Autor
Kategorie:
Správa a rozvoj

První běh evropského studia veřejných zakázek zvládli i Češi

Mgr. David Dvořák a Mgr. Milan Šebesta, partneři MT Legal, s. r. o., advokátní kanceláře, jako vůbec první Češi absolvovali na University of Nottingham dvouleté postgraduální distanční studium oboru Public Procurement Law and Policy (Právo a koncepce veřejného zadávání) a získali tam titul LL.M.

Co jim toto studium zaměřené na veřejné investování (zejména veřejné zakázky) v komunitárním i mezinárodním kontextu přineslo a jak své nové znalosti využijí v praxi? Zaznamenali jsme odpovědi obou úspěšných absolventů.

Jak jste se k tomuto studiu dostali a proč jste se rozhodli pro studium veřejných zakázek právě v Anglii?

O možnosti navštěvovat tento kurz, který byl v Nottinghamu v rámci Evropy otevřen poprvé, jsme se dověděli náhodou díky informacím z mezinárodních konferencí a kontaktům na profesorku Sue Arrowsmith, která je garantkou projektu a jednou z celosvětově nejuznávanějších kapacit v oboru. Právě s ohledem na její osobu jsme se pro toto studium rozhodli prakticky okamžitě. Zaujala nás možnost studovat problematiku veřejných zakázek v takto komplexním pojetí. Nejednalo se totiž jen o vlastní právní úpravu, ale například také o otázky organizace a řízení systémů veřejných zakázek či o problematiku protikorupčních opatření. Zajímavá pro nás byla rovněž možnost porovnání se situací v jiných státech, protože s námi studovali kolegové z Velké Británie, Kanady, Německa, Francie, Islandu, Malajsie a dalších států.


Jenže anglické právo je od českého v mnoha směrech odlišné. Lze získané poznatky využít i pro veřejné zakázky v ČR?

V jiných oblastech se anglické právo skutečně od našeho liší. Ale co se konkrétně veřejných zakázek týká, anglické právo přebírá vcelku beze změn evropské směrnice, z nichž vycházíme také v ČR. V tomto ohledu jsme tak spíše studovali právo evropské než právo anglické. Navíc, jak napovídá i název našeho oboru, nešlo čistě jen o otázky právní. Část studia se více soustředila na koncepční otázky veřejného zadávání, které jsou do jisté míry aplikovatelné bez ohledu na ten či onen právní řád.

A jak probíhalo studium prakticky?

Distanční dvouleté studium pro nás znamenalo několikrát ročně podstoupit náročné víkendové kurzy přímo v Nottinghamu, kde byla pro nás velmi zásadní interakce jak s profesorkou Arrowsmith a jejím týmem, tak s kolegy z ostatních zemí, a výměna zkušeností, porovnávání různých pohledů a podobně. Studia se účastnilo asi 50 kolegů z Evropy, ale i z Afriky, Asie či Ameriky. Témata byla různá – od základních obecných přes porovnání systémů v různých zemích až po problematiku korupce v oblasti veřejných zakázek, či jak ji řešit, a to z úrovně mezinárodních institucí, jako třeba Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo v rámci Světové obchodní organizace. Zbývající čas byl vyhrazen pro samostudium. Distanční zkoušky v podobě rozboru konkrétního praktického případu či eseje na zadané téma probíhaly elektronicky. Zadání jsme obdrželi v přesně stanovený den a čas (pátek v 18 hod.) a museli jsme je do následujícího pondělí do 12 hod. zpracovat a elektronicky odevzdat. Na závěr studia se vypracovávala dizertační práce v rozsahu zhruba 50 stran na zvolené téma.

Co považujete za největší přínos svého studia v Nottinghamu?

Vidíme jej jak v možnosti studia veřejných zakázek v komplexním právním pohledu a v mezinárodním rozsahu, tak v příležitosti porovnat praxi v ČR s praxí v jiných státech, a to převážně v zemích s podstatně delší zkušeností s problematikou veřejných zakázek, než je tomu u nás. Mj. jsme získali podstatně podrobnější informace o důvodech existence evropských zadávacích směrnic i o pozadí vzniku jednotlivých institutů, což je velmi užitečné při řešení složitých právních problémů.

Můžete více rozvést porovnání praxe v ČR a v zahraničí?

David Dvořák: Jelikož je problematika veřejných zakázek v ČR relativně nová, chybí nám na ni často komplexnější pohled, resp. její podrobnější teoretické zpracování. Různé novely jsou pak, přes dobře míněnou snahu, často spíše formou určitého pokusu a omylu než opatřením promyšleným do všech důsledků. Zahraniční zkušenosti ukazují, že většina zemí se v určité době potýká s obdobnými problémy, takže se přímo nabízí využití jejich zkušeností. Může být například zajímavé, že otázku nedostatečné odborné podpory pro nejmenší zadavatele (zejména malé obce) i ve Velké Británii vyřešili teprve před zhruba deseti lety. Totéž platí pro oblast boje s korupcí, podvody a pro střet zájmů – podnětné případové studie ukázaly, že těmto problémům čelí ve všech zemích. Jenže opatření, která my dnes zavádíme, už jinde vyzkoušeli a zjistili, že často nejsou zcela efektivní.

Milan Šebesta: Konzultace s odborníky z univerzity i poznatky v jiných zemích, kde veřejné zakázky fungují delší dobu, nám přinesly hlavně nový pohled na to, jak řešit nejednoznačné případy, posuzovat rizika a jak problém prakticky vyřešit a neskončit jen konstatováním, že zákon na tu či onu situaci nepamatuje. Věřím, že rozšíření našeho rozhledu prospěje nejvíce našim klientům. Získali jsme i řadu nových zahraničních kontaktů, na něž se můžeme obrátit pro radu u sporných nebo nejednoznačných případů, což je obrovské plus.

Jak využijete toto studium v praxi, zejména nyní, kdy je otázka veřejných zakázek jedním z nejožehavějších témat?

Nabyté zkušenosti lze využít zejména pro přípravu dalších legislativních návrhů, ať již ve vazbě na nově připravované evropské zadávací směrnice nebo další novelizace českých předpisů. Ty však bohužel často bývají motivovány politickým kontextem, který ne vždy vede k cíli efektivního zadávání, jak se ostatně už přesvědčily okolní země. Zkušenosti lze samozřejmě využít i při řešení hraničních případů zadávání veřejných zakázek, které jsou kofinancovány z evropských fondů a na něž bruselští úředníci pohlížejí více prizmatem výkladu práva evropského, než jak se stává u národních poskytovatelů dotací, kteří ne ojediněle za rigidním zněním předpisů nevnímají samotnou podstatu.

 

Například otázku nedostatečné odborné podpory pro nejmenší zadavatele, zejména malé obce, i ve Velké Británii vyřešili teprve před zhruba deseti roky.

David Dvořák a Milan Šebesta krátce po promoci, kdy jim byl udělen titul LL.M.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *