Postup při nezvolení starosty zastupitelstvem

V naší obci se nedaří zvolit starostu. Jaký je další postup? V souvislosti s nedávnými volbami do zastupitelstev obcí se může objevovat řada nejasností. Zrekapitulujme tedy nejprve, jaký je správný postup při svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva. Důležitým faktorem je soudní přezkum...

V naší obci se nedaří zvolit starostu. Jaký je další postup?

V souvislosti s nedávnými volbami do zastupitelstev obcí se může objevovat řada nejasností. Zrekapitulujme tedy nejprve, jaký je správný postup při svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva. Důležitým faktorem je soudní přezkum voleb. Podle zákona o obcích totiž dosavadní starosta svolá ustavující zasedání nového zastupitelstva nejdříve den po uplynutí lhůty pro uplatnění návrhu na přezkoumání voleb soudem a nejpozději patnáct dnů po uplynutí této lhůty. Tato lhůta podle volebního zákona činí deset dní ode dne publikace oficiálních výsledků Státní volební komisí ve Sbírce zákonů.

Po uplynutí uvedené desetidenní lhůty si tedy musí starosta u příslušného volebního soudu opatřit informaci, zda byl podán nějaký návrh na přezkum voleb v jeho obci. Soudem příslušným pro přezkum voleb do zastupitelstev obcí je krajský soud, v jehož obvodě se obec nachází. Pakliže starosta zjistí, že žádný návrh podán nebyl, bez dalšího svolá do 15 dnů ustavující zasedání zastupitelstva. V opačném případě je však třeba vyčkat, jak soud s podanými návrhy naloží. Zamítne-li soud všechny podané návrhy, svolá se ustavující zasedání do 15 dnů od právní moci posledního soudního rozhodnutí. Usnesení soudu ve věcech voleb do zastupitelstev obcí jsou v právní moci dnem doručení, jelikož proti nim nelze podat řádný opravný prostředek.

Ustavujícímu zasedání zastupitelstva předsedá dosavadní starosta obce, popřípadě nejstarší člen zastupitelstva obce. Zákon stanoví, že na tomto zasedání se volí starosta a místostarosta, případně rada obce. Konkrétní proceduru volby funkcionářů obce však zákon nechává na jednacím řádu zastupitelstva. Je tedy možné volit starostu například ve dvou kolech, kdy do druhého kola postupují jen dva první kandidáti z kola prvého. Systém volby však vždy musí být nastaven tak, aby byl starosta zvolen jen při dosažení absolutní většiny hlasů všech zastupitelů.

Pokud zákon uvádí, že zastupitelstvo na ustavujícím zasedání volí starostu a místostarostu, nelze tomu rozumět tak, že je zastupitelstvo povinno někoho do uvedených funkcí zvolit. Při nedosažení politické dohody může poměrně snadno dojít k situaci, kdy žádný kandidát na starostu zkrátka většiny hlasů nedosáhne. V takovém případě je možné se o volbu starosty pokusit i vícekrát během jednoho zasedání, ale většinou okamžité opakování neúspěšné volby nebude mít valného smyslu. Zastupitelstvo se potom musí na každém ze svých následujících zasedání pokusit starostu zvolit. Nezvolení starosty ovšem nebrání volbě místostarosty.

Dokud není zvolen ani starosta, ani místostarosta, vykonávají své funkce starosta a místostarosta dosavadní. Zákon nestanoví žádné časové omezení tohoto stavu, tudíž teoreticky platí, že pokud se nové zastupitelstvo nikdy nedohodne, může předchozí garnitura vládnout donekonečna. Tím je ovšem vytvořen faktický tlak na nové politiky, aby se dohodli na koalici, která v zastupitelstvu disponuje většinou. Pokud je ovšem zvolen alespoň nový místostarosta, zaniká funkce předchozím místostarostům i starostovi.

Zákon nezná žádné řešení situace, kdy se zastupitelstvu dlouhodobě nedaří starostu zvolit. Pokud je situace opravdu zablokovaná a jakákoliv dohoda mezi politiky nemožná, lze docílit nových voleb tím, že se po dobu delší než šest měsíců zastupitelstvo nesejde v usnášeníschopném počtu, což je nadpoloviční většina. Za takových okolností ministerstvo vnitra zastupitelstvo rozpustí a ministr vyhlásí mimořádné volby.

Mgr. FRANTIŠEK KORBEL, Ph.D.

advokát, Havel, Holásek & Partners

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *