stanoveny žádné sankce, dodnes se může stát, že některé údaje nejsou kompletní či správné nebo úplně chybí, což může nepříznivě ovlivnit práci jiných editorů i uživatelů, kteří s daty registrů potřebují pracovat.

 

MIROSLAV KOZÁK
systémový architekt Asseco Solutions, a.s.

Účinné fungování základních registrů vyžaduje sladění s informačními systémy úřadů.

ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN ŠTEMBERA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *