Pořádání trhů si žádá mravenčí práci, ale výsledek stojí za to

Jak postupovat při pořádání trhů či slavností, abychom dostáli smyslu dané akce a docílili hladkého průběhu? Následující text nabízí řadu doporučení a inspirací.

Nejprve je třeba upozornit, že jednoduchá a univerzální odpověď na úvodní otázku neexistuje. Zásadně se totiž liší koncepce přístupu k jednorázovým slavnostem a k akcím, jež se konají pravidelně. Naše sdružení má blíž k akcím periodickým, zaměřím se tedy na ně.

DOBŘE ODHADNOUT MÍSTNÍ SITUACI

Na počátku je odhad situace: Dokážeme periodické trhy vybudovat? Tato otázka se skládá z řady dílčích a dovede-li si na ně obec coby organizátor odpovědět, má smysl trhy podporovat. Základní dílčí otázka zní: Jaké trhy to budou? Mohou totiž mít volný sortiment, nebo to mohou být i trhy farmářské (selské atd.), kdy účastníci projdou selekcí podle původu zboží (viz Kodex na http://www.farmarsketrziste.cz nebo na www.aftcr.cz).


Nemá smysl pořádat farmářské trhy nebo regionální (resp. s tímto pojmenováním), aniž by se naplnilo jejich poslání, kterým je vytvořit odbytová místa především pro pěstitele, chovatele a drobné výrobce v daném regionu. V prostředí, kde dosud chyběla možnost pravidelně na místní úrovni nabídnout potraviny, většina potenciálních účastníků už pravděpodobně našla jiné cesty odbytu, nebo na svou činnost rezignovala. Začneme tedy »monitoringem«, při kterém se vytipují možní účastníci, s nimiž se dále jedná, umožní se jim rozumná délka přípravy atd. (V zemědělství se plánuje rok dopředu, v malovýrobě jsou to měsíce, trh vyžaduje od účastníků i personální posily.)

Farmářské (selské) trhy jsou náročnější na výběr účastníků, ale jejich přitažlivost spočívá v kvalitním a smysluplném obsahu. Vezmou-li je místní tzv. za své, mohou výrazně zlepšit prostředí a atmosféru a plnit významnou společenskou funkci v obci (viz např. http://trhy.tisnovsko.eu). Díky setkávání lidí, webovým stránkám trhů a spojení přes sociální síť se pravidelný trh stává středobodem komunitního života, součástí činnosti zájmových sdružení, dobrovolné práce pro komunitu, ochrany přírody, platformou místních aktivit a zábavy. To vše může obec výrazně podporovat, ale nutnou podmínkou je zapojení občanů.

Jako komunitní záležitost musí farmářský trh organicky růst. Trvá minimálně rok, než se etabluje a dostane se do povědomí. Zejména začátky jsou spojené s investicí do informování o akci, do technického vybavení, do komunikace a administrativy, což vyžaduje erudici a nasazení organizátora. Jde o to, aby organizátor tento kritický rok zaplatil alespoň výdaje a svou práci, příp. i technické zázemí.

AKCE TZV. NA KLÍČ SE V MENŠÍCH OBCÍCH NEMUSÍ VYPLATIT

Organizace lokálního farmářského trhu zvlášť v menších městech a obcích zřejmě nikdy nebude výdělečnou činností a pokoušet se o to může vést až ke zmaření záměru. Totéž platí i o zadání úkolu eventové nebo zábavní agentuře (agentury specializované na lokální farmářský trh neexistují): »udělejte nám farmářský trh dne…«.

Pokus urychlit celou mravenčí práci občas totiž vede k tomu, že obec sáhne po externí agentuře. To může mít i negativní efekt (zvlášť v menších sídlech), jestliže obyvatelé nemají pocit, že trh je jejich místní záležitost a že se do něj mohou zapojit.

Ne vždy dobře dopadají pokusy svěřit záměr do rukou podnikatelů, kterým je zpravidla cizí neziskový charakter části této práce. Pokud někdo pouze s komerčním cílem farmářský trh hodný toho jména nastartuje, brzy může začít omezovat výběr účastníků vyšším nájmem. Může to skončit i tak, že vedle jednoho pěstitele stojí tři účastníci s artiklem z velkoobchodu, s vyšší obchodní marží (např. s textilem nebo dekoracemi) a přesto se trh stále jmenuje farmářský.

Oblíbeným trikem podnikatelů je také tzv. farmářský trh v obci rozhýbat a zavést, ale s tím, že část stánků organizátor nepronajme skutečným farmářům, ale provozuje je sám (s brigádníkem), přičemž zboží a potraviny nakupuje velkoobchodně podle svého uvážení. Každý takový způsob organizace jako »padělku« je přitom jednodušší, rychlejší a lákavější, než založení a trpělivá práce kolem opravdového lokálního či farmářského trhu ve spolupráci obce a místních aktivních občanů.

Obec by tedy měla o úskalích organizace trhu vědět. Záměr vytvořit dobrý lokální trh je chvályhodný a většinou je míněn jako zlepšení a oživení místního dění a drobné ekonomiky. Obce by však měly dbát nejen na záměr, ale i na subjekt, s nímž do organizace vstupují.

Doporučujeme především zapojit místní občany, občanská sdružení nebo jiné organizace neziskového charakteru, které mají o věc zájem. I tato spolupráce obce s neziskovými subjekty by měla mít dané priority a cíle. Je možné tržním řádem vymezit sortiment a prodej velmi konkrétně, nebo upravit smlouvu o provozování ve shodě se společným cílem.

BEZ ČEHO SE USPOŘÁDÁNÍ TRHU ROZHODNĚ NEOBEJDE

Co se týče technického zázemí a podpory měst a obcí vůči trhům a jednorázovým slavnostem, ta zahrnuje např. volný přístup organizátora a propagaci v místních novinách/rozhlasu, vzájemné sdílení webových stránek, možnost trvalého zapůjčení plochy pro banner nebo distribuci informačních letáků na školách, úřadech a spřátelených subjektech. Podporou pravidelným trhům může být i anketa, v níž se občané vysloví, který den a jakou periodicitu trhu, jaké potraviny a sortiment by uvítali. Obec může využít grantu příslušného kraje, prostředků EU fondů, či jiné zdroje k financování vybavení pravidelného trhu.

Zásadní při pořádání vlastního trhu i slavností jsou: možnost parkování, zdroj elektřiny, stánky, informační tabule a jiné vybavení. Ve věci parkování může obec pomoci jednak udělením výjimky pro vozidla, která jsou součástí prodeje nebo skladování (chladicí auta) a potřebují být součástí trhu. Obec může také vyčlenit zábor mimo trh pro parkování dopravních aut, jež slouží jen pro transport (a není součástí trhu). Ideální je, podaří-li se vyčlenit poblíž místa akce parkovací místa zdarma pro přespolní návštěvníky a nakupující (ne každý může přijít pěšky nebo na kole), aby si mohli odvézt i těžší nákup. O této možnosti je třeba informovat předem a využít to k propa- gaci akce.

Tyto zdánlivé drobnosti se organizátorům rozhodně vrátí. Také se vyplatí zpracovat mapku akce, včetně parkování pro návštěvníky, a udělat z ní součást informační kampaně na webu, jeden či dva výtisky ve formátu A2 (digitální tisk postačí) je vhodné umístit na informační tabuli, která by měla být součástí trhu (slavnosti).

Zdroj elektřiny je nutný k provozování občerstvení, chlazení potravin živočišného původu na 4-8 °C, k provozu některých typů pokladen a vah. Občerstvení spotřebuje kolem 6 kW na stánek, prodej sýrů, masa nebo uzenin v chlazené vitríně v průměru asi 2-3 kW, chladicí auto okolo 3 kW. Pokud není v dostatečné míře možné napojit se s elektrickým zdrojem do místního rozvodu, lze objednat mobilní elektrocentrálu. V každém případě je nutná venkovní kabeláž (rozvody) se zásuvkami k jednotlivým stánkům. Elektrospotřebiče účastníků musí mít revizi (ne starší než půl roku).

PŘI VÝBĚRU TYPU STÁNKU ZVAŽUJEME ČETNOST VYUŽITÍ

Při výběru stánků nezáleží ani tak na jejich jednotném vzhledu, jako na přesném určení a periodicitě události, při níž mají být využity. Univerzální venkovní stánek nenajdeme. Zvažujeme-li častěji konané trhy a máme-li prostředky na nákup základu vybavení trhu, vhodné jsou pro běžný prodej potravin nebo květin obyčejné »áčkové« konstrukce ze dřeva, s pultem z masivu a s bočními plachtami a zastřešením z přírodní látky v barvě hnědé či krémové (viz foto na str. 22). Nám se při organizování trhů osvědčuje hnědá spodní část a krémové zastřešení v průběhu celé sezony, nrboť nedeformuje denní světlo a nabízené produkty mají přirozenou barvu.

Cena za klasický stánek áčkové konstrukce se pohybuje mezi 12 až 15 tis. Kč. Včetně šroubů a podložek sestává stánek asi z 22 dílů a montáž trvá ve dvou lidech asi 15 minut. Tento stánek je náročnější na montáž a vzhledem k počtu součástek není běžně v půjčovnách. Při citlivé montáži a dobré údržbě (sušení plachet po dešti, jednou za rok údržba dřevěného povrchu) má stánek s montovanou dřevěnou konstrukcí životnost vyšší než stan nůžkové konstrukce a vypadá kvalitněji. Vyrábí se na zakázku.

Pro pořádání jednorázových slavností využívají organizátoři většinou stany s kovovou nůžkovou konstrukcí, která je jednodušší na instalaci. Základní modul je 3 x 3 m a vyhovuje jako zastřešení nad prodejním stolkem. Montáž a demontáž nůžkových stanů s většími rozměry je samozřejmě náročnější. Při pořizování tohoto typu stanů doporučuji konstrukce s co největší nosností, jež snese i vyšší zátěž (déšť, neopatrné zacházení). Výrobce totiž většinou neuhradí opravu v důsledku zatížení konstrukce. Naše zkušenost z pořádání trhů je taková, že »úmrtnost« stanů s nůžkovou konstrukcí je značná, jsou však levnější. V případě jednorázové slavnosti a zapůjčení si lze nůžkové stany nechat i postavit. Nevýhodou u těchto stanů může být škála barev, která v základu obsahuje spíš agresivnější »reklamní« barvy.

DALŠÍ ZÁZEMÍ PRO ÚČASTNÍKY

Součástí vybavení trhu je také viditelně umístěná tabule u vstupu s informacemi: charakter akce, termíny konání, totožnost organizátora, kontakty, tržní řád apod. V případě větší akce je namístě též orientační mapka. K tabuli lze podle okolností přidat stojany na kolo či úvaz pro psy (pokud mají omezený vstup). K ostatnímu vybavení patří židle a stolky, nebo lavice a stoly zvané v hantýrce půjčoven »pivní sety« (lze je využít též pro dětskou dílnu).

Obce disponují v rámci vlastního mobiliáře trvalými venkovními lavicemi a lavičkami s minimální údržbou. V době konání trhu nebo slavnosti se tento základní mobiliář obce může jen posílit, zejména o odpadkové koše. (Na 10 stánků je potřeba jeden koš, ale záleží na četnosti občerstvení, z něhož bývá nejvíce plastového odpadu.) Ve smlouvě s účastníky doporučujeme dohodu o tom, že si své obaly a vlastní odpad odvážejí, při větších akcích lze ustanovit drobnou kauci účastníků na odvoz vlastního odpadu z obce.

Nutností jsou toalety s možností umytí rukou pod tekoucí vodou, (zvlášť pro návštěvníky a účastníky). U velkých akcí se setkáváme i s dotazy veřejnosti na WC pro vozíčkáře. U malých periodických trhů lze jít cestou zapůjčení mobilního WC pouze pro účastníky (prodejce), nebo uzavřít písemnou smlouvu s místní restaurací či podobně vybaveným zařízením v blízkosti o tom, že poskytnou své sociální zařízení v době konání trhu i pro účastníky. Na možnostech dané obce je, zda poskytne účastníkům i jiné zázemí, např. šatnu, sklad.

ŠÁRKA SEDLÁČKOVÁ
Občanské sdružení Archetyp, předsedající člen Asociace farmářských tržišť ČR www.farmarsketrziste.cz, www.aftcr.cz

V Tišnově (okr. Brno-venkov) se konají trhy od roku 2008 z iniciativy o. s. Za sebevědomé Tišnovsko. Předcházelo tomu uzavření dohody o společném pořádání trhů s městem.

FOTO: O. S. ZA SEBEVĚDOMÉ TIŠNOVSKO

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *