Prognóza EK: i přes očekávané zpomalení ČR poroste nad průměrem EU

Česká ekonomika podle odhadů Evropské komise bude pokračovat i v letech 2016–2017 v trajektorii zdravého hospodářského růstu. Česká republika v roce 2015 zaznamenala čtvrtý nejvyšší růst HDP v Evropské unii (4,2 %), který byl podpořen dočerpáváním evropských fondů pro končící období 2007–2013. Vzhledem k odeznívání tohoto jednorázového impulzu by měla česká ekonomika v roce 2016 výrazně zpomalit, i když by si i nadále měla udržet vyšší tempo růstu než průměr Evropské unie (o 0,3 procentního bodu). Růst HDP, podpořený zejména zdravou domácí poptávkou, by podle prognózy komise měl dosáhnout 2,1 % v roce 2016 a 2,6 % v roce 2017. Komise předpokládá, že eurozóna poroste v roce 2016 o 1,6 % a EU jako celek o 1,8 %.

 

Vzhledem k pokračujícímu růstu české ekonomiky komise očekává i další pokles míry nezaměstnanosti, a to z 5,1 % v roce 2015 na 4,4 % v roce 2017, tj. na nejnižší úroveň mezi členskými státy EU. Zaměstnanost by se však již měla zvyšovat pomaleji, neboť potenciál volné pracovní síly se postupně vyčerpává. Míra spotřebitelské inflace zůstává i přes dynamiku ekonomiky a rostoucí mzdy nízká a do roku 2017 by neměla přesáhnout inflační cíl ČNB ve výši 2 %. Výhled pro oblast veřejných financí je podle prognózy komise relativně příznivý: deficit vládního sektoru by měl v letech 2016–2017 zůstat výrazně pod 1 % HDP, přičemž ve stejném období komise očekává u vládního dluhu stabilizaci zhruba na úrovni 41 % HDP.

 

Pro EU jako celek se nadále očekává  mírný hospodářský růst. Zpomalila totiž výkonnost klíčových obchodních partnerů a začíná slábnout působení některých faktorů, o které se ekonomika dosud opírala. Hrubý domácí produkt v eurozóně by měl tudíž v období 2015–2017 dále růst mírným tempem. Komise ve své jarní prognóze předpokládá, že po růstu 1,7 % v roce 2015 se bude HDP eurozóny vyvíjet v roce 2016 tempem 1,6 % a v roce 2017 tempem 1,8 % (zimní prognóza počítala s vývojem: 1,6 % v roce 2015, 1,7 % v roce 2016 a 1,9 % v roce 2017). Pokud jde o růst HDP na úrovni celé EU,  zřejmě zpomalí z loňských 2,0 % na 1,8 % v roce 2016 a posléze opět velmi mírně zrychlí na 1,9 % v roce 2017 (v zimní prognóze se předpokládal růst o 1,9 % v roce 2015, o 1,9 % v roce 2016 a o 2,0 % v roce 2017).

 

Velmi akomodativní měnová politika připravila půdu pro oživení investic, protože usnadnila a zlevnila přístup k financování. Prognóza počítá s tím, že fiskální politika v eurozóně bude letos napomáhat růstu. Ceny ropy sice počátkem roku 2016 opět klesly, a prodloužilo se tak příznivé působení na reálné disponibilní příjmy, nicméně s opětovným zvyšováním cen zmiňované komodity by měl vliv tohoto pomocného faktoru postupně slábnout. Podobně je tomu s oslabením eura v minulosti – přestože vývoz z eurozóny z něho stále ještě těží, nedávné posílení společné evropské měny by mohlo vést k tomu, že by mohla být eurozóna citlivější k účinkům pomalejšího vnějšího růstu.

 

„Hospodářské oživení v Evropě pokračuje, ale celosvětová situace už není tak příznivá jako dříve,“ upozorňuje místopředseda komise odpovědný za euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a vysvětluje: „Budoucí růst se bude stále více odvíjet od příležitostí, které si sami vytvoříme. Znamená to pro nás, že musíme zintenzivnit práci na strukturálních reformách, a řešit tak dlouhodobé problémy v mnoha zemích, jako jsou vysoké zadlužení veřejného a soukromého sektoru, slabiny ve finančním odvětví nebo klesající konkurenceschopnost. Rozhodná politická opatření reformující a modernizující naše ekonomiky jsou jediným způsobem, jak lze pro evropské občany zajistit silný a udržitelný hospodářský růst, více pracovních míst a dobré sociální podmínky.“

 

V podobném duchu se vyjadřuje i komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici: „Evropa si udržuje hospodářský růst, i když ve světě panují složitější podmínky. Je zjevné, že politické úsilí postupně přináší více pracovních míst a napomáhá investicím. Zbývá nám však ještě mnoho práce, pokud jde o řešení nerovností. Hospodářské oživení v eurozóně je totiž stále nerovnoměrné, a to jak mezi jednotlivými členskými státy, tak mezi nejslabšími a nejsilnějšími společenskými skupinami. Tento stav je nepřijatelný a žádá si rozhodné individuální i kolektivní kroky ze strany vlád.“

 

Do roku 2017 by měly ekonomiky všech členských států růst

Hospodářský růst by se měl po prognózované období ve většině členských států zvyšovat nebo zůstávat víceméně stabilní. Očekává se, že ekonomiky všech členských států příští rok zrychlí, ale růst napříč EU by měl zůstat stále nerovnoměrný.

 

Čistý vývoz eurozóny bude v roce 2016 zřejmě i nadále brzdit růst. V roce 2017 by pak měl dosáhnout vyrovnané pozice. Růst proto bude záviset na domácí poptávce: v příštím roce by mělo v eurozóně i ve zbytku EU dojít ke zvýšení investic o 3,8 %, ale soukromá spotřeba zřejmě oslabí, jelikož očekávaný nárůst inflace sníží růst reálných příjmů.

 

Situace na trhu práce by se měla dále zlepšovat

Prognóza přepodkládá, že bude pokračovat mírné zlepšování na trzích práce. Napomáhat tomu budou opožděná odezva na lepší cyklické podmínky a umírněný růst mezd. V některých členských státech přispívají k čisté tvorbě pracovních míst také reformy trhu práce uskutečněné v posledních letech a opatření v oblasti fiskální politiky. Rozdíly na trhu práce by sice měly po určitou dobu přetrvávat, ale prognóza počítá s tím, že nezaměstnanost v eurozóně klesne na 10,3 % v roce 2016 a poté na 9,9 % v roce 2017 (z 10,9 % v roce 2015). V EU jako celku by se měla nezaměstnanost snížit z 9,4 % v roce 2015 na 8,9 % v roce 2016 a na 8,5 % v roce 2017.

 

Fiskální politika zůstává příznivá k růstu. Fiskální výhled se zlepšuje

Souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně i v EU jako celku by se měl tento a příští rok vlivem hospodářského růstu a nízkých úrokových sazeb dále snižovat. Očekává se, že pokud nedojde k žádné změně politiky, schodek veřejných financí v eurozóně klesne z 2,1 % HDP v roce 2015 na 1,9 % v roce 2016 a na 1,6 % v roce 2017. Pro celou EU se pak počítá s poklesem z 2,4 % v roce 2015 na 2,1 % v roce 2016 a na 1,8 % v roce 2017. Orientace fiskální politiky eurozóny by měla letos být mírně expanzivní. Poměr dluhu k HDP bude zřejmě dále postupně klesat, z 94,4 % v roce 2014 na 91,1 % v roce 2017 v eurozóně (na 85,5 % v celé EU).

 

Vývoj inflace je i nadále určován především cenami energií

Ceny ropy na začátku roku 2016 opět klesly a stáhly inflaci pod nulu. Vzhledem k tomu, že ceny energií jsou nižší než před rokem, inflace patrně zůstane poblíž nulové hodnoty i v blízké budoucnosti. V době, kdy euro mírně posiluje a výrobní ceny ve světě jsou poměrně utlumené, jsou slabé i vnější cenové tlaky. Výrazněji by měla inflace posílit v druhé polovině tohoto roku s tím, jak budou postupně narůstat ceny energií a jak se budou vlivem sílící domácí poptávky zvyšovat ceny na domácím trhu. Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen dosáhne podle prognózy letos 0,2 % v eurozóně a 0,3 % v EU a v roce 2017 pak bude činit 1,4 % v eurozóně a 1,5 % v EU.

 

Vyhlídky na růst světového hospodářství stále nejsou příliš slibné

Růst mimo EU v loňském roce pravděpodobně polevil na své nejnižší tempo od roku 2009 (v roce 2015 činil 3,2 %), a to v důsledku zpomalení na rozvíjejících se trzích. Perspektiva celosvětového růstu HDP se ještě více zhoršila, protože zpomalení vykazují i hlavní vyspělé ekonomiky. Očekávání, že dojde k mírnému oživení, provází vysoká míra nejistoty. Světové hospodářství by mělo růst v roce 2016 o 3,1 % a v roce 2017 o 3,4 %.

 

Perspektiva evropského hospodářství je spojena se značnými riziky

Tuto prognózu provází výrazná nejistota. Ohrožují ji vnější rizika, například možnost, že pomalejší růst na rozvíjejících se trzích, zejména v Číně, by mohl vyvolat silnější vedlejší účinky nebo být nepříznivější, než se předpokládá. Velká nejistota panuje také v souvislosti s napjatou geopolitickou situací a její negativní dopad na evropské ekonomiky by mohl překonat současná očekávání. Evropský růst by rovněž mohly ztlumit prudké změny v cenách ropy nebo turbulence na finančních trzích. Navíc stále existují značná rizika související s domácím vývojem v EU. Jde například o tempo provádění strukturálních reforem a o nejistotu před referendem o EU ve Velké Británii. Na druhé straně by se ale mohlo stát, že strukturální reformy by se nakonec mohly projevit pozitivněji, než se odhaduje, a silnější oproti očekávání by mohla být i transmise velmi akomodativních měnových politik do reálné ekonomiky.

 

Tato prognóza zohledňuje všechny relevantní údaje a faktory, které byly k dispozici k 22. dubnu 2016, včetně předpokladů týkajících se vládních politik. V potaz byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Odhady nepředpokládají žádné změny politiky. Tato prognóza vychází také ze souboru vnějších předpokladů ohledně směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit. Použitá čísla odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy.

Tato hospodářská prognóza bude podkladem pro jarní balíček doporučení v rámci evropského semestru.

Další aktualizace hospodářské prognózy Komise proběhne v listopadu 2016.*

/zr/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *