Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí odmítla návrh zákona o zadávání veřejných zakázek

Pod vedením ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera se dnes na Úřadu vlády konalo v pořadí již páté jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí. Na jeho programu byly i dva široce diskutované návrhy zákonů: o státním zastupitelství a o zadávání veřejných zakázek. Zatímco první návrh rada doporučila vládě ke schválení, druhý návrh odmítla.

K návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek proběhla na zasedání rady široká diskuse. Vzhledem k množství připomínek zásadního charakteru nakonec rada zaujala k tomuto návrhu odmítavé stanovisko a doporučila vládě, aby jej vrátila předkladateli, tedy Ministerstvu pro místní rozvoj, k přepracování. Návrh zákona si kladl za cíl implementovat nové směrnice Evropské unie upravující zadávání veřejných zakázek a oproti předchozí právní úpravě přinášel koncepční změny.

Podle předsedy Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky Mgr. Tomáše Machurka návrh nového zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj znamená posun ve filozofii zadávání veřejných zakázek, přičemž zavádí novou zásadu přiměřenosti, jejíž uplatnění bylo v minulosti deklarováno pouze v rozhodnutích Evropského soudního dvora.

Uvedený posun by se měl projevit mj. i ve vztahu k zadávání podlimitních veřejných zakázek. Myslím, že dosavadní zkušenosti ukázaly, že je nejvyšší čas zadávání podlimitních zakázek co nejvíce zjednodušit,« uvedl Tomáš Machurek v rozhovoru pro aktuální červnové vydání Moderní obce.

Předseda Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky se vyjádřil i k tomu, že podle věcného návrhu nového zákona by měl být u dodatečných stavebních prací a služeb zaveden limit 50 %, na což se již objevily první kritiky.

Co se týče limitů dodatečných stavebních prací a služeb, evropské zadávací směrnice připouští zadání dodatečných stavebních prací a služeb, tzv. víceprací, až do limitu 50 % z ceny původní veřejné zakázky, a to dokonce opakovaně,“ připomněl Tomáš Machurek, „a nelze podle mého mínění paušálně označit limit 20 % jako nízký, 30 % přiměřený a 50 % už moc vysoký.

Problém podle jeho slov tkví jinde. „Vysoká míra užívání jednacího řízení bez uveřejnění ve vztahu k tzv. vícepracím vychází často z nedostatečné přípravy stavby a podcenění její projektové fáze. Je třeba si uvědomit, že oproti limitu víceprací se nezapočítávají tzv. méněpráce. Kvalita projektové přípravy závisí zejména na výběru kvalitního projektanta, vhodném nastavení jeho odpovědnosti, pojistné ochrany, jakož i potřebných kontrolních a sankčních mechanismů. V této souvislosti by mohl pomoci odklon zadavatelů od jednokriteriálního hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny ve prospěch vícekriteriálního hodnocení, a to např. i za použití již zmíněného hodnocení projektového týmu. Nicméně, uvedený odklon a posun směrem k více kvalitativním hodnotícím kritériím nenastane samovolně a je třeba ještě větší osvěty a metodické podpory. Stále totiž panuje mezi zadavateli obava kvalitativní kritéria aplikovat. V AVZ jsme tomuto tématu věnovali jedno z našich pravidelných odborných setkání; vzhledem k šíři možností pojetí těchto kritérií a rozmanitosti způsobu jejich hodnocení bude určitě vhodné, aby MMR k novému zákonu připravilo pro zadavatele i podrobnou metodiku, jakým způsobem transparentně a férově hodnotit kvalitu realizačního týmu. Pokud jde o hledání optimální výše limitu pro vícepráce, bude se samozřejmě uplatňovat i námitka, že se v ČR mezi dodavateli vžila praxe podhodnocovat své nabídky a dopředu počítat s tím, že vyvinou tlak na zadavatele a budou po něm po uzavření smlouvy požadovat provedení a zaplacení víceprací. Nemyslím si však, že paušální předjímání asociálního zneužívání víceprací by mělo být hlavním argumentem pro snižování limitu pro zadávání víceprací a je třeba zaujmout komplexnější pohled na věc. S tím souvisí i zákony o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě, jejichž příprava a následné přijetí by samozřejmě mělo být koordinováno s přípravou nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Určitě i těmto tématům se budeme v rámci AVZ věnovat,“ konstatoval v rozhovoru pro červnové vydání Moderní obce Tomáš Machurek.

Změny pro státní zastupitelství dostaly podporu

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí dnes naopak s několika připomínkami svých členů vládě doporučila návrh zákona o státním zastupitelství ke schválení. Cílem tohoto návrhu zákona je posílit postavení státního zastupitelství a samostatného výkonu působnosti jednotlivými státními zástupci, posílení odpovědnosti státních zástupců, nová definice vztahů uvnitř soustavy státních zastupitelství a zavedení specializace v oblasti závažné ekonomické kriminality zřízením nového Speciálního státního zastupitelství za současného zrušení dosavadních vrchních státních zastupitelství.*

/zr, rš/

Na snímku: Úřad vlády

Foto: archiv

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *