Proč SMO ČR kývl majetkovému vyrovnání s církvemi

V lednu 2012 zveřejnil Svaz měst a obcí ČR výzvu, aby mu obce a města poskytly informace o rozloze historického majetku církví, který mají na svých katastrálních územích. Cílem této akce nebylo v žádném případě vytvořit ucelený přehled či seznam majetků, který by se měl církvím vydávat. Záměrem...

V lednu 2012 zveřejnil Svaz měst a obcí ČR výzvu, aby mu obce a města poskytly informace o rozloze historického majetku církví, který mají na svých katastrálních územích. Cílem této akce nebylo v žádném případě vytvořit ucelený přehled či seznam majetků, který by se měl církvím vydávat. Záměrem výzvy bylo spíše získat názorné informace od konkrétních dotčených obcí, které by měly Svazu pomoci při argumentaci pro podporu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi v průběhu legislativního procesu.


Informace, které jsme od měst a obcí obdrželi, se týkají rozlohy historického církevního majetku obecně. Nerozlišovali jsme tedy, zda jde o majetek, který mají obce na svých listech vlastnictví a jenž v případě účinnosti zákona bude odblokován, nebo jde-li o majetek, který po účinnosti zákona bude vrácen církvím či náboženským společnostem.

Ze získaných dat vyplynulo především to, co jsme na Svazu už předem tušili – že situace je obec od obce naprosto odlišná. Zatímco v jedné obci se nachází blokovaný majetek na zhruba 1,8 hektaru, v jiné obci na druhé straně republiky dosahuje tento majetek rozlohy až 93 hektarů. Zároveň se případ od případu liší rovněž povaha nemovitostí. V některých případech jde o vodní plochy, lesní pozemky nebo o tzv. ostatní plochy, někde však velmi podstatnou část blokovaného majetku tvoří zastavěné plochy.

DVA PŘÍKLADY ZA VŠECHNY

Jako zajímavý příklad lze uvést obec Líšťany (okr. Louny), kde činí celková rozloha historického církevního majetku již zmíněných přibližně 93 ha. Většinu z této rozlohy sice činí orná půda, nezanedbatelnou část o rozloze zhruba 2 ha však tvoří pozemky určené územním plánem k zastavění bydlení. Na těchto pozemcích tedy občané obce nemohou zahájit individuální výstavbu, a pozemky určené k bydlení tak leží ladem. Nelze se divit, že obce v podobné situaci opouštějí mladé rodiny, které nemohou v obci stavět, čímž někde dochází k postupnému vylidňování venkova.

Ve městě Týnec nad Labem na některých historicky církevních pozemcích leží část místní komunikace. Při rekonstrukci této komunikace má město velké problémy s vydáním stavebního povolení a s obdržením finančních prostředků z příslušných dotačních titulů, neboť pozemky pod komunikací nejsou v jeho vlastnictví.

Výše uvedené praktické problémy jsou však jen střípkem toho, co vše obce v souvislosti s církevním majetkem trápí a čím jsou při svém rozvoji omezovány. Z těchto důvodů SMO ČR jednoznačně podporuje přijetí zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a konečné uzavření tohoto dlouholetého legislativního problému.

IVA VEJMELKOVÁ
Oddělení legislativně-právní Kancelář Svazu měst a obcí ČR

Iva Vejmelková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *