Právní postavení obecního úřadu 5/

Pátý díl našeho seriálu se zabývá úpravou platu zaměstnanců podle zákoníku práce a dalších předpisů a problematikou vzdělávání úředníků obce. PLAT ZAMĚSTNANCE OBCE Jedním ze základních znaků pracovněprávních vztahů (i pracovního poměru zaměstnanců obcí zařazených do obecního úřadu) je jeho...

Pátý díl našeho seriálu se zabývá úpravou platu zaměstnanců podle zákoníku práce a dalších předpisů a problematikou vzdělávání úředníků obce.

PLAT ZAMĚSTNANCE OBCE

Jedním ze základních znaků pracovněprávních vztahů (i pracovního poměru zaměstnanců obcí zařazených do obecního úřadu) je jeho úplatnost. Za výkon závislé práce zaměstnance obce pro svého zaměstnavatele (obec) náleží zaměstnanci peněžité plnění (plat), což je příslušná protihodnota za vykonanou práci (naturální mzda je v případě zaměstnanců obce vyloučena, jak vyplývá mj. z definice platu jako peněžitého plnění v § 109 odst. 3 zákoníku práce).


Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje v základní rovině plat zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, a to bez ohledu na to, zda jsou to úředníci obce nebo nikoliv (část šestá zákoníku práce – § 109 až 112 a § 122 až § 137, § 139 až 150). Dalšími právními předpisy, na jejichž základě se stanoví plat zaměstnancům obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, jsou nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Úprava platu, resp. jednotlivých složek platu zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, vychází z § 122 a násl. zákoníku práce. Zaměstnanci obce lze stanovit plat pouze ve výši a ve struktuře stanovené zákoníkem práce a prováděcími právními předpisy. Případná ujednání o platu v kolektivní smlouvě nebo úprava platových poměrů ve vnitřním předpisu musí vždy respektovat meze stanovené právními předpisy (§ 122 odst. 1).

Nejvýznamnější složky platu jsou stanoveny v podobě pevné měsíční částky. Konkrétně jde o platový tarif, jenž je stanoven pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zaměstnanec zařazen (§ 123) a osobní příplatek (§ 131); v případě vedoucích zaměstnanců je třeba zmínit také příplatek za vedení (§ 124). Nepravidelné složky platu uvedené skupiny zaměstnanců jsou stanovené hodinovou sazbou odvozenou z průměrného hodinového výdělku. Jsou to zejména příplatek za noční práci (§ 125), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126), »příplatek za práci přesčas« (§ 127) a »příplatek za práci ve svátek« (§ 135 odst. 3).

Zařazení zaměstnance obce do platové třídy se provede v souladu s přílohou nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Je však zároveň podmíněno naplněním požadovaného kvalifikačního předpokladu vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách podle § 2 odst. 1 nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Výjimky, kdy lze zaměstnance obce zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jsou vyjmenovány v § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Nedílnou součástí platového tarifu je vedle platové třídy platový stupeň, v němž se odráží doba dosažené praxe, doba péče o dítě a doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby, tj. tzv. započitatelná praxe (§ 123 odst. 4 zákoníku práce). V případě zařazení zaměstnance obce do platového stupně se postupuje podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Zaměstnanci obce, který je úředníkem ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (§ 5 odst. 2 cit. nařízení). Zařazení zaměstnance obce do platového tarifu, který není úředníkem obce, se bude řídit skutečným charakterem jeho práce (zřejmě mu bude náležet platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády číslo 564/2006 Sb.).

Zaměstnanci obce zařazenému do obecního úřadu určí plat tajemník obecního úřadu jednostranným právním úkonem – platovým výměrem (§ 136 zákoníku práce; není-li v obci tajemník, vydá platový výměr zaměstnanci obce starosta).

VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ OBCE

Problematika vzdělávání úředníků obce je obsažena v hlavě IV zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (§ 17 až § 34).

Úředník obce je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání a přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti. Vedoucí úředník a tajemník obecního úřadu jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci účastí též na vzdělávání vedoucích úředníků (viz § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 312/2012 Sb.).

Nejvýznamnější formou je ověření zvláštní odborné způsobilosti, neboť pouze zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 312 platí, že správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků) zajišťuje obec prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimečně tyto činnosti může vykonávat i úředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost:

nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k obci nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem,

splňuje-li podmínky stanovené v § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. (jde o otázku uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části – vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků) nebo v § 43 odst. 10 zákona č. 312/2002 Sb. (podle tohoto přechodného ustanovení prokazoval úředník obce, jemuž do 31. 12. 2007 vznikl nárok na starobní důchod, zvláštní odbornou způsobilost jen když o to sám požádal).

Podle § 21 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb. je úředník obce povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb. do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k obci nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.

Zvláštní odborná způsobilost má část obecnou a zvláštní (§ 21 odst. 3 zákona číslo 312/2002 Sb.). Obecná zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákonů o obcích, o krajích, o hl. městě Praze, o správním řízení a schopnost aplikace těchto znalostí. Zvláštní zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., zvláště znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace.

Pokud úředník obce vykonává dvě nebo více správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., v obci:

kde nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu nebo kde není zřízen pověřený obecní úřad, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen pro jednu správní činnost, kterou určí tajemník (není-li v obci tajemník, tak starosta).

V jiných případech než uvedených v předchozí odrážce je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou jím vykonávanou správní činnost; u druhého a u dalších ověření se zkouška vykoná jen ze zvláštní části (§ 21 odst. 4 zákona číslo 312/2002 Sb.).

Vedoucí úředník obce, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti stanovené vyhláškou č. 512/2002 Sb., musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., vykonávaných jím řízenými úředníky, určenou tajemníkem obecního úřadu. Tajemník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen z obecné části (§ 21 odst. 7 zákona č. 312/2002 Sb.).

 

JAN BŘEŇ
právník

 

Radnice v Hodkovicích nad Mohelkou.

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *