Protikorupční strategie prakticky a účinně

Kniha amerického profesora Roberta Klitgaarda s názvem Zkorumpovaná města (Corrupt Cities: A Practical Guide to Cure and Prevention) je důkazem, že v tom nejsme sami. Rozdílní jsme snad jen v tom, že u nás je korupce (zejména kvůli peripetiím celostátní politiky) velmi módním tématem.

A tak se na všech úrovních veřejné správy vyrojila spousta projektů, poradců i školitelů. Ne že by to bylo zcela zbytečné. Mám však zato, že svou protikorupční strategii jsou města schopna zpracovat i bez větších externích nákladů.

PROTIKORUPČNÍ AUDIT

Tvorba a uplatňování protikorupční strategie by totiž měla být běžnou součástí práce vedoucích (včetně uvolněných zastupitelů) podobně, jako je tomu v případě public relations a mnoha dalších manažerských činností. V první části, protikorupčním auditu, by nejrychlejší a nejlacinější bylo provedení sebehodnocení, jako třeba při aplikaci metody CAF (společný hodnoticí rámec). Důležité je nezaměřovat se na jednotlivosti, ale vidět procesy komplexně.

Vytvořte pracovní skupinu, jež na prvním workshopu vyhodnotí, jak na tom jste zejména v následujících oblastech: strategické řízení a plánování, projektové řízení; finanční strategie; procesní řízení, standardizace a transparentnost procesů; ostatní vnitřní procesy, spisová služba a informatika; audit a kontrola; řízení kvality a rizik; smluvní vztahy; veřejné zakázky; granty a dotace; nakládání s majetkem; výkon veřejné moci; poskytování informací a mediální strategie.

A co že má třeba taková spisová služba společného s eliminací korupce? Velmi mnoho: účetní evidence a elektronická spisová služba (pro specializované agendy pak speciální softwarová podpora s evidencí) jsou základními protikorupčními nástroji, protože zajišťují »auditní stopu«. Totéž platí o propracovaném systému vnitřních směrnic, které jsou tady od toho, abychom byli schopni dohledat konkrétní odpovědnost. »Strategii« zase potřebujeme, abychom definovali, co město doopravdy potřebuje (včetně strategie nakupování – omezovat se pouze na precizování procesu zadávání veřejných zakázek je totéž, jako se zaměřit na jednotlivé stromy a nevidět les). A tak bychom mohli pokračovat.

ANALÝZA RIZIK

V každé z uvedených oblastí by si pracovní skupina měla klást řadu otázek a své odpovědi srovnávat s ideálním stavem (popř. s dobrou praxí ostatních). V rámci projektu, spolufinancovaného z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, jsme se také ve Valašském Meziříčí zabývali programem Prevence a eliminace korupce (více na stránkách www.valasskemezirici.cz/doc/36448/). Třicet šest úředníků formou nucené distribuce »hlasů« vybralo z portfolia třiceti korupč-ních rizik těchto deset nejdůležitějších:

»ušití« zadávací dokumentace na míru předem známému zájemci;

prodej nebo pronájem majetku za nevýhodných podmínek;

prodej majetku v rozporu s dlouhodobými zájmy města;

nevýhodné podmínky uzavírané smlouvy či jejich neoprávněné změny;

nedostatečný dohled nad kvalitativními i kvantitativními parametry dodávek;

ovlivnění rozhodnutí o udělení grantu nebo dotace;

realizace nepotřebných projektů/nákupů;

neuplatňování smluvních ujednání (např. smluvních pokut);

městské firmy bez strategického zadání a kontroly;

nejasnost a netransparentnost procesů.

V akčním plánu je však nutné věnovat pozornost všem identifikovaným rizikům (v praxi bývá na úřadě identifikováno kolem stovky rizik, jež lze hodnotit jako nikoli nevýznamná) a to i těm, jejichž vztah k eliminaci korupce je viditelný až na druhý pohled.

PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE

Nástroje vyloučení korupčních rizik lze zařadit do pěti hlavních skupin (viz box) – nejdůležitější je ta první. A nakonec převedení strategie do akce: Kdo, co, jak, kdy. Jak budeme protikorupční strategii komunikovat dovnitř úřadu, k zastupitelům a k veřejnosti? Jak a kdy budeme její účinnost vyhodnocovat? Nemyslím, že by občané vnímali naše města jako zkorumpovaná, už proto ne, že i veřejná kontrola je na této úrovni intenzivnější než na celostátní. Tlak na zlepšování je však i v ní. A vyhovět není nic těžkého – stačí jen chuť k zajišťování nápravy tam, kde je to potřeba.

JOSEF MATOCHA

tajemník Městského úřadu Valašské Meziříčí

Nástroje omezování korupčních rizik

Transparentnost: Komunikace úřadu/města s veřejností a médii spočívající v otevřeném a včasném poskytování podrobných informací o vlastní činnosti při dodržování principů rovné, otevřené, transparentní a objektivní komunikace.

Vize a strategie, plánování a finanční řízení: Víme, co chceme? Jsou naše víceleté plány investic a oprav napojeny na rozpočet a rozpočtový výhled? Aplikujeme zásady bezpečného rozhodování?

Řízení a rozvoj lidských zdrojů, etika, vzdělávání: Klíč je v lidech. Motivujeme je, aby jednali s péčí řádného hospodáře – loajálně, pečlivě a zodpovědně? Uplatňujeme personální strategii, která eliminuje nezákonné tlaky?

Vnitřní procesy úřadu: Provádíme pravidelné hodnocení kvality procesů? Jsou standardizované, jsou dostatečně určité a srozumitelné? Lze jednoznačně určit, kdo má jaké pravomoci, o čem rozhoduje a za co zodpovídá?

Kontrola a interní audit: Střednědobý plán kontrol a interních auditů by měl reflektovat hlavní záměry protikorupční strategie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *