Kategorie:
Různé

Povinnost rady obce vypořádat se s návrhy předanými komisí rady

Rada obce zřídila komisi jako svůj iniciativní a poradní orgán. Projednává usnesení přijatá komisí a některá z nich akceptuje a jiná nikoli (někdy jsou rozhodnutí rady zcela jiná, než byla doporučení komise). Má rada povinnost odůvodnit, proč některé návrhy odmítla nebo rozhodla jinak, než jí...

Rada obce zřídila komisi jako svůj iniciativní a poradní orgán. Projednává usnesení přijatá komisí a některá z nich akceptuje a jiná nikoli (někdy jsou rozhodnutí rady zcela jiná, než byla doporučení komise). Má rada povinnost odůvodnit, proč některé návrhy odmítla nebo rozhodla jinak, než jí komise doporučila?

Podle § 122 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, může rada obce zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Komise svá stanoviska a náměty předkládají radě obce, která je podle § 102 odst. 2 písm. e) zákona o obcích povinna návrhy, připomínky a podněty předložené jí komisemi projednávat a řešit.


Z postavení komise jakožto iniciativního a poradního (nikoli »rozhodovacího«) orgánu rady především vyplývá, že rada není povinna se s náměty a doporučeními komise ztotožnit. Není přitom ani její zákonnou povinností, aby odůvodňovala, proč se s určitým doporučením komise neztotožnila a rozhodla odlišně. To ovšem na druhou stranu neznamená, že si rada obce může počínat při svém rozhodování zcela libovolně a že doporučení předložená jí komisí rady nemají žádný právní význam.

Rada obce je ze své činnosti odpovědná zastupitelstvu (srov. § 99 odst. 1 zákona o obcích). Odpovědní jsou taktéž její členové, a to za zákonnost rozhodnutí rady, na jejichž vzniku se podíleli svým hlasováním. Tato odpovědnost je odpovědností právní, včetně případných majetkových a v krajním případě až trestněprávních důsledků při porušení povinností, které se na členy rady obce vztahují. Povinností každého zastupitele je hájit zájmy obce a jednat v souladu se zákony (srov. § 83 odst. 1 zákona o obcích), tedy např. i rozhodovat tak, aby přijaté rozhodnutí nebylo »ke škodě« obce (srov. např. § 38 odst. 1 zákona o obcích).

Ačkoli tedy rada nemá zákonem uloženou povinnost »obhájit« si vůči své komisi, proč některá její doporučení odmítla, je ve skutečnosti v jejím vlastním zájmu (a zejména v zájmu jejích členů), aby důvody pro zvolení odlišného řešení existovaly a byly rozumné (byť nemusejí být výslovně zaznamenány v zápise ze schůze rady). Pokud by totiž rada postupovala zcela arbitrárně a bez rozumného důvodu by doporučení komise ignorovala a pokud by v důsledku »špatného« rozhodnutí rady obce vznikla obci škoda, sotva by mohli členové rady odmítnout svou odpovědnost s tím, že o jiném vhodnějším řešení nevěděli. Je tedy možné říci, že doporučení komise sice radu nezavazují, svým způsobem však znesnadňují členům rady obce vyhnout se případné majetkové odpovědnosti za rozhodnutí, na jejichž přijetí se podíleli.

V souvislosti s »odůvodňováním« odchylek od doporučení komise je vhodné připomenout též ustanovení § 82 písm. b) zákona o obcích, podle něhož má každý zastupitel právo mj. vznášet na radu obce dotazy, přičemž písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Nelze proto vyloučit ani takový postup, při němž by se skrze zmíněné právo domáhal (dodatečného) zdůvodnění postupu rady obce některý ze zastupitelů. V tomto případě by rada musela vysvětlit, proč zvolila jiné než komisí doporučované řešení.

Pro úplnost je vhodné podotknout, že komise může být též výkonným orgánem obce (§ 122 odst. 2 a § 5 odst. 3 zákona o obcích), je-li jí svěřen výkon přenesené působnosti, v takovém případě však komise vystupuje jménem obce samostatně (jako orgán obce) a shora popsaná vazba mezi ní a radou obce se neuplatní.

 

JUDR. ADAM FUREK
právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *