Projekty přihlášené do soutěže Cesty městy inspirují také letos

Soutěž Cesty městy již déle než celé jedno desetiletí zviditelňuje a finančně oceňuje zdařilá dopravní řešení, která přispěla ke zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu. Letos se soutěž koná již potřinácté.

Členové hodnoticí komise během července a srpna navštívili všech 41 projektů, které byly do soutěže přihlášeny, a 2. září už společně v Praze posuzovali přínosy i případné nedostatky jednotlivých řešení. Ke slavnostnímu vyhlášení výsledků soutěže pořádané Nadací Partnerství dojde 16. září v Semilech, které loni zazářily svým projektem Lávka přes Jizeru a navazující cyklostezka a získaly za něj prvenství v soutěžní kategorii Liniová řešení.

Vraťme se však k řešením přihlášeným do letošního, 13. ročníku soutěže Cesty městy.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – DVĚ INSPIRATIVNÍ DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

Jihočeská metropole se o úspěch v soutěži uchází hned dvěma projekty. Projektem Preferenční BUS pruh na Lidické ulici si České Budějovice předsevzaly napomoci další optimalizaci městské hromadné dopravy (MHD) a mj. přispět i k lepšímu dodržování cestovní rychlosti autobusů dopravního podniku, jak s ní počítají jízdní řády. Preferenční BUS pruh o délce zhruba 870 m je pro autobusy vyhrazen pouze ve špičkách, konkrétně od 6 do 9 a od 14 do 18 hodin. Mimo tuto dobu na frekventované komunikaci s intenzitou dopravy přibližně 14 tisíc vozidel během 24 hodin slouží volný BUS pruh pro zastavení, nikoliv však stání vozidel. Součástí projektu je rovněž nově vybudovaná zastávka MHD v zálivu a v jeho rámci byl také kompletně zrekonstruován přechod pro chodce.

Lidická ulice v Českých Budějovicích ústí do rozlehlé křižovatky Mánesova-Lidická, v níž se protínají krajské silnice II. a III. třídy s místní komunikací. V tomto případě město sáhlo k celkové modernizaci a bezbariérovému pojetí celé křižovatky, vybudování čtyř nových ochranných dopravních ostrůvků pro chodce a zapracování samostatných pravých odbočovacích pruhů (by-passů). Frekventovaná křižovatka je dnes bezpečnější (v minulých 14 letech na ní došlo k 233 evidovaným dopravním nehodám), a navíc má i větší kapacitu.

DOBŘÍŠ – I MALÁ DÍLA MOHOU VÝZNAMNĚ NAPOMOCI BEZPEČNĚJŠÍ DOPRAVĚ

Ve srovnání s oběma českobudějovickými projekty dřevěná lávka pro pěší přes Pilský potok ve středočeské Dobříši představuje podstatně skromnější řešení. Nicméně 22,5 m dlouhá lávka položená přes potok za necelých 840 tisíc korun byla místními obyvateli velmi vřele přijata. Lávka totiž vede souběžně s historickým kamenným mostem, přes nějž je vedena komunikace č. II/214 s celodenní intenzitou dopravy bezmála 7 tisíc vozidel. Pokud například maminka s kočárkem dříve přecházela po mostě a zezadu i zpředu se k ní blížily automobily, ve stísněném prostoru mostu jí kamenné zábradlí neumožňovalo uhnout se případně více do strany. Navíc řidiči na této komunikaci často nedodržují nejvyšší povolenou rychlost. Přes lávku vděčně projíždějí na kolech také cyklisté.

Výstavbu lávky v rámci svého programu Dobříš bez bariér financovalo město výlučně ze svého rozpočtu.

Dobříš však do soutěže přihlásila i další svůj projekt, rekonstrukci západní části Mírového náměstí. Ta spočívá v architektonicko-stavebních úpravách typu rozšíření ploch pro pěší, jasného vymezení pohybu motorových vozidel, respektování hlavních tras pro přecházení, ale i v úpravách veřejného osvětlení či komunální zeleně. Autoři projektu si vytkli za cíl přiblížit se konceptu známému ve světě jako »sdílený prostor«. Nutno dodat, že se jim to podařilo.

TÁBOR – V TISMENICKÉM ÚDOLÍ ZAPLESÁ SRDCE KAŽDÉHO CYKLISTY

Město Tábor disponuje už 15,5 km cyklotras včetně cyklostezek. Nicméně stezka se smíšeným provozem pro pěší a cyklisty, která se na etapy buduje v Tismenickém údolí pod městskými hradbami, rozhodně patří k těm úsekům, nad nimiž zaplesá srdce snad každého cyklisty.

Projekt Revitalizace Tismenického údolí – 2. etapa umožnil atraktivně propojit rekreační plochy u rybníka Jordán s prostory podél řeky Lužnice a navíc odvést cyklisty z rušných komunikací. Stezka je zároveň součástí volnočasového centra pro aktivity dětí i dospělých: podél ní vyrostlo divadélko, hřiště či posezení s grily.

PRAŽSKÝ KARLÍN – NA JÍZDNÍM KOLE VŠUDE, I V PROTISMĚRU

Jeden z vůbec prvních projektů na zklidnění dopravy v obytné čtvrti realizují od roku 2012 v Praze-Karlíně. Cílem bylo zajistit plnou prostupnost území pro cyklistickou dopravu při zachování stávajícího systému jednosměrek pro motorovou dopravu.

Došlo k plošnému snížení maximální dovolené rychlosti v zástavbě na 30 km/h. Pouze na hlavních komunikacích zůstala zachována rychlost 50 km/h. V některých oblastech snížili povolenou rychlost dokonce na pouhých 20 km/h. Výměnou za podstatné zvýšení bezpečnosti provozu v ulicích se cestovní doba nejdelšího možného průjezdu zástavbou prodlouží maximálně o několik desítek sekund.

Pro cyklisty to nově znamená to, že téměř všechny komunikace jsou oboustranně průjezdné, oproti původnímu stavu, kdy cyklisté mohli využívat komunikace stejně jako auta. Řidiči aut musí na všech křižovatkách dávat přednost zprava, všude předpokládat obousměrný provoz, minimálně jízdních kol, která mohou jezdit v protisměru. Využity jsou »opticko-psychologické brzdy«, postupně se zužující pruhy, díky kterým mají řidiči aut pocit, že zrychlují.

Důvody změny organizace dopravy byly zvýšení bezpečnosti provozu, zkvalitnění dopravní obsluhy území zobousměrněním ulic pro cyklisty bez omezení automobilové dopravy a zlepšení životního prostředí (menší hlučnost při srovnatelných emisích). Celkové náklady na realizaci činily 1,2 mil. Kč včetně DPH a akce byla financována z rozpočtu hlavního města Prahy.

PRAHA – RAMPA PRO CYKLISTY POD NEJVYTÍŽENĚJŠÍ DÁLNICÍ V ČR

V rámci výstavby Pražského okruhu byla pod dálničním mostem umístěna zavěšená lávka navazující na rampy. V tomto místě původně nebyla možnost překonat Vltavu. Díky lávce došlo k propojení dvou významných pražských páteřních cyklostezek vedených po březích řeky Berounky a Vltavy, vzdálených od sebe 7,5 km. Na rampách jsou z důvodu bezpečnosti instalovány zábrany omezující rychlost cyklistů. Lávka má osvětlení integrované do zábradlí. Zavěšení lávky na dálniční most bylo technicky značně náročné.

Lávka s rampou měří 650 m. Šířka mostu a ramp činí 3,5 m. Nejvyšší místo lávky je 18,5 m. Lávka byla vybudována při výstavbě mostu. Soutěžní rampy v hodnotě 19 mil. Kč byly hrazeny z rozpočtu hl. m. Prahy a Státního fondu dopravní infrastruktury.

Křižovatkou Mánesova-Lidická v Českých Budějovicích denně projede na 44 tisíc vozidel.

FOTO: ONDŘEJ LUKÁŠ

Rekonstrukce části náměstí v Dobříši byla podpořena z ROP Střední Čechy.

FOTO: ONDŘEJ LUKÁŠ

Lávka pro pěší v Dobříši vede souběžně s frekventovanou silnicí II/214.

FOTO: ONDŘEJ LUKÁŠ

Stezka pro pěší a cyklisty se v Táboře malebně vine Tismenickým údolím.

FOTO: ONDŘEJ LUKÁŠ

Unikátní zavěšenou lávku ročně využijí tisíce cyklistů.

FOTO: NADACE PARTNERSTVÍ

Snížení rychlosti prodlouží autům průjezd Karlínem jen o dobu kratší než jeden cyklus světelně řízené křižovatky.

FOTO: NADACE PARTNERSTVÍ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *