Řízení o tzv. černé stavbě po novele stavebního zákona /2

Tématem prvního dílu bylo řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby. V této poslední části se budeme věnovat účastníkům řízení o nepovolené stavbě, a dalším otázkám souvisejícím s řízením o nepovolené stavbě. ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníky řízení o nepovolené stavbě určuje...

Tématem prvního dílu bylo řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby. V této poslední části se budeme věnovat účastníkům řízení o nepovolené stavbě, a dalším otázkám souvisejícím s řízením o nepovolené stavbě.

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Účastníky řízení o nepovolené stavbě určuje stavební úřad, který tak činí v rámci správního uvážení, podle pravidel daných stavebním zákonem. Stavební zákon upravuje samostatně okruh účastníků řízení o nařízení odstranění stavby a okruh účastníků řízení o dodatečném povolení stavby.8)

Speciální právní úprava okruhu účastníků řízení o nařízení odstranění stavby je daná přímo ust. § 129 odst. 10 stavebního zákona. Pro stanovení okruhu účastníků řízení o dodatečném povolení stavby odkazuje ustanovení § 129 odst. 2 stavebního zákona rovněž speciální právní úpravu okruhu účastníků řádného stavebního řízení (ust. § 109), případně územního řízení (ust. § 85 stavebního zákona), pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí.

Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. To prakticky znamená, že námitky, které by jinak účastník mohl uplatnit v územním či stavebním řízení, může vznášet také v řízení o dodatečném povolení stavby.

VÝSLEDKY ŘÍZENÍ

Pro výsledek řízení o nepovolené stavbě je rozhodující, zda byl prokázán soulad nepovolené stavební činnosti s veřejnými zájmy a lze ji tudíž dodatečně legalizovat.9) V opačném případě je povinností stavebního úřadu nařídit odstranění stavby. Výsledek řízení je do značné míry odvislý také od aktivity vlastníka nepovolené stavby.

Je namístě uvést několik obecných poznámek k náležitostem správního rozhodnutí. Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a rozhodnutí o dodatečném povolení stavby jsou »klasickými« správními rozhodnutími, které teorie práva označuje jako individuální správní akty.

Správní rozhodnutí musí splňovat základní formální a obsahové náležitosti, které stanoví správní řád (ust. § 67 a násl. správního řádu).

Řízení o nepovolené stavbě může být ukončeno:

usnesením o zastavení řízení o odstranění stavby,

rozhodnutím o nařízení odstranění stavby,

rozhodnutím o nařízení odstranění stavby, jemuž předcházelo vydání usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby,

rozhodnutím o dodatečném povolení stavby a vydáním usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby.

rozhodnutím s výrokem »odstranění stavby se nenařizuje«.

Usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby stavební úřad vydá, pokud po zahájení řízení zjistí a prokáže, že pominul důvod vedení řízení, neboť zanikla věc, jehož se řízení týká. Půjde zpravidla o situace v praxi méně časté, kdy vlastník dobrovolně nepovolenou stavbu či nepovolené stavební práce odstraní nebo dobrovolně stavbu uvede do souladu se stavebním povolením příp. ohlášením. Učiní tak, aniž by podal žádost o dodatečné povolení stavby. Usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby stavební úřad pouze poznamenává do spisu.

Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stavební úřad vydá, pokud prokáže, že stavba, změny stavby či udržovací práce jsou prováděné nebo byly provedeny bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu podle stavebního zákona či jiného úkonu nebo v rozporu s nimi, a je již v této fázi zřejmé, že dodatečné povolení stavby nepřichází v úvahu např. proto, že vlastník »černé« stavby nepožádal o její dodatečné povolení.

Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby musí mít kromě všech obecných formálních a obsahových náležitostí daných správním řádem (ustanovení § 67 a násl. správního řádu), také specifické obsahové náležitosti vyplývající ze stavebního zákona (ustanovení § 130 stavebního zákona). Povinností stavebního úřadu je uvést podmínky odstranění stavby, které vyplývající z technických požadavků na stavby, dále podmínky pro archivování projektové dokumentace stavby a podmínky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Podle charakteru (druhu) stavby může stavební úřad v podmínkách rozhodnutí o odstranění stavby vlastníkovi uložit povinnost před započetím demolice předložit návrh technologického postupu prací při demolici a stanovení nutných opatření, která by měla vyloučit, popřípadě omezit či kompenzovat negativní důsledky odstraňování stavby na životní prostředí v jejím okolí.

Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, kterému předchází usnesení o zastavení řízení o dodatečné povolení stavby nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad vydá, pokud se již v řízení vypořádal s předběžnou otázkou možnosti dodatečného povolení stavby v neprospěch vlastníka (stavebníka) nepovolené stavby. Předběžnou otázkou je řízení o žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby. Řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad buď usnesením zastaví (v případech, kdy vlastník stavby ve lhůtě určené stavebním úřadem neodstranil podstatné vady žádosti o dodatečné povolení stavby – procesní důvod), nebo rozhodnutím žádost o dodatečné povolení zamítne (v případech, kdy nebudou splněny zákonné podmínky pro dodatečné povolení stavby – věcný důvod).

Po pravomocném vyřešení předběžné otázky stavební úřad pokračuje v řízení o odstranění stavby. Toto řízení ukončí rozhodnutím, kterým stavbu nařídí odstranit.

Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a následné usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby stavební úřad vydá, pokud je předběžná otázka (možnost dodatečného povolení) vyřešena ve prospěch vlastníka nepovolené stavby. Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby musí kromě obecných formálních a obsahových náležitostí podle správního řádu obsahovat též obsahové náležitosti jako stavební povolení (ustanovení § 115 ve spojení s ustanovením § 130 stavebního zákona). Povinností stavebního úřadu je uvést podmínky, kterými zajistí řádné dokončení stavby, a to vzhledem k ochraně veřejných zájmů, zajištění napojení na veřejnou technickou a dopravní infrastrukturu a splnění obecných technických požadavků na výstavbu. Součástí výroku rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je i rozhodnutí o námitkách účastníků řízení. Je-li stavba již dokončena, pak v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby stavební úřad může vyslovit souhlas s jejím užíváním.

Právní mocí rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je vyřešena předběžná otázka pro řízení o odstranění stavby, které stavební úřad následně usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby se pouze poznamenává do spisu.

Rozhodnutí, kterým se odstranění stavby nenařizuje, je přijatelným způsobem uzavření správního řízení o odstranění stavby. Pokud stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby a v jeho průběhu zjistí, že stavba, změna stavby či udržovací práce nejsou nepovolené, případně jsou takové povahy, že nevyžadují žádné rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon stavebního úřadu, rozhodne, že odstranění stavby, změny stavby nebo udržovací práce se nenařizují.

Namístě je ještě několik slov ke lhůtám pro vydání rozhodnutí ve věci nepovolené stavby. V řízení o nařízení odstranění stavby je stavební úřad povinen vydat rozhodnutí ve lhůtách uvedených v ust. § 71 správního řádu.10) V řízení o dodatečném povolení stavby je stavební úřad povinen vydat rozhodnutí ve lhůtách podle ustanovení § 112 odst. 3 stavebního zákona.11) Pokud stavební úřad řízení ve věci nepovolené stavby přeruší, ať jde o řízení o odstranění stavby nebo řízení o dodatečném povolení stavby, výše uvedené správní lhůty pro vydání rozhodnutí se po dobu přerušení řízení staví (neběží).

SPECIFICKÁ ŘÍZENÍ PODLE § 129

Specifickými řízeními podle § 129 stavebního zákona jsou především: opakované stavební řízení, řízení ve věci dočasných staveb, u kterých uplynula doba jejich trvání, řízení o nařízení obnovení předchozího stavu.

Opakované stavební řízení: Opakované stavební řízení stavební úřad vede v případě stavby, která je postavena v souladu s rozhodnutím opatřením, či jiným úkonem stavebního úřadu, které byly posléze zrušeny v přezkumném řízení správním orgánem nebo rozhodnutím soudu ve správním soudnictví.12) Specifičnost daného řízení je dána tím, že jeho zahájení není způsobeno stavební nekázní vlastníka stavby (stavebníka). Pokud v opakovaném stavebním řízení stavební úřad stavbu nepovolí, nařídí její odstranění. Při rozhodování v opakovaném stavebním řízení stavební úřad vychází z právního stavu a skutkových okolností v době vydání rozhodnutí v opakovaném stavebním řízení.

Řízení ve věci dočasných staveb: Stavební zákon rozlišuje dva druhy dočasných staveb. Dočasné stavby, u kterých uplynula doba jejich trvání, jež nebude možné zachovat a prodloužit dobu jejich existence a dočasné stavby, které bude možné zachovat i poté, co uplynula doba jejich trvání.

Prodloužit dobu trvání stavby nebo ji změnit na trvalou není možné v případě staveb uvedených v ustanovení § 104 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, které byly povoleny jako stavby dočasné na dobu maximálně 3 let, tj. stavby specifikovaných rozměrů, které nejsou určeny pro bydlení a stavby hal specifikovaných rozměrů. U ostatních staveb prodloužit lhůtu trvání nebo změnit dočasnou stavbu, u které uplynula doba jejího trvání, na stavbu trvalou, je možné pouze tehdy, pokud vlastník takové stavby požádá stavební úřad o povolení změny v užívání spočívající v prodloužení doby jejího trvání nebo o povolení změny stavby dočasné na stavbu trvalou. Pokud stavební úřad takové žádosti vyhoví, řízení o odstranění dočasné stavby, u které uplynula doba jejího trvání, zastaví.

Řízení o nařízení obnovení předchozího stavu: Toto řízení stavební úřad vede v případě, kdy vlastník stavby bez povolení odstraní některou část stavby, kterou je nutné z důvodu veřejného zájmu zachovat. V takovém případě stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby obnovit předchozí právní stav stavby vyplývající zejm. z kolaudačního souhlasu, oznámení o užívání, ohlášení stavby či stavebního povolení.

STANISLAVA NEUBAUEROVÁ

JANA VAŠÍKOVÁ

Kancelář veřejného ochránce práv

Poznámky

8) Právní úprava stavebního zákona účinná do 31. prosince 2012 neobsahovala žádné ustanovení, kterým by vymezovala okruh účastníků řízení o nepovolené stavby. Stavební úřad tak vymezoval účastníky řízení podle obecné právní úpravy obsažené v ustanovení § 27 správního řádu, které obsahuje definici účastníků řízení. Právní úprava stavebního zákona účinná od 1. 1. 2013 okruh účastníků řízení o nařízení odstranění stavby upravuje v ustanovení § 129 odst. 10 stavebního zákona, a okruh účastníků řízení o dodatečném povolení stavby v ustanovení § 129 odst. 2 s odkazem na ustanovení § 109 stavebního zákona.

9) Nepovolená stavební aktivita sama o sobě je vždy nežádoucí a není proto v souladu s veřejným zájmem.

10) § 71 správního řádu: Lhůty pro vydání rozhodnutí (1) Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

(3) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba

a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jed-nání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,

b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

(5) Nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil.

11) § 112 odst. 3 stavebního zákona:

(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení, ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.

12) Opakované stavební řízení, podle názoru ochránce, dopadá i na ty případy, kdy odvolací správní orgán zrušil rozhodnutí stavebního úřadu v důsledku toho, že odvolací rozhodnutí bylo ve správním soudnictví soudem zrušeno a správní soud odvolací orgán svým právním názorem zavázal ke zrušení rozhodnutí stavebního úřadu.

Komentáře ke článku 1

  • Rudolf Běláč

    Dvě dřevěné stavby a jedna stojí středem v ochranném a bezpečnostním pásmu na vodovodní přípojce jež je v majetku SČVK a přívodem k RD s č.p.1899 se zapsáním v Katastru Teplic-Trnovan bez č.p a č.ev. pod číslem parcely 859/6.Stavební úřad uznal tyto stavby za Černé stavby,ale majitelka pozemku si podala žádost o dodatečné stavební povolení.
    Jakou dobu kolika dní může trvat podání žádosti a rozhodnutí o ukončeném řízení podání. S pozdravem
    Rudolf Běláč
    Teplice 41501
    Na Haldách 1899

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *