Řádná rekonstrukce budov se vyplatí

Každá rekonstrukce budovy je dnes spojená se zateplením, výměnou oken a jinými opatřeními ke snížení spotřeby energie. Při navrhování úsporných opatření s životností 30 let je nutno myslet daleko dopředu. Bohužel, velká část rekonstrukcí využívá potenciál úspor jen zčásti.

Když se asi před 15 lety začalo se zateplováním, ptali se lidé: Stačí na zateplení panelového domu 5 cm izolantu? Není 6 cm zbytečný luxus? Nad doporučením použít 8 cm kroutili hlavou. Dnes se titíž lidé ptají, jak přidat na zateplený panelák dalších 10 až 15 cm izolantu.

DVAKRÁT MĚŘ, JEDNOU ŘEŽ

Při navrhování úsporných opatření s životností 30 let (typicky výměna oken a zateplení stěn) je třeba myslet daleko dopředu. Nikdo sice neví, jak drahé budou energie za 30 let, levnější však jistě nebudou. A co je důležitější: vylepšovat rekonstrukci dokončenou před několika lety vyjde dráž, než udělat ji jednou a pořádně.


Častým příkladem je oprava ploché střechy panelového domu nebo školy. Pokud se provedla jen oprava hydroizolace bez zateplení, vyřešil se problém se zatékáním. Tepelně-technické parametry střechy sice mnohdy nevyhovovaly ani požadavku tehdy platné normy, ale tím se trápil málokdo. Když chtěl majitel objektu později požádat třeba o dotaci z programu Zelená úsporám nebo OPŽP, musel celý objekt splnit náročné podmínky na úspory tepla. Bez zateplené střechy to bylo někdy nemožné – např. u jednoči dvoupodlažních mateřských škol. Majitel stál před rozhodnutím: zateplit střechu a znehodnotit třeba jen 4 roky starou investici do krytiny, nebo se vzdát šance získat dotaci na rekonstrukci objektu.

Jiný problém je s výměnou oken. Většina oken na trhu je jen o málo lepší než požaduje současná norma. Jde o okna s plastovým rámem a izolačním dvojsklem. Bez problémů však lze najít i okna s trojsklem a pokovením, jejichž plastový rám někdy doplňuje izolační vložka. Taková okna izolují až 2x lépe, než vyžaduje norma. Jejich cena je asi o 20 % vyšší než u běžných oken, přičemž vhodně zadané výběrové řízení může cenový rozdíl výrazně snížit. Okna s trojsklem také lépe tlumí hluk.

POZOR NA TLOUŠŤKU SKEL

Obdobně při rekonstrukci historických objektů je často nutné udělat repliku původního špaletového nebo kastlíkového okna. Vnitřní křídla (méně často vnější) se celkem běžně zasklívají dvojsklem, takže celé okno má tři skla a dobře izoluje tepelně i hlukově. Z hlediska ceny je jedno, zda použité dvojsklo má mezeru mezi skly 8 nebo 16 mm. Z hlediska tepelné izolace je rozdíl zásadní – čím je mezera užší, tím hůře izoluje.

Pro dvojskla plněná vzduchem je optimální šířka mezery 16 mm. Použít užší dvojsklo lze pouze tam, kde to konstrukce okna neumožňuje – jinak jde jen o vyhazování peněz za zbytečně nekvalitní výrobek.

Při návrhu tloušťky zateplení lze vyjít z požadavků platných norem. Jak bylo naznačeno v úvodu, nemusí to být vždy tloušťka optimální. Ta je pro každou budovu jiná a závisí vždy na ceně tepla, které se tím ušetří. Zejména ve městech, kde je obvykle dražší teplo z teplárny, bude zateplení silnější než u venkovské školy s vlastní kotelnou na levné uhlí.

AKTUÁLNÍ TÉMA NULOVÉ SPOTŘEBY

EkoWATT nedávno dokončil studii úspor v panelových domech. Jeden ze závěrů říká, že se za současných podmínek rozhodně nevyplácí zateplovat s použitím méně než 10 cm polystyrenu (obvykle stačí pro splnění normy 8 cm). Ekonomické optimum je 16 cm, ovšem s ohledem na předpokládaný růst cen energií lze doporučit až 20 cm.

Tato tloušťka je omezená dostupnou technologií, při použití větších tlouštěk obvykle cena skokově roste. Vývoj zateplovacích technologií ale postupuje vpřed a během několika let se optimum posune až ke 30 cm.

Podobně ve světle nové evropské směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) lze čekat další zpřísnění požadavků. Mají-li být veřejné budovy postupně rekonstruovány tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie, tak by jakákoli dílčí rekonstrukce (např. výměna oken) už dnes měla být navrhována s použitím co nejlepších a cenově dostupných řešení.

ÚSPORY DNES A V BUDOUCNU

Co se stane, jestliže se při rekonstrukci využije pouze část potenciálu úspor? Většina současných běžných rekonstrukcí přinese snížení spotřeby a nákladů asi o 30 %. Přitom důkladnou rekonstrukcí se u mnoha objektů lze přiblížit standardu pasivního domu a dosáhnout snížení nákladů až o 70 %. To platí o bytových domech, mnoha školních a administrativních budovách.

Nedostatečnou rekonstrukcí se zakonzervuje stav, kdy se potenciál úspor využije třeba jen z poloviny. Dalších 20-40 let budou účty za energie zbytečně vyšší. A pokud se objekt rekonstruoval s dotací, žádnou další už v příštích letech nedostane.

Doporučení: rekonstrukci musí předcházet důkladná analýza potenciálu úspor. Té pak přizpůsobit návrh rekonstrukce – s ohledem na návratnost investic.

KAREL SRDEČNÝ
energetický auditor
EkoWATT

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *