Revitalizace Blanice pomáhá proti bleskovým povodním

Vybetonovaná koryta řek zvyšují rychlost průtoku vody, omezují přirozené rozlivy při povodních a odvodňují krajinu, což se projeví v období sucha. Tyto a další důvody vedly město Vlašim k navrhnutí revitalizace místního toku.

Řeka Blanice ve Vlašimi byla dříve výrazně technicky upravená. Původní široce meandrující koryto v celé šířce nivy bylo v šedesátých letech minulého století napřímeno a opevněno dlažbou. Zejména v oblasti historického středu města, kde zástavba sahá do těsné blízkosti řeky, ale nemělo dostatečnou průtočnost pro zvládnutí větších povodní. Tu ještě omezovalo velké množství sedimentů, letitým vývojem uložených hlavně v březích koryta. Podstatného připomenutí potřebnosti protipovodňových opatření se městu Vlašimi dostalo v roce 2006 během povodní.

Neutěšený stav Blanice a jejího okolí kontrastoval s ostatními veřejnými prostory nákladně rekonstruovanými městem v uplynulých několika letech. U řeky byly v minulosti vysazeny nepůvodní kultivary topolů, které již dožívaly. Okolí řeky bylo tedy nepřístupné pro obyvatele města. Inspirovali jsme se proto revitalizacemi toků v intravilánech probíhajícími v Německu a začali usilovat o realizaci podobného opatření.

DOSTATEK MÍSTA PRO STOLETOU VODU

Revitalizace Blanice ve Vlašimi sledovala několik cílů. Na prvním místě bylo dosažení dostatečné povodňové průtočné kapacity pro úroveň takzvané stoleté vody. K dosažení potřebné průtočnosti říčního koridoru ve Vlašimi byly kombinovány dva stavební přístupy. Jednak zkapacitnění koryta odtěžením značných objemů zemin z břehů, jednak výstavba nepříliš vysokých, leč účinných ochranných hrázek, zdí a valů, doprovázejících některé dílčí úseky řeky. Projekt stavby se nesnažil ve větší míře aplikovat mobilní protipovodňové zábrany, které mohou zmenšovat spolehlivost ochranného systému – tím spíše, že Blanice je řeka s poměrně rychlým nástupem povodňových vln, tedy s malými časovými prostory pro instalaci mobilních zařízení. S výstavbou protipovodňových zařízení byly nezbytné dílčí úpravy zejména v dešťových odlehčeních městské kanalizace a k odvodnění ploch vně podélných ochranných prvků.

STAV PŘÍZNIVÝ PRO MNOŽENÍ RYB

Dalším cílem bylo zlepšení ekologického stavu vodního toku, zejména zlepšení morfologického stavu koryta. Ve městě je současný říční prostor vymezen bez možností významnějšího rozšiřování. Nemohlo tedy dojít k obnově přírodně autentického morfologického stavu řeky, tedy stavu, který by odpovídal původní, člověkem neovlivněné krajině. Byly proto realizovány prvky které stísněný prostor dovoloval, jako prohlubně ve dně či kamenité příčné výhony, za běžných průtoků z velké části zanořené s cílem rozvlnit běžné proudění. V proudnějších částech řeky byla snaha vytvořit sled bystřin a tišin položením příčných kamenitých pásů do dna koryta. Na dvou místech bylo možné koryto významně rozšířit a vytvořit ostrůvky.

Lze očekávat, že tyto změny budou mít příznivou odezvu v obohacení života v řece, včetně ryb. Součástí zlepšení ekologického stavu řeky bylo obnovení migrační prostupnosti. Ve Vlašimi existují čtyři jezy, které byly všechny postupně osazeny rybími přechody. Namísto dožívajících a ekologicky nevýhodných výsadeb topolů byly založeny nové břehové porosty.

CYKLESTEZKA PODÉL ŘEKY S VAZBOU NA PŘÍČNÉ KOMUNIKACE

Třetím nosným cílem stavby, pro nás rovněž velmi důležitým, bylo zpřístupnění okolí řeky pro pohyb, pobyt a rekreaci obyvatel – zakomponovat ji do veřejného prostoru. Podél řeky byla vybudována pěší a cyklistická stezka. Na horním okraji stavby má návaznost na cestní síť zámeckého parku, na dolním okraji stavby a města z ní lze pokračovat po frekventované turistické cestě a cyklotrase podél Blanice na Nemíž a Český Šternberk. Ve městě má tato cesta vazbu na příčné komunikace, v rámci stavby byla postavena nová, architektonicky kvalitní lávka u domu dětí. Zajímavá je pasáž podélné cesty pod dolním okrajem zámeckého parku, vedená pod silničním mostem na lehké stojanové konstrukci vstupující do říčního koryta. Uživatelé cesty by měli mít dost příležitostí sestoupit až k vodní hladině. Občané jsou za takové úpravy rádi.

Realizaci intravilánové revitalizace Blanice ve Vlašimi navrhla místní organizace Českého svazu ochránců přírody, která také pro město Vlašim zpracovala studii využitou jako zadání pro zpracování projektové dokumentace. Město projednalo záměr s dotčenými vlastníky a nechalo zpracovat projektovou dokumentaci pro územní povolení.

Pro přípravu a průběh výstavby byla velmi důležitá stálá vstřícná součinnost města Vlašimi a dotčených odborů městského úřadu a samozřejmě úzká spolupráce s investorem (Povodí Vltavy s.?p.), dodavatelem stavby a Agenturou ochrany přírody a krajiny, která sledovala aspekty migrační prostuposti řeky a dostatečně členité, přírodě blízké tvarování koryta. Průběh výstavby ovlivňovalo a investorem bylo Povodí Vltavy s.?p., které také žádalo o finanční podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady stavby jsou dle rozpočtu 83,2 mil. Kč, podpora v rámci Operačního programu činí 60,7 mil. Kč, podpora ze státního rozpočtu ČR činila 6,7 mil. Kč. Zbývající náklady byly hrazeny z prostředků Povodí Vltavy, s.p. Výstavba byla zahájena v roce 2012 a kolaudace proběhla na jaře 2014.

Luděk Janišta

starosta města Vlašim

Revitalizací proti povodním

Většina našich i evropských řek byla ve 20. století zregulována. Důvodem k regulaci byla zejména protipovodňová opatření. Dnešní velké povodně se ale nevyskytovaly a zdálo se, že v naší republice žádné nehrozí. Regulace měla ochrátit půdu v okolí řek před menší povodní a rozšířit tak místo pro ornou půdu. Řeky byly regulovány také kvůli splavnění toku, prohloubilo se tím koryto a napřímil se tok. Aby si řeka sama hledala své koryto, bylo tehdy nežádoucí.

Dnes zjišťujeme, že velké ničivé povodně potřebují naopak velké rozlivy, přirozené meandry, aby průtok vody nebyl zbytečně zrychlován. Revitalizace řek se ukazuje jako vhodné řešení proti bleskovým povodním. Navíc obyvatelé obcí chtějí, aby břehy řek vypadaly hezky, vybetonovaná koryta dnes nikoho neuchvátí. Technicky upravená koryta jsou nahrazována koryty přírodě bližšími, v zastavěných oblastech je obnovována členitost koryt, ale musí být samozřejmě respektován požadavek protipovodňové ochrany.

Západní trend je v současnosti takový, že se vykoupí pozemky kolem řek a počítá se s tím, že si tok namodeluje koryto sám. Vhodný mix technických opatření a revitalizace můžeme vidět například na řece Rýn.

Město Vlašim se jako první v Česku rozhodlo pro tak velkou revitalizaci řeky.

FOTO: FOTOARCHIV MÚ VLAŠIM

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *