Kategorie:
Kauza

Pozor! Rozchod! Bude platit pro část vojenských újezdů

Už příští týden, v pátek 10. a v sobotu 11. února, se lidé byd-lící ve vojenských újezdech budou moci v anketě pořádané Ministerstvem obrany(MO) vyjádřit, zda po redukci území újezdů si raději vytvoří vlastní obce nebo budou chtít být - i se svými sídelními útvary - přičleněni k některé obci v okolí.

Koptimalizaci vojenských újezdů, jak vláda ve svém usnesení č. 10 z letošního 4. ledna nazývá zrušení jednoho (VÚ Brdy – okr. Příbram) a »zeštíhlení« čtyř někdejších vojenských cvičišť (VÚ Hradiště – okr. Karlovy Vary, VÚ Libavá – okr. Olomouc, VÚ Boletice – okr. Český Krumlov, VÚ Březina – okr. Vyškov), zbývá relativně dost času. Vše se má totiž uskutečnit až k 1. 1. 2015. Jenže do té doby bude třeba provést řadu změn v legislativě.


LEGISLATIVA ZATÍM NA VŠE NEPAMATUJE

Připouští to i Ministerstvo obrany, jehož jsme se otázali, zda optimalizaci újezdů bude ze strany státu předcházet majetkové vypořádání s občany, kteří na území újezdů trvale bydlí. Jak konstatovala Jana Zechmeisterová z jeho tiskového oddělení, »podle současné legislativy si tito lidé dosud nemohou koupit objekt vlastního bydlení. MO v současné situaci nemá žádnou právní povinnost jim převod vlastnického práva umožnit. Avšak na druhou stranu po provedení optimalizace a vyčlenění dotčených nemovitostí z území újezdů už nebude dalšího důvodu si dotčený bytový fond držet. Bylo by proto vhodné zájemcům vyjít vstříc a umožnit jim objekt bydlení a případné související pozemky odkoupit.«

Jana Zechmeisterová připomněla, že je namístě uvažovat i o přijetí zvláštní právní úpravy v zákoně, která by tento proces zjednodušila a hlavně s ohledem na sociální situaci převážné většiny obyvatel újezdů řešila i cenu. Při tom je však třeba přihlédnout k pravidlům pro poskytování veřejné podpory ve smyslu pro Českou republiku závazného práva Evropských společenství. Jako vhodné způsoby umožnění převodů bytového fondu obyvatelům újezdů se podle MO jeví prodej jednotlivých bytů konkrétním fyzickým osobám, případně bytovým družstvům (což však nelze použít pro komerční prostory a volné byty). »V těchto případech by nešlo – ovšem za předpokladu, že nový nabyvatel majetek nebude nabývat za účelem podnikání, o nedovolenou veřejnou podporu. Alternativním řešením, avšak až podle výsledků projednání s obcemi a obyvateli újezdů, je i převod dotčených bytových objektů do vlastnictví obcí na základě zákona. Ve vztahu k restituentům je třeba jim umožnit po provedení optimalizace a vyčlenění jejich pozemků z újezdů bezproblémové užívání,« uvedla Jana Zechmeisterová.

PŘEVODY MAJETKU OBCÍM

Zajímaly nás první, byť třeba i jen předběžné představy Ministerstva obrany o tom, jaký typ nemovitostí by naopak stát případně přednostně (bezúplatně?) předával obcím. Ať už nově vzniklým ze stávajících sídelních útvarů, nebo těm, jejichž novými obyvateli by se stali občané nyní bydlící ve vojenských újezdech.

»Problematika převodu majetku na nově vznikající obec, případně na obec, ke které bude daný sídelní útvar přičleněn, je jedním z klíčových problémů úpravy hranic vojenských újezdů a vyčlenění sídelních útvarů,« potvrdila Jana Zechmeisterová. »Jde zejména o pozemky v zastavěných částech, komunikace, vodovody, kanalizace, veřejné osvětlení, budovy, bytový fond apod. V řadě případů je tento majetek, ve špatném technickém stavu. Dalším podstatným problémem bude určení způsobů prodeje nebo převodu bytového fondu. Z hlediska MO se navrhuje v zásadě zůstat u stávajících pravidel pro nakládání s majetkem státu a další dispozice s nepotřebným majetkem realizovat podle platných pravidel – u organizačních složek státu a příspěvkových organizací podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a u státních podniků podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

SAMOTY? RADĚJI LESY!

Hájenky, samoty či desítky let staré bytovky, leckdy nepříliš pečlivě udržované, však ve většině případů nebudou tím typem majetku, po němž by obce nějak výrazně prahly. Právě tak rozsáhlá síť silnic a silniček či lesních cest po území vojenských újezdů patrně nebude pro obce hlavním lákadlem. Na kolik by přišla například jen jejich samotná zimní údržba, si starostové dovedou velmi dobře spočítat.

Jenže z vojenské pravomoci se má také vyvázat přibližně 42 000 ha převážně zalesněných území. (Připomeňme, že celá Praha se rozkládá na 49 600 ha.) Někde jde o majetek už dávno zaniklých obcí (například jen v plzeňské oblasti VÚ Brdy se nacházejí katastrální území hned tří už neexistujících obcí). Jinde se naopak o svůj historický majetek obce určitě budou hlásit. Ať už jim totiž tento majetek v minulosti sebral kterýkoliv režim, zpravidla se nikdy neobtěžoval poskytnout jim za něj kompenzace.

Noční můru starostům přilehlých obcí, ale i většině tamních obyvatel vyvolává možný příchod razantních developerů, pro něž by se tyto oblasti s takřka nedotčenou přírodou mohly stát předmětem zajímavého byznysu. Pravda, redukce vojenských újezdů pro leckteré obyvatele přilehlých obcí může přinést i ztrátu dosud téměř jistého výdělku. Jenže málokdo z místních stojí o to, aby se rozsáhlou stavební činností a masívním příchodem nových obyvatel narušil dosavadní takřka nedotčený ráz krajiny, mnohde navíc s cennými přírodními lokalitami či zásobárnami podzemních vod. Turistiku a cestovní ruch ano, ale spíše v podobě »měkkých« projektů typu cyklostezek nebo nezatěžujících pěších tras. Nikoliv však velké hotely, aquaparky nebo golfové areály, shoduje se nemálo starostů.

OCHRANA PŘÍRODY JAKO VĚCNÉ BŘEMENO

Může stát použít nějakou obdobu věcného břemene, která by vyloučila, aby území vydělená z vojenských újezdů neopanovali developeři? Jana Zechmeisterová z Ministerstva obrany má za to, že v určitém smyslu je možné ovlivnit budoucí nakládání s opuštěnými územími například ve vztahu k ochraně přírody.

»V některých částech vojenských újezdů Hradiště, Libavá a Boletice se nacházejí evropsky významné lokality (EVL), které zůstanou i nadále z hlediska ochrany přírody chráněné,« poznamenává. »Příslušný orgán ochrany přírody může pak tyto části ponechat v tzv. základní ochraně, či zajistit jejich ochranu formou smluvní ochrany, nebo je vyhlásit jako zvláště chráněná území například v kategorii přírodní památka, přírodní rezervace atd. Tato problematika bude dále projednávána Ministerstvem obrany zejména s Ministerstvem životního prostředí. Kromě toho ve VÚ Brdy budou nadále hospodařit Vojenské lesy a statky ČR s. p., které tam svou činností pokrývají téměř 90% území.«

POMOCI MAJÍ I EVROPSKÉ FONDY

Jenže lze dnes vyloučit, že některé obce nebudou mít žádný zájem o uvolněné území? Nebo že se sice uvolí toto území převzít, avšak za určitou kompenzaci od státu?

«Uvolnění okrajových částí vojenských újezdů řeší mj. také požadavky vznášené okolními obcemi v posledních letech. Při dosavadních jednáních obce návrh Ministerstva obrany vítají. Většina starostů dotčených okolních obcí také souhlasí s přičleněním sídelních útvarů. Mimo jiné to pro obce bude znamenat rovněž zvýšení příjmů. Samostatným problémem je však stav infrastruktury sídelních útvarů, jejichž opravy by zatížily rozpočty obcí. Ministerstvo obrany v současné době hledá varianty řešení, jak tuto infrastrukturu uvést do standardního stavu, a to i za pomoci dotací z evropských fondů,« uvedla Jana Zechmeisterová,

U většiny starostů podle jejího vyjádření převládá názor, že nemají zásadní problém s připojením sídelního útvaru ke své obci a že budou respektovat názor lidí, kteří zatím bydlí ve vojenském újezdu. Jana Zechmeisterová nicméně připustila, že starostové mají i obavy, aby převzetí sídelních útvarů nevyvolalo zvýšené výdaje z rozpočtu obce.

PŘIČLENIT SE K SOUSEDNÍ OBCI, NEBO SI VYTVOŘIT VLASTNÍ?

Respektovat názor celkem dvou tisíc obyvatel sídelních útvarů ve vojenských újezdech bude nutné. Ani z jejich strany nemusí být »vyhazov« z vojenského újezdu tou nejlepší variantou. Loni během srpna až listopadu Ministerstvo obrany v každém z újezdů připravilo setkání ministra a zástupců vedení rezortu s hejtmany krajů a starosty okolních obcí – a pochopitelně také se zástupci obyvatel újezdů. Další jednání k objasnění záměru MO včetně veřejných schůzi s občany vojenských újezdů ve všech sídelních útvarech se konala i v režii Komise pro optimalizaci vojenských újezdů.

Jak nám Jana Zechmeisterová potvrdila, z těchto jednání například vyplynulo, že obyvatelé sídelních útvarů by raději zůstali ve vojenském újezdu pod správou újezdního úřadu. Přes stávající problémy si totiž velmi dobře uvědomují i některé výhody, které jim bydlení v sídelním útvaru přináší. K výhodám patří obstojná dopravní obslužnost, dobré služby, odvoz odpadů bez poplatků apod. Nemálo obyvatel vojenských újezdů chová rovněž obavy, že ve svých odlehlejších bydlištích by mohli být přehlíženi a jejich problémy by mohly být radnicemi přehlíženy.

Přesto však většina obyvatel vojenských újezdů si nakonec uvědomuje relaitu a kloní se spíše k přičlenění k některé z okolních obcí, než aby si zakládali vlastní novou samostatnou obec. Naopak Města Libavá (společně s Heroltovicemi) a Polné na Šumavě (společně s Květušínem) preferují vznik nových samostatných obcí. Zájem o vyhlášení nové společné obce projevili obyvatelé sídelních útvarů Lučiny, Svatobor a Dolní Lomnice.

CENTRUM ASI VÍCE PODPOŘÍ PŘIČLENĚNÍ KE STÁVAJÍCÍM OBCÍM

Ministerstvo vnitra je v komentářích k případnému vytváření nových obcí poněkud zdrženlivé. Petra Schneiderová z tiskového odboru Ministerstva vnitra pouze potvrdila, že Jedním z cílů optimalizace vojenských újezdů je vyčlenit mimo hranice újezdů existující sídelní útvary a umožnit jejich občanům volit do zastupitelstva obce či být do obecního zastupitelstva volen. »Sídelní útvary budou přičleněny k sousedním obcím za podmínky vytvoření souvislého katastrálního území,« sdělila Petra Schneiderová. Nevyloučila však, že případně může dojít i ke vzniku samostatné obce s vlastní samosprávou tak, jak to umožňuje § 20a zákona č. 128/2000Sb., o obcích.

LIDÉ Z ÚJEZDŮ KE KOMUNÁLNÍM VOLBÁM UŽ V ROCE 2014?

Podobně hovoří Ministerstvo obrany. »Změna územního členění státu – a s tím související změna ve výkonu státní správy na územích vyčleněných z vojenských újezdů a po zrušení vojenského újezdu je řešena ve spolupráci s Ministerstvem vnitra,« konstatovala Jana Zechmeisterová. »Zákon o obecním zřízení (zákon č. 128/2000 Sb.)ve svém ustanovení § 20a umožňuje, aby v případě změny hranic vojenského újezdu nebo zrušení vojenského újezdu vznikla nová obec. Změnu hranic vojenského újezdu nebo zrušení újezdu je pak možné provést pouze zákonem. Obsah a rozsah návrhu zákona, jakož i posloupnost jednotlivých kroků, bude možné stanovit až po schválení věcných změn spojených s rozlohou a existencí vojenských újezdů. K zjištění názorů obyvatel vojenských újezdů k přechodu pod samosprávu bude ve dnech 10.-11. února 2012 provedena anketa.«

Petra Schneiderová doplnila: »Celý proces přípravy na optimalizaci vojenských újezdů je teprve na začátku. Probíhají také první jednání s obcemi, kraji, rezorty a dalšími subjekty. Proto zatím není možné konkretizovat, například otázky majetkové. Až teprve na základě výsledků těchto a mnoha dalších jednání bude připraven zákon, který bude řešit otázky územní, majetkové, volební a další. Poté budou provedeny s tím související nezbytné legislativní kroky tak, aby v polovině roku 2014 byl zákon účinný a umožnil občanům vojenských újezdů volit zastupitele již v obecních volbách v roce 2014 s tím, že cílový stav je navrhován k 1. 1. 2015. V případě rušení vojenského újezdu Brdy se předpokládá návrat historických katastrů obcím z doby vzniku vojenského újezdu tj. rok 1949. Z důvodu zachování přírodní hodnoty a ochrany území je současně navrhováno vyhlášení CHKO Brdy.«

BUDE PŘÍRUČKA PRO ZASTUPITELE ŽÁDANÝM ČTENÍM?

Buď jak buď, přednostové vojenských újezdů nadcházející období berou vážně. Například na přehledném, informačně bohatém, byť možná vojensky poněkud strohém webu VÚ Hradiště (www.vojujezd-hradiste.cz) přednosta pplk. Ing. Petr Vašíček nechal vyvěsit také internetový odkaz na Příručku pro zastupitele obcí, jak ji vypracoval Svaz měst a obcí ČR. Přednosta to zdůvodňuje snahou o zlepšení informovanosti občanů při řešení optimalizace vojenských újezdů.

Zdá se tedy, že minimálně ve VÚ Hradiště může mít všech jeho 573 obyvatel takřka z první ruky informace o fungování obcí a povinnostech jejich zastupitelů. Což je něco, s čím se v sídelních útvarech dosud nikdo nikdy prakticky nesetkal.

 

Budou provedeny legislativní kroky, aby obyvatelé vojenských újezdů mohli jít ke komunálním volbám už v roce 2014.

 

Všech pět vojenských újezdů čeká velká změna

Na základě usnesení vlády č. 10 ze dne 4. 1. 2012 má k 1. 1. 2015 dojít k optimalizaci vojenských újezdů (VÚ), přičemž VÚ Brdy bude zcela zrušen. Tímto krokem se uvolní 42 000 hektarů (přibližně 33 %) z celkové rozlohy 129 664 hektarů rozlohy vojenských újezdů. Ze všech újezdů budou také vyčleněny všechny sídelní útvary s celkem zhruba 2000 obyvateli.

Sídelní útvary budou připojeny ke stávajícím sousedním obcím za podmínky vytvoření souvislého katastrálního území. Může však dojít i ke vzniku samostatné obce s vlastní samosprávou tak, jak to umožňuje § 20a zákona č. 128/2000Sb., o obcích.

V současné době podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, státní správu na území újezdů vykonávají újezdní úřady (ÚÚřVÚ) v rozsahu úkolů, které jim tento zákona stanoví. V čele každého ÚÚřVÚ je přednosta, který je podřízen řediteli sekce rozvoje druhů sil – operační sekce Ministerstva obrany ČR.

VÚ Brdy. V rámci optimalizace má být tento vojenský újezd zrušen. Na jeho území nyní žije 35 osob na čtyřech samotách a v jedné kolonii.

VÚ Hradiště. Bude z něho vyjmuto 5117 ha (zhruba 15% jeho nynější celkové rozlohy), poté rozloha újezdu činit 28 041 ha. Na území újezdu se nachází 15 sídelních útvarů s celkovým počtem obyvatelstva 573 osob.

VÚ Libavá. Zahrnuje 5 katastrálních území o celkové rozloze 32 733 ha (pro vojenské využití 11 109 ha, pro hospodářské využití 21 624 ha). Na základě optimalizace bude z újezdu vyjmuto přibližně 25 % současné rozlohy. Na jeho území se nachází 5 sídelních útvarů s celkem 1084 obyvateli.

VÚ Boletice. Sestává z 8 katastrálních území o celkové rozloze 21 953 ha. V rámci optimalizace bude vyjmuto přibližně 12 % současné rozlohy. Na území újezdu se nacházejí 4 sídelní útvary s celkem 310 obyvateli.

VÚ Březina. Má rozlohu 15 817 ha, v rámci optimalizace bude vyjmuto 726 ha, což představuje přibližně 5 % jeho současné rozlohy. Vojenský újezd je téměř bez obyvatel, ve 3 objektech (hájovnách) určených k trvalému pobytu žijí pouze 2 obyvatelé.

ZDROJ: MINISTERSTVO OBRANY ČR, MINISTERSTVO VNITRA ČR

 

ANKETA

V čem vidíte možné přínosy i případná rizika optimalizace vojenských újezdů?

Jiří Hahner, starosta obce Strašice (u VÚ Brdy): Po vyhlášení záměru Ministerstva obrany panovaly v celém našem regionu obavy z nového statutu území Brd. Sousedství vojenského újezdu nám totiž garantuje ochranu vodních zdrojů zásobujících celou aglomeraci i určitou ochranu životního prostředí vůbec – a v neposlední řadě tújezd poskytuje řadu pracovních příležitostí. Proto jsme pro jednotlivá ministerstva zpracovali návrh našich představ o podobě tohoto území po jeho opuštění armádou. Návrh obsahuje požadavek na vyhlášení CHKO v lokalitě vojenského újezdu. Obsahuje také návrh správního členění, který koresponduje se stavem vroce 1949. Pokud jde o hospodaření v zalesněných lokalitách, preferujeme setrvání státního podniku Vojenské lesy a statky. V jejich kompetenci pak může být i správa a údržba účelových komunikací. Kromě malých okrajových oblastí předpokládáme, že území zůstane v majetku státu. Pod taktovkou zástupců Ministerstva obrany ČR se nyní upřesňují sporné záležitosti mezi obcemi a rovněž zájmy jednotlivých krajů. O případných nevyužitých budovách na území vojenského újezdu se dosud nejednalo. Dalším možným problémem jsou případné zájmy developerských společností o uvolněné území. Jsme přesvědčeni, že vyhlášením CHKO a schválením nových územních plánů zabráníme neřízené komerční výstavbě v tomto přírodním drahokamu Čech. Zrušení vojenského újezdu má jednoznačné pozitivum v oživení pěší a cyklistické turistiky v celém regionu, což může mít kladný dopad na rozvoj přilehlých obcí.

Ing. Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí (u VÚ Brdy): Jakmile jsme se v obcích v okolí VÚ Brdy dozvěděli, že se uvažuje o jeho zrušení, téměř okamžitě jsme jako měli možnost jednat s panem ministrem Vondrou (obec Strašice, město Mirošov, město Spálené Poříčí). Sdělili jsme mu především obavy o ochranu přírody v takto nově otevřeném území. Zrušení rozsáhlého újezdu je samozřejmě velkou změnou. Oblast VÚ Brdy je zvláštní oblastí kulturních lesů, tedy kulturní krajiny, ale zcela bez lidských sídel. Na tomto území se nacházéjí i přírodně cenné lokality a oblast chráněné akumulace podzemních vod. Proto jsme doporučili na tomto území zřídit CHKO s možnostmi pouze měkkého cestovního ruchu typu cyklostezek a pěších stezek. Toto opatření by také mělo zabránit případným developerským projektům. Všechny trumfy však drží v ruce stát, který v Brdech vlastní veškeré pozemky. Mezi technické problémy patří administrativní úprava hranic obcí a krajů. Zákon říká, že území státu se dělí na obce a vojenské újezdy. Obce Plzeňského kraje se jednoznačně shodly na tom, že požadují obnovení historické hranice katastrů obcí před rokem 1949, tedy před vznikem vojenského újezdu v dnešním rozsahu. Tehdejší hranice mezi obcemi Plzeňska a Příbramska zcela logicky vedla po rozvodí. Úkolem Ministerstva vnitra je nyní rozhodnout, kam by patřila katastrální území 3 zaniklých obcí v Plzeňské oblasti. Některé obce vlastnily před rokem 1949 v prostoru lesy. Samozřejmě by uvítaly, kdyby jim po zrušení újezdu byly tyto majetky vráceny. Vzhledem k velikosti prostoru jde o nevelké plochy v jednotkách stovek hektarů. S případným převzetím nových ploch do katastrálních území obcí souvisí i určité problémy, např. převzetí některých cest jako místních komunikací. Např. pro Spálené Poříčí by to pravděpodobně představovalo jednu cestu mezi jednou z našich vesnic a sousední obcí. Myslím, že toto by obce měly zvládnout za předpokladu, že většina komunikací zůstane lesními cestami ve správě Vojenských lesů a budoucí CHKO. Celkově lze říci, že zrušení vojenského prostoru, pokud půjde ruku v ruce s ochranou přírody v tomto území, bude mít kladný vliv na celou oblast. Vždyť naši předkové před 2. světovou válkou protestovali proti vzniku dělostřelecké střelnice. Později se jim nelíbilo ani cvičiště wehrmachtu, ani újezd lidové armády, ani kasárna Sovětské armády po roce 1968. Proti nim však nebylo možné protestovat.

Miroslav Egert, starosta města Bochov (u VÚ Hradiště): Dnes je určitě ještě předčasné činit jakékoliv závěry. Jisté však je, že bude záležet především na občanech ze současných sídelních útvarů na území VÚ Hradiště, zda oni sami se budou chtít přičlenit právě k našemu městu. Pokud tento zájem skutečně projeví, město Bochov je ochotno je do své působnosti a za členy naší obce přijmout. Já osobně vidím rizika optimalizace vojenského újezdu zejména v případě, kdy by před přičleněním nedošlo k majetkovému vypořádání mezi občany a armádou. Konkrétně bych chtěl, aby armáda buď prodala nebo i nadále prostřednictvím nějaké společnosti pronajímala občanům byty, domy a pozemky na území újezdu. Další riziko se týká komunikací. Naše město nebude přijímat do svého majetku místní nebo účelové komunikace mimo intravilány sídelních útvarů – tyto komunikace by měly přejít do majetku krajů. Chceme do majetku města přebírat pouze nejnutnější nemovitosti sloužící veřejným účelům. Na jednání se zástupci Ministerstva obrany ČR jsem také formuloval velice zásadní podmínku pro souhlas s přičleněním sídelních útvarů z vojenského újezdu k našemu městu: Pro všechny obce a města, k nimž se sídelní útvary z vojenských újezdů budou případně připojovat, musí totiž platit stejné a rovné podmínky. Chápu, že je zájmem státu zmenšit plošnou výměru vojenských újezdů, a že proto bude nutné vyřešit i status stávajících sídelních útvarů na jejich území. Samozřejmě nejlogičtější – a leckde asi i jedinou možnou cestou k tomu bude připojení sídelních útvarů k sousedním obcím a městům.Ty buď budou s »přibráním« sídelních útvarů dobrovolně souhlasit, nebo si možná k tomu budou klást nějaké podmínky. Nepřeji si, aby obce, které dobrovolně přičlení sídelní útvary z vojenského újezdu byly znevýhodněny vůči jiným obcím, které převzetí sídelních útvarů podmíní poskytnutím jakékoliv kompenzace nebo náhrady ze strany státu.

Ing. Marek Pazdera, starosta města Velká Bystřice (u VÚ Libavá): Rozumné omezení VÚ Libavá vítáme, i když k němu dojde především v oblastech, které se Velké Bystřice přímo nedotýkají. Hranice katastrálního území našeho městečka totiž s újezdem přímo nesousedí. Proto nepředpokládáme, že by se náš katastr rozšiřoval nebo měnil. Na našem území se nachází překladiště vojenské techniky, které současně využívají také Vojenské lesy a statky s. p. Protože se předpokládá další výcviková činnost Armády ČR a překladiště není zcela dokončené (je nutné dořešit především odvodnění ploch a majetkoprávní vztahy), bylo by žádoucí tyto dlouholeté resty odstranit a překladiště dokončit. Jako předseda Sdružení obcí mikroregionu Bystřička budu podporovat vznik pracovní skupiny, která bude za náš mikroregion připomínkovat návrhy na redukci VÚ Libavá. Oblasti, které chce Armáda ČR opustit, mohou být velmi dobře využity pro turistické nebo cykloturistické aktivity. Jde především o Pramen Odry nebo cyklotrasu podél řeky Bystřice. Město Velká Bystřice je spolupořadatelem cykloturistické akce Bílý kámen, která se koná každý rok i díky dlouholeté spolupráci s vedením VÚ. Tuto akci navštěvuje i několik tisíc lidí a vždy jim příroda Libavé zcela učaruje. Vím, že v minulosti již bylo zrušení VÚ Libavá diskutováno a nesetkalo se především u obyvatel jeho sídelních útvarů s podporou. Velká část obyvatel újezdu je zaměstnána u Armády ČR nebo u Vojenských lesů a statků. Myslím, že úplné zrušení vojenského újezdu by do tohoto regionu přineslo obrovskou nezaměstnanost, neboť nové pracovní příležitosti by jeho obyvatelé velmi složitě hledali.

Zrušení VÚ Brdy bude mít jednoznačně pozitivní dopad pro obce Plzeňského kraje, říká hejtman Milan Chovanec. Ovšem za předpokladu, že dojde tam k vyhlášení CHKO, čímž se zabrání komerčnímu využití území.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *