Projekt Meziobecní spolupráce vstupuje do druhého poločasu

Během května a června se ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) zapojených do projektu Podpora meziobecní spolupráce uskutečnila první oficiální setkání představitelů obcí z daného území. Nadchází tak již čas konkrétní přípravy a realizace společně odsouhlasených základních i volitelných témat projektu.

Oficiální setkání představitelů spolupracujících obcí z území daného ORP byla svolávána smluvními partnery (příslušnými obcemi či svazky obcí) Svazu měst a obcí ČR, který je nositelem projektu Podpora meziobecní spolupráce, reg. č. CZ 1.04 4.1.00 B8.00001 (dále jen Projekt). Realizační tým Projektu na všech setkáních předložil starostům výsledky analýz zpracovaných za základní témata, tj. základní školství, sociální věci a odpadové hospodářství včetně nástinů řešení. Realizační tým rovněž informoval o všech aktivitách, zejména v oblasti komunikace se starosty.

Zásadní bylo sdělení o výsledcích šetření, názorů starostů obcí zapojených do Projektu, a to o významu a nových možných perspektivách dalšího prohloubení meziobecní spolupráce v daném území ORP. Výsledky šetření shrnuje Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí. Dalším podnětem k diskusi se stala i Analýza činnosti dobrovolných svazků obcí v území správního obvodu ORP připravená právním týmem Projektu.

V neposlední řadě se na setkáních odsouhlasilo volitelné téma pro zpracování další dílčí strategie. Téma uskutečňované na bázi meziobecní spolupráce by mělo cílit na další společné problémy či zájmy většiny obcí v území dané ORP. Obvykle si volily např. cestovní ruch, bezpečnost, dopravu, podporu podnikání, ale i administrativní podporu zejména malých obcí.

PRVNÍ ZKUŠENOSTI Z ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ ORP NOVÝ BOR A ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

Rovněž v ORP Nový Bor se 16. června uskutečnilo první oficiální setkání představitelů obcí z jejího správního obvodu. Smluvního partnera Projektu, předsedy Svazku obcí Novoborsko a starosty obce Okrouhlá Jiřího Voseckého jsme se zeptali na to, jak hodnotí průběh setkání a v čem vidí jeho přínos pro pokračování Projektu. »Setkání bylo velmi zdařilé. Profesionální zpracování předkládaných dokumentů se projevilo i v kvalitě jejich veřejného projednávání. Děkuji za to všem členům realizačního týmu,« odpověděl.

Ve správním obvodu ORP Nové Město nad Metují se první oficiální setkání obcí z jeho území konalo 10. června. Mgr. Bronislava Malijovská, místostarostka Nového Města nad Metují a motivující starostka pro Projekt, k tomu řekla: »Projekt umožnil obcím uvědomit si své postavení v území správního obvodu ORP a zamyslet se nad jeho rozvojem (potřebami) v daných oblastech i nad profilováním volitelné oblasti.« Vyzvedla také aktivní přístup starostů. Z něj vyplývá, že diskuse nad jednotlivými oblastmi je nutná a stane se podkladem pro rozvoj ORP i poslouží jako východisko pro získávání dotací.

BARIÉRY, KTERÉ NĚKDY MAJÍ I OSOBNÍ PODTEXT

Ve Zprávě o postupu realizace projektu v části 2 Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP se mj. hodnotí i dosažené výsledky a poznatky ze vstupního šetření k meziobecní spolupráci (Dotazník), kde bylo cílem »zmapovat« stávající zkušenosti a názory starostů na problematiku spolupráce obcí v různých oblastech samostatné působnosti obcí.

V republikovém porovnání jako významnou až velmi významnou bariéru vidí starostové nedostatek financí a nedostatečnou či složitou a rychle se měnící legislativu, v menší míře pak nízkou podporu ze strany státu. Špatné fungování, řízení či právní formu spolupráce starostové považují za velmi významnou (či významnou) bariéru jen v 10 % odpovědí, neochotu, nezájem nebo neplnění dohod jako významnou bariéru uvedlo zhruba 8-10 % starostů.

Starostové obcí Novoborska (viz graf č. 1) právě neochotu, zášť, nezájem označili za nejvýraznější bariéru. Tato odpověď byla mnohdy doplňována o osobní spory. Starosta Jiří Vosecký to zdůvodnil slovy: »Špatné fungování, řízení či právní forma jsou druhou největší bariérou a na Novoborsku bývají v některých případech vnímány jako příklad nedostatečné komunikace s ORP. Velmi významná by měla být i podpora státu. Změna nedostatečné či složité legislativy a nedostatek financí jsou brány jako podpůrný prostředek, který by měl nastavit pravidla spolupráce a finančně ji zajistit. Naprosto rozhodující je, aby všichni chtěli upřímně spolupracovat: Když někdo nechce, tak spolupráce fungovat nebude, byť budou podmínky sebelepší.«

Místostarostka Bronislava Malijovská vyjádření starostů z Novoměstska k bariérám meziobecní spolupráce okomentovala takto: »Starostové nejčastěji zmiňují nedostatek financí a také nedostatek času pro organizování a komunikování meziobecní spolupráce. To se týká zejména neuvolněných starostů. Také legislativa může být problémem při společných projektech, a zejména nekoncepční přístup státu v dotační politice (dotační podpora svazků, následně MAS – a nyní …?).«

SPOLUPRÁCI OBCÍ POSÍLÍ TAKÉ NEFORMÁLNÍ SETKÁVÁNÍ STAROSTŮ

Pro naplnění cílů Projektu je nezbytné dobře posoudit ochotu či naopak případnou averzi nebo nechuť k vzájemné spolupráci sousedících obcí. Vzájemnou spolupráci v republikovém průměru hodnotí jako výbornou přibližně 33 %, jako velmi dobrou zhruba 37 % a jako dobrou asi 22 % všech odpovědí. Vysoký podíl pozitivních odpovědí představuje dobré východisko pro nastartování procesu formování tzv. komunikační platformy pro proces prohlubování meziobecní spolupráce, tedy pro neformální setkávání starostů v území ORP organizovaných koordinátory meziobecní spolupráce a motivujícími starosty.

Pokud jde o Novoborsko (viz graf. č. 2), Jiří Vosecký úroveň spolupráce tamních obcí zhodnotil jako výbornou. »Ostatně se na tom shoduje 46 % našich starostů,« dodal. Jak připomněla Bronislava Malijovská, na Novoměstsku odpovědi starostů většinou konstatovaly, že spolupráce mezi obcemi je dobrá až velmi dobrá. »Často jde o spolupráci na konkrétních akcích či spolupráci v neformální podobě (výměna zkušeností). Spolupráce obcí v rámci svazků je hodnocena převážně velmi pozitivně,« upřesnila Bronislava Malijovská.

JAK BY MĚL MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI PODPOŘIT STÁT?

Na otázku, jak by měl stát finančně podporovat meziobecní spolupráci (viz graf č. 3), Jiří Vosecký za Novoborsko odpověděl: »Podle názoru našich starostů by stát měl její fungování finančně podpořit především stanovením podílů ve sdílených daních. Většina starostů v tom vidí trvalý příjem pro fungování meziobecní spolupráce. Další finanční podporou by bylo poskytování dotací na realizaci konkrétních projektů.« V podstatě totéž za Novoměstsko potvrdila Bronislava Malijovská.

Zkušenosti z obou území korespondují s republikovým zjištěním, podle něhož je většina obcí názoru, že by mělo jít buď o poskytnutí dotace, nebo o stanovení podílu na sdílených daních. Nepatrná část obcí považuje za vhodnou finanční podporu poskytnutí daňové úlevy.

FAKTORY FUNKČNÍ MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE

K dotazu Co považujete za nejdůležitější faktor z hlediska organizačního a institucionálního, aby mohla vzniknout fungující spolupráce mezi obcemi? (viz graf č. 4) Bronislava Malijovská poznamenala: »Podle starostů na Novoměstsku je to hlavně jednoduchá organizační struktura a profesionální řízení. S tím souvisí jasné vymezení kompetencí a také průběžná metodická podpora.« Jiří Vosecký souhlasil: »I z odpovědí našich starostů je zřejmé, že předpokladem ke vzniku fungující spolupráce mezi obcemi je profesionální řízení s jasně vymezenými kompetencemi. Nutná je také jednoduchá organizační struktura, aby zajistila snadnou realizaci spolupráce.«

Rovněž v republikovém šetření respondenti preferovali jednoduchou organizační strukturu, přičemž v četnosti odpovědí následoval faktor profesionálního řízení. Jen necelá čtvrtina dotázaných měla za to, že důležité je přijetí příslušné legislativy.

Koordinátoři Projektu z realizačních týmů v území nyní zahajují diskusi se starosty nad Metodikou prohlubování meziobecní spolupráce a nad tím, jak v jejích metodických listech poskytnout možná variantní řešení stávajících právních dokumentů dobrovolných svazků obcí.

STAROSTŮM MENŠÍCH OBCÍ »UVOLNĚME RUCE«

Právní tým Projektu ve své vstupní analýze k dalšímu rozvoji meziobecní spolupráce v území ORP Nové Město nad Metují za jeho nejvhodnějšího nositele považuje Dobrovolný svazek obcí Region Novoměstsko. Jde o svazek polyfunkční, aktivní a sdružující všechny obce ze správního obvodu ORP. Otázka na Bronislavu Malijovskou v její roli motivujícího starosty Projektu proto zněla: Jaké vidíte možnosti dalšího rozvoje svazku? »Především v tom, že starostům „uvolníme ruce“,« odpověděla. »Měli by tak větší prostor pro vlastní práci i pro občany svých obcí. Prostor pro meziobecní spolupráci, která by vedla k efektivnějšímu řízení obcí. Prostor pro vytváření projektů prospěšných pro celé území správního obvodu ORP. Musím obdivovat často neuvolněné starosty malých obcí, kteří zpravidla po večerech zvládají to, na co my na větších radnicích máme týmy úředníků. Proto za velmi důležitou považuji pomoc starostům se složitou administrativou a poskytnutí kvalitní metodické pomoci. Tu by mohly zajišťovat dobrovolné svazky obcí. Určitě by to mělo pozitivní přínos pro rozvoj obcí v celém území obce s rozšířenou působností.«

V případě dalšího rozvoje Svazku obcí Novoborska vstupní analýza právního týmu Projektu konstatuje, že svazek má přehlednou strukturu orgánů a jednoduché financování. Jeho hlavním účelem je koordinace společného postupu při realizaci záměrů ve členských městech a obcích, plánování investičních akcí v návaznosti na potřeby celého regionu. Právní tým proto tento svazek doporučuje k dalšímu rozvoji meziobecní spolupráce v území správního obvodu Nový Bor, mj. proto, že sdružuje všechny obce z tohoto území.

Jiří Vosecký k budoucnosti svazku sdělil: »Po dokončení své profesionalizace (stálý manažer na plný úvazek) a po dohodě s ORP by měl být i schopen poskytovat malým obcím určitý administrativní a správní servis. Samozřejmě to závisí na možném získání dodatečných prostředků od státu na kofinancování těchto činností.«

Ukazuje se, že projekt Podpora meziobecní spolupráce má dobře vykročeno a starostové, zejména menších obcí i některých větších měst, se aktivně podílejí na realizaci jeho cílů a záměrů.

Za projekt Podpora meziobecní spolupráce

MAREK JETMAR

vedoucí odborného týmu projektu Podpora meziobecní spolupráce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *