Pomůže kategorizace řešit problémy ubytoven?

Obraz ubytoven není v obecném povědomí valný kvůli případům »podnikání s chudobou«. Obce se jejich výskytu na svém území brání také kvůli kumulaci rizikových jevů. Některé i tím, že zakládají vlastní zařízení. Obraz řádných ubytoven však chtějí zlepšit sami provozovatelé.

Příliv lidí do ubytoven z důvodu bytové nouze (zaviněné i nezaviněné) vzrostl po roce 2010. Ubytovny jim skýtají určité řešení situace kvůli volnému smluvnímu vztahu (ubytování lze získat mnohem rychleji ve srovnání s nájemním/vlastním bydlením). Na druhou stranu v nich panují přísnější podmínky (poruší-li ubytovaný smlouvu, nárok na bydlení ihned zaniká).

Problematické je i to, že žádný zákon nedefinuje, jak se starat o lidi tzv. v zaviněné bytové nouzi. Institut domovského práva byl zrušen a obce odmítají starat se o tyto osoby, neboť na to nemají zdroje, včetně finančních. Některé to řeší zakládáním vlastních ubytoven (např. Havířov či Litvínov, viz box).

PODNIKATELÉ A »PODNIKAVCI«

Loni v květnu vznikla v Praze Asociace majitelů a provozovatelů ubytoven (AMPU). Podle slov jejího předsedy Ing. Reného Guckého, chce sdružovat ty podnikatele, kteří v dané oblasti podnikají poctivě, v souladu s příslušnými normami, jejich provozovny jsou řádně nahlášené a otevřené spolupráci s místní samosprávou. AMPU pro ně má být příležitostí, jak se vymezit vůči těm, kteří na osobách v bytové nouzi parazitují.

René Gucký zastává též názor, že existuje určitý okruh lidí v bytové nouzi, kteří bydlí na ubytovnách dobrovolně, protože jim tento způsob vyhovuje (např. kvůli nemožnosti zajistit si dostatečné příjmy, aby mohli bydlet v nájmu, až po extrém, kdy jde o lidi nepřizpůsobivé, kteří nejsou schopni získat nájemní smlouvu a platit nájemné vlastním zaviněním). Tento názor je v kontrastu se stanoviskem zástupců Platformy pro sociální bydlení (www.socialnibydleni.org), podle něhož žádný z obyvatel ubytoven na nich nesetrvává dobrovolně.

KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ

V posledních měsících loňského roku rozvířil emoce (neveřejný) návrh Koncepce sociálního bydlení z dílny MMR ve spolupráci s MPSV. Zástupci Platformy kritizují zejména to, že návrh nedefinuje cílovou skupinu sociálního bydlení; nad rámec nefungující bytové politiky státu, v jejímž důsledku žije asi 100 tisíc lidí na ubytovnách, navrhuje především posílení sociální práce a stavbu dalších ubytoven; neříká, kdo by měl sociální bydlení zajišťovat, jak by mělo vypadat a kdo by za jeho existenci měl být zodpovědný; navrhuje omezit pobyt lidí, kteří potřebují především bydlení, v azylových domech, ale nenabízí jinou možnost, kam mohou jít. V takové podobě návrh podle Platformy podporuje »pokračování byznysu s chudobou«. Platforma v prosinci adresovala otevřený dopis vládě, aby návrh Koncepce odmítla. (Obě ministerstva ve vyjádřeních pro Moderní obec ústy svých tiskových mluvčích uvedené námitky zpochybňují a zdůrazňují také to, že jde o hrubý materiál, s nímž se stále pracuje. )

UBYTOVNA JAKO JEDEN Z NÁSTROJŮ SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ?

AMPU, která již navázala kontakt s MMR a je v kontaktu také se Svazem měst a obcí, má zájem o to, aby poctivě provozovaná ubytovna mohla být jedním z nástrojů sociálního bydlení. Její předseda však upozorňuje na to, že chybí standardy (základní pravidla) toho, jaké služby a v jaké kvalitě mají ubytovny nabízet, jež by jejich provozovatele zavazovaly. První návrh AMPU hovoří o dvou kategoriích (A, B). Obě obsahují čtyři body: min. výměra plochy pokoje na osobu, dostupnost sociálního zařízení, stravování, služby. Největší rozdíl mezi nimi je v nabídce služeb (www.ampu.eu).

Návrhem standardů/kategorizace chce AMPU zviditelnit zařízení, která poskytují dlouhodobé ubytování a doprovodné služby na kvalitní úrovni, jež odpovídá danému druhu podnikání. Opatření má pomoci poctivým provozovatelům vymezit se vůči zařízením provozovaným »na černo«.

Jaká je situace s ubytovnami v Havířově a Litvínově? Jak probíhají jejich kontroly?

1) Kolik ubytoven je na území města evidováno?

2) Jak probíhá kontrola těchto zařízení?

3) Město samo zřizuje jedno ubytovací zařízení…

4) Kdo a za jakých podmínek může být na »městské« ubytovně ubytován? Kolik činí poplatek za osobu a lůžko?

Erika Sedláčková, místostarostka Litvínova

1. Jde o čtyři soukromá zařízení a jedno městské.

2. Sociální pracovníci města spolupracují s klienty ubytoven zejména v oblasti prevence ztráty bydlení; prevence záškoláctví; dluhové problematiky. Kontrolu soukromých ubytoven většinou provádí MP ve spolupráci s ÚP a Policií ČR. Soukromí provozovatelé v rámci spádové oblasti Litvínova jako ORP spolupracují.

Poslední kontroly se zaměřují hlavně na soulad nájemní smlouvy s faktickým počtem osob v místnosti a soulad s vyplácenými dávkami ze systému státní sociální podpory i systému hmotné nouze. Z posledních kontrol nebyla zjištěna žádná pochybení.

3. Město Litvínov má dlouhodobě ve svém majetku dvě ubytovny: u Bílého sloupu a UNO. Obě jsou součástí systému tzv. prostupného bydlení, jenž ve městě funguje od roku 2009.

Ubytovnu u Bílého sloupu tvoří 6 přízemních objektů; 3 z nich se dlouhodobě nevyužívají, další 3 jsou uzavřeny od listopadu 2013 kvůli technickému stavu.

Ubytovnu UNO tvoří 3 objekty. V bloku A je služebna a sklad MP a 16 obytných místností, z toho 1 místnost slouží jako kancelář terénního pracovníka, 12 místností je obsazených, 3 jsou volné. Blok B má 6 bytových jednotek. Ze 2 je zřízeno azylové ubytování pro bezdomovce (první stupeň prostupného bydlení). Tři bytové jednotky jsou obsazené a zbývající je opravená a volná pro krizové bydlení. Blok C má k dispozici 2 bytové jednotky a 13 místností.

V městské ubytovně působí terénní sociální pracovníci, funguje sklad ošacení a ostrahu zabezpečuje nepřetržitě zaměstnanec MP.

4. Na ubytovně města lze ubytovat občana s trvalým pobytem ve městě. Jde-li o krizovou situaci (náhlé vystěhování rodiny z bytu, požár apod.), může být občan ubytován z hodiny na hodinu v rámci krizového bydlení. S klientem se poté řeší jeho sociální situace a pracuje se s příčinami sociálního vyloučení. Klasické standardní řízení o ubytování žadatelů probíhá vždy jednou měsíčně.

Nájemné činí 800 Kč, 1 dospělá osoba platí měsíčně 3000 Kč, 2. dospělá osoba 1600, každá další 1700 Kč, dítě 400 Kč. 1 dospělá osoba tak zaplatí 3800 Kč, 2 dosp. os. – 5400 Kč, 3 dosp. os. – 7100 Kč.

(V soukromých ubytovnách se poplatek za jednu osobu pohybuje mezi 4500-5500 Kč a nabízejí dohromady asi 400 lůžek.)

Eva Wojnarová, tisková mluvčí magistrátu Havířov

1. Pět soukromých ubytoven, jedna městská.

2. Živnostenský úřad kontroluje, zda jsou ubytovny řádně ohlášeny a jsou v pořádku. Podle našeho názoru vykonává nebo měl by vykonávat více kontrol na ubytovnách ÚP.

3. Havířov zřídil ubytovnu k 1. 3. 2013 na Střední ulici na Šumbarku, jde o část nově opraveného bytového domu s kapacitou 180 míst.

Ubytovna má striktní domovní ubytovací řád, který je nutné dodržovat, funguje v ní recepce, v exponovaných hodinách (návštěvy) chodí hlídat i ochranka, platí zákaz požívání alkoholu atd. Ubytovaní mají k dispozici lůžko, lůžkoviny, noční stolek, pokoje jsou třílůžkové, každý pokoj má sociální zařízení.

4. Ubytováni mohou být lidé s trvalým bydlištěm ve městě a v těžké životní situaci. O ubytování musí nejprve požádat a jejich žádost se posoudí.

Poplatek činí 4100 korun za lůžko/měsíc, nejkratší ubytovací doba je měsíc. Zájemci o ubytování musejí při vstupu doložit způsob úhrady. Momentálně je ubytováno kolem 80 klientů.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *