Praha má nejstarší bytové domy

Téměř 90 (87) procent obyvatel hlavního města žije v bytových domech. Stáří pražských bytových domů se přitom pohybuje vysoko nad celorepublikovým průměrem, který činí 52 let od data výstavby nebo poslední rekonstrukce, v Praze je to více než 61 let. Program Nová zelená úsporám plánuje do konce roku 2021 majitelům rodinných a pražských bytových domů rozdělit více než 25 miliard korun. Potřebné rekonstrukce by se tak mohly dočkat další desítky tisíc nemovitostí.

Bytový fond v Praze čítá podle dat Českého statistického úřadu celkem přes 600 tisíc bytů, v bytových domech přitom žije 87 procent obyvatel hlavního města, přičemž téměř polovina Pražanů bydlí v panelových domech. „Výstavba pražských panelových sídlišť byla zahájena už v letech 1958 až 1961 a mezi nejstarší patří Červený Vrch, Rybníčky, Invalidovna, Petřiny, Hloubětín a Malešice. Nejmladší sílisště – Homolka, Baba a Jižní Město – jsou všechna z roku 1971. Panelové domy však byly původně stavěny s výhledem užívání jen na 20 až 30 let, řada z nich tak v současnosti přesluhuje i dvojnásobek. Průměrné stáří bytových domů činí v hlavním městě od výstavby či poslední rekonstrukce 61 let, což je vůbec nejvíc z celé České republiky, viz tabulku.

„Většina pražských panelových sídlišť je 50 až 60 let stará a v současnosti vykazuje více či méně závažné stavebně-technické a energetické nedostatky, které je možné vhodnou rekonstrukcí eliminovat. Majitelům bytových domů však na obnovu často chybějí potřebné finance. Vítáme proto navýšení dotace v programu Nová zelená úsporám z 20 na 30 procent způsobilých výdajů a především skutečnost, že výzva je poprvé kontinuální, nikoli časově omezená,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

 

Průměrné stáří domů dle období výstavby nebo rekonstrukce, starší 50 let označeny

(zdroj: ČSÚ)

Bytové
domy

(prům. stáří v letech)

 Průměr ČR

52,4

Ústecký kraj

55,3

Karlovarský kraj

59,7

Liberecký kraj

58,9

Královéhradecký kraj

56,2

Plzeňský kraj

50,0

Olomoucký kraj

52,1

Hlavní město Praha

61,3

Jihočeský kraj

47,1

Středočeský kraj

45,4

Pardubický kraj

46,3

Jihomoravský kraj

49,6

Kraj Vysočina

44,0

Moravskoslezský kraj

51,1

Zlínský kraj

41,7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V loňském roce v rámci  první výzvy programu Nová zelená úsporám (NZÚ) určené pro vlastníky pražských bytových domů přijalo Ministerstvo životního prostředí 290 žádostí v celkovém objemu více než 174 milionů korun.  Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek mimo Prahu nejsou o podporu ošizeni. V letošním roce mohou dostat dotaci nejen za zateplení, ale i na výměnu zdroje nebo jiná související opatření z integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Podpora je ve výši 25,5 procenta, respektive 32,3 procenta dotace ze způsobilých výdajů podle úrovně dosažených úspor energie a energetické náročnosti budovy po realizaci projektu.

Byty ve zrekonstruovaných domech se prodají rychleji a za vyšší cenu

Kromě lepší kvality bydlení má rekonstrukce také jednoznačně pozitivní dopad na zhodnocení nemovitosti. Opravený dům signalizuje dobrou adresu s fungujícím společenstvím vlastníků nebo bytovým družstvem. Zhodnocení jednotlivých bytových jednotek se pohybuje okolo 10 až 15 procent, navíc se výrazně zkracuje doba v případě prodeje.

„Ve stejné ulici může být cena bytů ve zrekonstruovaných domech až o 15 procent vyšší než u bytů v zástavbě před rekonstrukcí. Investice do technického stavu budovy znamená významnou konkurenční výhodu. Kupující dávají přednost bytům ve zrekonstruovaných domech, a tak se dají prodat rychleji a za vyšší cenu,“ konstatuje Vladimír Zuzák, ředitel společnosti MAXIMA REALITY. Naopak dlouhodobě neuspokojivý technický stav činí řadu tuzemských nemovitostí téměř neprodejnou nebo atraktivní jen při prodeji za zlomek možné ceny.

Technický stav a energetická náročnost budovy je vedle ceny a lokality třetím nejdůležitějším kritériem při výběru nemovitosti. S technickým stavem budovy totiž úzce souvisí provozní náklady. „Zásadní položkou jsou přitom výdaje na vytápění, které tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie. Účet za teplo se podle toho, zda je nemovitost v dobrém technickém stavu nebo nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. Například za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 metrů čtverečních domácnost zaplatí 20 000 korun, ve zrekonstruovaném domě jen 8000 korun ročně,“ oznamuje Marcela Kubů.*

/TZ/

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *