Kategorie:
Různé

Proč navrhujeme finanční ústavu a co by přinesla hospodaření obcí a krajů

Územní samosprávné celky (ÚSC) sice hospodaří podle vlastního rozpočtu, avšak jejich hospodaření se přímo promítá do fiskálních ukazatelů sektoru vládních institucí, jehož jsou součástí. Ministerstvo financí (MF) dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje rizika související s financemi obcí prostřednictvím...

Územní samosprávné celky (ÚSC) sice hospodaří podle vlastního rozpočtu, avšak jejich hospodaření se přímo promítá do fiskálních ukazatelů sektoru vládních institucí, jehož jsou součástí. Ministerstvo financí (MF) dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje rizika související s financemi obcí prostřednictvím monitoringu jejich hospodaření. K doplnění již existujících nástrojů jsou nyní navrhovány právní předpisy pro oblast rozpočtové odpovědnosti. Normy reagují na požadavky legislativy Evropské unie, ale také na potřebu upevnit národní fiskální rámec.


ÚSC může na základě chybného rozhodnutí spadnout do dluhové pasti a dlouhodobé platební neschopnosti. Tato situace s sebou nese riziko narušení či nefunkčnosti územní samosprávy, kdy kvůli složité finanční situaci mohou odstoupit volené orgány a v konečném důsledku může být narušeno ústavní právo územních společenství občanů na samosprávu.

V návrhu zákona pro územní samosprávné celky bylo zvoleno fiskální pravidlo, které vylučuje problém »černého pasažéra«, nediskriminuje velikostní kategorie ÚSC a neklade na ně nové administrativní nároky. Zadluženost ÚSC by měla být v přirozené korelaci s jeho likviditou. Zjednodušeně platí, že čím vyšší je objem dluhů, tím více je do budoucna nutné věnovat pozornost tvorbě prostředků na jejich splacení. Hodnota podílu dluhu na příjmech, při němž je pozorován postupný nárůst finančního rizika, je pro ÚSC stanovena na úrovni 60 %.

Pravidlo ponechává samosprávnému celku vysokou volnost v jeho hospodaření a vymezuje jen dluhovou kapacitu, kterou lze obecně považovat za »bezpečnou«. Zahrnutí tohoto pravidla do ústavního zákona však ÚSC nezbavuje odpovědnosti za vlastní hospodaření. Uvedená hranice jen omezuje nadměrné zadlužování, a zprostředkovaně tím zvyšuje jeho odpovědnost za udržitelnost veřejných financí jako celku.

Aby zásada hospodaření fungovala jako skutečné pravidlo – a nikoli jen jako cíl -, byla doplněna o automatický nápravný mechanismus, podle něhož ÚSC poté, co překročí uvedený limit, sníží své zadlužení ročně nejméně o 5 % z rozdílu mezi skutečnou výší svého dluhu a výší dluhu představující 60 % průměru jeho celkových příjmů za poslední čtyři roky. Protože časová struktura dluhových závazků nemusí ÚSC umožnit splnit požadavek rovnoměrného snižování dluhu, zákon zavádí možnost zadržet část jemu určených daňových výnosů, a to každoročně ve výši uvedeného povinného snížení. Pozastavené prostředky budou uvolněny jen ke snížení dluhových závazků. Pozastavení se zruší, jestliže ÚSC sníží celkovou výši svého dluhu pod 60% hranici. Dodržování této zásady bude hodnotit Ministerstvo financí.

Navržený postup má garantovat postupné snižování úrovně ukazatele pod zákonem požadovanou hranici, přičemž územním samosprávným celkům zásadním způsobem nebrání v jejich investiční aktivitě a rozvoji.

 

Ing. JAN GREGOR
náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty

 

Zvolené fiskální pravidlo ponechává ÚSC vysokou volnost v jeho hospodaření a vymezuje jen dluhovou kapacitu, kterou lze v obecné rovině považovat za »bezpečnou«. Zahrnutí pravidla do ústavního zákona však ÚSC nezbavuje odpovědnosti za vlastní hospodaření. Uvedená hranice pouze omezuje nadměrné zadlužování, a zprostředkovaně tím zvyšuje jeho odpovědnost za udržitelnost veřejných financí jako celku.

 

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *