Prostorová regulace v územním plánu /1

Každé sídlo má svou charakteristickou formu a historii, během níž se jeho znaky vyvíjely. Formulace urbanistických zásad pro nové stavební záměry předpokládá jejich podrobnou znalost podloženou studiem konkrétních forem.

Úvodními řádky převzatými z Urbanistické příručky – obecné zásady ochrany krajiny (LÖW & spol., s. r. o.) otevíráme téma krajinný ráz a jeho ochrana.

Novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. Přinesla podstatné změny v úpravě prostorové regulace v územně plánovací dokumentaci (ÚPD). Tím, že bylo v § 43 jednoznačně stanoveno, že územní plán (ÚP) nemůže obsahovat podrobnosti regulačního plánu (RP) a územního rozhodnutí, byl ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška) výrazně omezen rozsah prostorové regulace v ÚP. Zjednodušeně, zatímco ÚP reguluje zástavbu ve vztahu ke krajinnému rázu a ostatním hodnotám území, prostorová regulace v regulačním plánu se týká umístění, prostorového řešení a architektury staveb.

VYMEZENÍ KRAJINNÉHO RÁZU

ÚP podle přílohy vyhlášky stanovuje podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. (Např. výškovou regulaci zástavby, regulaci charakteru a struktury zástavby a stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity využití.)

RP podle přílohy vyhlášky obsahuje podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, jež nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu. (Např. uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, základní údaje o její kapacitě, určení částí pozemku, jež lze zastavět a zastavitelnost pozemku dalšími stavbami.)

V obou ustanoveních zmiňuje vyhláška ochranu krajinného rázu. Krajinný ráz je souhrnem znaků, vlastností, jevů a hodnot určité krajiny, které vytvářejí její celkový charakter. Podle uspořádání znaků, jejich vztahů a měřítka, lze rozlišit mnoho typů krajiny. Za základní můžeme považovat krajinu přírodní a krajinu kulturní.

Přírodní krajinu utvářejí především znaky přírodní povahy, civilizační vliv není patrný, příp. je podřízený přírodním podmínkám. Kulturní krajinu utváří svou činností člověk. Ve skutečnosti však téměř každá krajina obsahuje prvky přírodní i kulturní.

Příznačné znaky, vlastnosti, jevy a hodnoty krajinného rázu by měly být obsaženy v jeho preventivním hodnocení. To však existuje takřka výhradně jen pro CHKO, pokud si úřad územního plánování ORP nepořídil vlastní studii krajinného rázu. Lze říci, že většina obcí nemá místo ani oblast krajinného rázu vymezeny, nemá tedy stanovené příznačné znaky, vlastnosti, jevy a hodnoty, které mají být ÚPD chráněny (obr. 1).

KVALITY SÍDLA

Kromě hodnot krajinného rázu, jež se vztahují převážně k přírodním prvkům území, mají sídla i kvality urbanistické. Souhrn dílčích urbanistických kvalit sídla tvoří jeho kulturní potenciál. Urbanistické kvality sídla tvoří např. prostorové kvality půdorysného uspořádání (hodnotná půdorysná stopa, výrazné kompoziční záměry), siluetárního působení (sídlo bez výrazného narušení siluety, s čitelnou gradací siluety, viz obr. 3), veřejných vnitřních prostorů (komponované průhledy, propojení s exteriérem sídla, výrazný ústřední prostor – náves, náměstí).

Důležitým znakem sídla je též jeho význam z hledisek prostorově výtvarných a kulturně ideových. Mohou to být význačné architektonické soubory zámku, hradu, zahrady, hřbitova nebo technické památky, prvky lidové architektury na území sídla, ale také místo konání významné události (národopisné slavnosti, festivaly atd.).

Pokud mají být v ÚP stanoveny požadavky na prostorovou regulaci, které chrání hodnoty krajinného rázu a urbanistickou kvalitu sídla, musí tyto hodnoty objektivně existovat a být identifikovány a odborně popsány. Bohužel řada sídel byla dosavadní, zejména novodobou poválečnou zástavbou natolik znehodnocena, že by pro obnovu bylo nutné asanovat celé jejich části (obr. 2).

NÁSTROJE PROSTOROVÉ REGULACE

Vyloučením formulací prostorové regulace, která ÚP nepřísluší, zbývá pro prostorovou regulaci stanovení podmínek prostorového uspořádání zástavby včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Následující výčet uvádí možnosti výškové regulace, typy charakteru zástavby a stanovení rozmezí pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití:

výšková regulace zástavby: dodržení jednotného horizontu; dodržení celkové hladiny zástavby; ochrana siluety sídla;

charakter a struktura zástavby: kompaktní zástavba historického jádra; bloková městská zástavba (sevřené prostorové schéma); řadová – uliční městská zástavba; volná obytná (»sídlištní«) zástavba (volné prostorové schéma); rodinné domy – řadová zástavba; RD – kobercová zástavba; RD – plošná zástavba izolovanými domy (typ »zahradní město«); RD – plošná zástavba dvojdomky; rozvolněná (»slezská«) zástavba; nepravidelná urbanistická forma; zachování měřítka zástavby; orientace objektů podle převažující konvence v půdoryse sídla (okapová, štítová);

stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití: výměra pozemků pro RD (m2); intenzita využití pozemku (%).

(Použité pojmy si vysvětlíme a názorně doložíme v dalším vydání časopisu.)

DAGMAR SAKTOROVÁ

Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Obr. 1 – Krajinný ráz (obec Lhotka, Beskydy).

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV AUTORKY

Obr. 2 – Sídlo znehodnocené architektonicky i urbanisticky.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV AUTORKY

Obr. 3 – Silueta Slaný.

FOTO: KULTURA.SLANSKO.CZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *