Autor
Kategorie:
Téma měsíce

Připravovaná novela zákona by poškodila teplárny i obce

Teplárenské společnosti se ještě nestačily vypořádat s požadavkem na zaknihování akcií, který některé z nich nestačily splnit a od července proto přišly o nárok na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla nebo využití biomasy, a už se na ně valí další pohroma.

Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který po vypořádání připomínek odeslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)do vlády v půli srpna, dopadne velmi tvrdě zejména na malé teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla využívající biomasu. Řada z nich je přitom ve vlastnictví obcí a měst.

Doposud se na teplo vyrobené z biomasy ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MW vztahovala provozní podpora tepla v zákonem garantované výši 50 Kč/GJ. Nově by o provozní podporu tepla měly všechny výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přijít, což by mělo na jejich hospodaření značný dopad. »Je to jednoznačně retroaktivní změna poškozující nejefektivnější výrobny energie z biomasy. Postup MPO je nepochopitelný,“ nebere si servítky ředitel Teplárenského sdružení České republiky Ing. Martin Hájek, Ph.D.

NOVELA RUŠÍ PODPORU DECENTRÁLNÍ VÝROBY ELEKTŘINY

Tím však výčet špatných zpráv pro teplárny nekončí. Zákon nově pro výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví maximální podporované množství elektřiny jako součin instalovaného výkonu a počtu hodin jeho ročního využití stanovené Energetickým regulačním úřadem v cenovém rozhodnutí. Současně úřad v závislosti na technicko-ekonomických parametrech nově stanoví dobu trvání práva na podporu elektřiny. Některým starším výrobnám hrozí, že o podporu přijdou úplně, a to dříve, než jejich majitelé čekali. Toto ustanovení rozporovala i Hospodářská komora ČR nebo ministerstva životního prostředí a zemědělství. Přesto na něm MPO na základě požadavku Energetického regulačního úřadu zatím trvá.

Novela zákona dále od poloviny příštího roku zcela ruší podporu decentrální výroby elektřiny, což se opět nejvíce dotkne menších tepláren, které vyrobenou elektřinu dodávaly do sítí nízkého nebo vysokého napětí, kde byla tato podpora relativně nejvyšší. Státní rozpočet tímto opatřením ušetří přibližně 310 milionů korun. Naopak související novela energetického zákona zavádí od poloviny příštího roku novou povinnost výrobců elektřiny platit za služby distribuční soustavy. Výše ceny bude dána až cenovým rozhodnutím ERÚ, ale z pohledu výrobců určitě nepůjde o plusovou položku.

NÁKLADY ZVÝŠÍ POVINNÁ MĚŘIDLA

Další nezanedbatelné náklady a administrativní zátěž by si vyžádala nová povinnost zajistit měřidla vyrobené elektřiny proti neoprávněné manipulaci. Toto »zajištění« má podle návrhu novely zákona provádět zatím blíže neupřesněná »osoba pověřená ministerstvem« a tato nová služba rozhodně nebude zadarmo. Není přitom jasné, k čemu má toto zajištění měřidel vlastně sloužit, protože osobě pověřené ministerstvem nedává zákon naprosto žádnou zodpovědnost ani povinnost provádět kontrolu správného zapojení měřidel a jejich funkce. »Zaplombována mohou být i nesprávně zapojená měřidla, opatření se zcela mine účinkem a opět pouze zbytečně znepříjemní život poctivým výrobcům elektřiny,« obává se ředitel Hájek.

MPO odhadlo jednorázově vynaložené náklady na zajištění měřidel sloužící pro měření elektřiny z obnovitelných zdrojů, měření elektřiny z druhotných zdrojů a měření elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, kdy výrobce má podle navrhovaných ustanovení povinnost měřit vyrobenou elektřinu, elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu, vyrobené teplo, užitečné teplo a množství spotřebovaného paliva na 35-45 mil. Kč. Další náklady spojené se správou měřicích zařízení by pak údajně dosahovaly částky do 1 mil. Kč za rok. Důvodová zpráva však neuvádí, jak MPO k těmto číslům dospělo, a skutečnost může být podstatně odlišná. Osoba pověřená MPO bude mít monopolní postavení a současně její tarify za zajištění měřidel nebudou podléhat žádné regulaci. Není ani jasné, na základě čeho a jakým způsobem MPO osobu pověřenou zajišťováním měřidel vybere.

TEPLÁRNY PŘIŠLY O PODPORU ZBYTEČNĚ

Jediným pozitivním aspektem novely je, že odstraňuje nesmyslnou povinnost zaknihování listinných akcií na jméno a nahrazuje ji povinností předložit seznam akcionářů operátorovi trhu. Příjemci podpory mají ale zaknihování akcií většinou provedeno a jeho zrušení by bylo spojeno s administrativními problémy a dalšími nemalými náklady. »Je to, jak se říká, s křížkem po funuse. Na hrozící problém se zaknihováním akcií jsme MPO upozorňovali už letos v lednu, ale nebyla vůle ho řešit, ačkoli předkládali do sněmovny novelu zákona. Teď vidíme, že řešení bylo a řada tepláren si mohla ušetřit spoustu starostí a nemusely zbytečně přijít o podporu,“ komentuje návrh ředitel Hájek.

Návrh novely zákona je zatím v rané fázi legislativního procesu a ještě ani nebyl projednán vládou, poslanci se k němu zřejmě dostanou až koncem roku. Vlastníkům a provozovatelům tepláren nezbývá než doufat, že kontrolní mechanismus legislativní rady vlády zafunguje, rozum a právo nakonec zvítězí a vláda předloží do parlamentu návrh zákona, který nebude zavádět retroaktivní změny ani nesmyslně zvyšovat již tak velkou administrativní zátěž. Zhoršení ekonomických podmínek tepláren využívajících biomasu se však zřejmě zabránit nepodaří. Obecní pokladny, do kterých nejedna teplárna nezanedbatelně přispívá, tak budou zase o něco chudší.

Novela zákona od poloviny příštího roku zcela ruší podporu decentrální výroby elektřiny, což se nejvíce dotkne menších tepláren.

Biokotelna Žatec.

FOTO: TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *