Připravované změny ve veřejných zakázkách

Jaké nejvýznamnější změny budou spojeny s novými evropskými pravidly týkajícími se veřejných zakázek? Mám se na tyto změny jako starosta už nyní nějak připravovat? Dne 17. dubna 2014 vstoupily v platnost tři nové směrnice regulující oblast veřejného zadávání v členských státech EU. Do dvou let od...

Jaké nejvýznamnější změny budou spojeny s novými evropskými pravidly týkajícími se veřejných zakázek? Mám se na tyto změny jako starosta už nyní nějak připravovat?

Dne 17. dubna 2014 vstoupily v platnost tři nové směrnice regulující oblast veřejného zadávání v členských státech EU. Do dvou let od tohoto data je Česká republika povinna implementovat pravidla v nich obsažená do národního právního řádu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR plánuje zapracovat směrnice formou přijetí nového zákona o veřejných zakázkách, na konci května bylo ukončeno meziresortní připomínkové řízení k jeho věcnému záměru. Nejdůležitější je zřejmě směrnice 2014/24/EU, tedy tzv. obecná zadávací směrnice. Ta přináší řadu novinek oproti současnému stavu.

Změny se týkají již základních zásad zadávacího řízení (nyní upravených v § 6 zákona o veřejných zakázkách). Ke stávajícím zásadám nově výslovně přibude zásada přiměřenosti, kterou se budou muset zadavatelé řídit. Jaký bude právní význam tohoto pojmu a především jakým způsobem bude možné tuto zásadu naplnit, to ukáže zřejmě až praxe.

Další změnou bude zpřesnění podmínek pro tzv. in-house zadávání. Směrnice jasně stanoví hranici, že subjekt, jemuž má být zakázka zadána mimo režim zadávacího řízení, musí vykonávat pro zadavatele minimálně 80 % činnosti. Tato hranice byla dosud odvozována pouze z judikatury; její výslovné uvedení ve směrnicích přispěje ke zvýšení právní jistoty zadavatelů.

K podstatným změnám dojde dále v oblasti prokazování kvalifikace, kde by do dvou let měly přibýt dvě zásadní novinky. Tou první je možnost zadavatele vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který se při dřívějším plnění veřejné zakázky dopustil vážného profesního pochybení.

Zadavatel tak bude mít možnost, nikoliv však povinnost, neuzavřít smlouvu s uchazečem, s jehož prací má negativní zkušenost, i kdyby tento uchazeč jinak splnil všechny podmínky stanovené v zadávacím řízení. Profesní pochybení uchazeče při plnění dřívější veřejné zakázky však bude muset být závažné a týkat se plnění zásadního požadavku v rámci zadávacího řízení a zároveň následkem tohoto pochybení musí dojít k předčasnému ukončení zakázky nebo ke vzniku nároku na náhradu škody. Pravidla pro vyloučení uchazeče pro profesní pochybení tak budou poměrně striktní. Směrnice 2014/24/EU totiž v této souvislosti předpokládá uplatnění zásady proporcionality, kdy by hospodářský subjekt neměl být vyloučen ze zadávacího řízení pro drobnou nesrovnalost. Opakované případy nesplnění povinností hospodářským subjektem, byť se bude jednat např. o drobná porušení, však podle Směrnice 2014/24/EU mohou vést k pochybnostem o spolehlivosti hospodářského subjektu potenciálně odůvodňujícím jeho vyloučení.

Druhou, neméně revoluční novinkou v rámci prokazování kvalifikace bude možnost zadavatele nevyloučit uchazeče, který neprokázal splnění kvalifikace. Takový uchazeč, který nesplnil určitou část kvalifikace, bude muset zadavateli doložit, že učinil opatření postačující k prokázání kvalifikace, ač ta skutečně prokázána nebyla. Pokud tak učiní, může zadavatel rozhodnout, že uchazeče ze zadávacího řízení nevylučuje. Z výše uvedeného je zřejmé, že minimálně v oblasti prokazování kvalifikace bude nová právní úprava opravdu přelomová.

Další ze zásadních změn se týká kritérií pro zadání veřejné zakázky. Ta jsou uvedena v článku 67 směrnice 2014/24/EU a jako jediné kritérium pro zadání veřejné zakázky je stanovena ekonomická výhodnost nabídky. Stávající evropská úprava, obsažená v článku 53 směrnice 2004/18/ES, umožňuje zadavatelům zadat veřejnou zakázku na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky anebo nejnižší ceny. Právě možnost zadání zakázky na základě nejnižší nabídkové ceny již není ve směrnici 2014/24/EU obsažena.

Úvod čl. 67 odst. 2 směrnice 2014/24/EU však naznačuje, že zadavatelé budou moci použít i cenové hledisko jako jediné relevantní: »Ekonomicky nejvýhodnější nabídka z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě ceny nebo (…)« – cena je tedy obecně připouštěna jako jeden z možných způsobů vymezení »ekonomicky nejvýhodnější nabídky«.

Nicméně, ve svém závěru čl. 67 odst. 2 směrnice 2014/24/EU stanoví, že »[č]lenské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé nemohou použít pouze cenové či pouze nákladové kritérium jakožto jediné kritérium pro zadání veřejné zakázky nebo omezit jejich použití na určité kategorie veřejných zadavatelů nebo na určité typy veřejných zakázek.« Je tak otázkou, jak bude konkrétně ustanovení týkající se hodnoticích kritérií v plánovaném novém zákoně o veřejných zakázkách znít, přičemž s ohledem na neblahé zkušenosti z praxe se jeví vhodnou možnost zadavatelům pro některé typy veřejných zakázek cenové kritérium jako jediné hodnoticí kritérium výslovně zakázat, zatímco pro jiné typy jej povolit.

Demonstrativní výčet kritérií, která může zadavatel využít pro stanovení ekonomické výhodnosti nabídky, je uveden v čl. 67 odst. 2 směrnice 2014/24/EU pod písmeny a)- c). Nově tak může být posuzována například přístupnost konceptu pro všechny uživatele, sociální, environmentální nebo inovační vlastnosti. Podstatnější novinkou však je, že mezi možnými kritérii pro výběr ekonomicky nejvhodnější nabídky jsou výslovně uvedeny kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění veřejné zakázky může mít kvalita zapojených pracovníků dopad. Text směrnice 2014/24/EU tak přímo povoluje, aby byla kvalifikace pracovníků uchazeče jedním z kritérií rozhodujících o výběru nejvhodnější nabídky.

Pozitivní je, že další z požadavků nových zadávacích směrnic, a sice povinné zveřejňování zadávací dokumentace neomezeným přímým způsobem, je ve stávajícím zákoně již obsažen. Lze tedy očekávat, že v této oblasti nedojde ke změně oproti dnešní praxi.

S ohledem na skutečnost, že teprve v nedávné době začala plynout dvouletá lhůta pro implementaci směrnic do národního právního řádu a na znění nového zákona o veřejných zakázkách se pracuje, není zřejmě v tuto chvíli třeba se na novou právní úpravu nijak speciálně připravovat. I přesto je však doporučeníhodné pečlivě sledovat probíhající legislativní proces týkající se nového zákona o veřejných zakázkách, případně se jej aktivně zúčastnit.

Mgr. MONIKA SKÁLOVÁ

advokátní koncipientka, Weinhold Legal

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *