Rizika / příležitosti financí obcí v novém volebním období

Masírování veřejnosti jen vybranými fakty ze světa financí a produkce »ovcí«, které nepřemýšlejí a konzumují, aby byly následně vmanipulovány do klece a »oholeny«, jsou realitou současnosti. Avšak která zásadní finanční rizika, resp. příležitosti, budou stát před novými zastupitelstvy?

Naprosto mne nadchla kniha Ukradený potenciál, jejíž autor Claudio Depeyrac, dlouhodobě upoutaný na lůžko po zranění Achillovy šlachy, velmi trefně a srozumitelnou formou popisuje principy současného finančního světa – a hlavně princip trvalé a upracované chudoby většiny lidí. Stejně tak jsou na tom obce, které si většinou vůbec neuvědomují opravdová rizika (ale i příležitosti) financí.

Obce však před občany nesou podstatně vyšší přímou zodpovědnost za své finance a hospodaření, než kterou mají za finance státu ti, kdo jej řídí. Nicméně na rozdíl od zadlužeností státu není se zadlužeností obcí vůbec žádný problém(viz Luděk Tesař: Návh regulace zadluženosti obcí je scestný a nikomu neprospěje, MO č. /2014, str. 9 – pozn. redakce).

Rizika financí se zaměřením na obce spatřuji zcela jinde. Sestavil jsem žebříček tří největších rizik následujícího čtyřletého období (ve vazbě na komunální volby), resp. příležitostí, protože každé riziko si umím představit i jako příležitost – alespoň tak to vidím já.

KDO NEMÁ FINANČNÍ KONDICI, NEMÁ ANI FINANČNÍ BUDOUCNOST

Příležitost (riziko): Řízení finančního zdraví obcí. Faktem zůstává, že dluh obcí (92 mld. Kč v roce 2013) se navzdory apokalyptické propagandě vlády může úplně v klidu zvýšit až na 250 mld. Kč, a to vzhledem ke stabilnímu provoznímu saldu obcí 54,4 mld. Kč (skutečnost 2013). V této úvaze ovšem neřeším jednotlivé obce, ale pouze fiskální stabilitu této části veřejných rozpočtů jako celku (samospráv).

Příležitost spatřuji ve schopnosti obcí nastavit systém řízení finančního zdraví. V Cityfinance a. s. zakládám rating obcí na dvou aspektech zaměřených na praxi samosprávy, totiž na hodnocení stavu financí a hodnocení finanční kondice samosprávy.

Stav financí je finanční veličinou zobrazující aktuální stav finančních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový, zaměřený na potenciál, tedy hlavně budoucnost. Je to v jádru jednoduché a účelné, zkrátka kdo nemá finanční kondici, nemá ani finanční budoucnost, ať by již stav jeho financí byl třeba excelentní. Jádro pudla spočívá v analýze financí a nastavení ukazatelů řízení finančního zdraví k posílení stability financí obce.

Znalost finančního potenciálu je v tomto ohledu neméně důležitá tím spíše, že v obcích letos začnou pracovat nová zastupitelstva.

NEJVYŠŠÍ ČAS K DIVERZIFIKACI AKTIV NA FINANČNÍM TRHU

Příležitost (riziko): Znehodnocování finančních rezerv pádem koruny. Intervence ČNB vyvolané rizikem deflace a stagnací HDP budou pokračovat. Nepřestane ani snaha zahraničních matek našich bank hojit »vlastní jizvy« u sebe doma odlivem peněž ních aktiv z bank v České republice. Sankce Ruska silně posílí protiinflační tlaky, s nimiž se Evropská unie (včetně ČR) snažila dosud bolestně vypořádat, přičemž EU bude doslova válčit s deflací. Předpoklady růstu HDP se sníží (přinejmenším) a Rusové roční hladovou válku provedou rádi s tím, že byrokratická EU bude reagovat další zoufalou snahou podpory výzkumu a zemědělství a další plejádou dotací. Nové spotřebitele však nikdo »nevyzkoumá«. Takže riziko deflace a stagnace HDP pravděpodobně donutí nakonec i ČNB příští rok oznámit prodloužení intervence.

Příležitost zde vidím pro dlužníky i majitele finančních aktiv. Dluhy budou levné ještě dlouho, navzdory iracionálnímu masírování, jak se vše v ČR otáčí k lepšímu. Proto se vyplatí zajistit si vybudované finanční hodnoty diverzifikací aktiv na finančním trhu přesunem velké části rezerv z peněžního trhu na kapitálový (ale určitě nespoléhat na české kapitálové nástroje!).Na to však v ČR nejsme vůbec připraveni, takže většina těch, kteří nějaké hodnoty vybudovali, o ně zkrátka jednou přijde, neboť stále zůstává závislá na pozvolna se hroutícím peněžním trhu ČR – má peníze v bankách, nechává si strhávat poplatky a čeká na poslední »úžasnou ránu mezi oči«.

MŮŽE STÁT SPLATIT SVŮJ DLUH PŘI ROSTOUCÍM DEFICITU? NIKOLI!

Příležitost (riziko): Rostoucí pravděpodobnost bankrotu ČR. Argentina si bankrot zopakuje již podruhé, pro ČR by to už brzy mohla být premiéra (nepočítám-li československou měnovou reformu v roce 1953). (Slůvkem »brzy« míním zhruba 7 až 12 let.) Stát má totiž dlouhodobě záporné provozní saldo, nemá na svůj chod (viz tabulka), což nezmění žádný, ani sebelepší ministr financí bez zásahu Poslanecké sněmovny do mandatorních výdajů daných zákony. Vláda nás zatím informovala o zvedání výdajů na důchody, na platy státních zaměstnanců apod., ale neřeší, kde na to vše hodlá najít peníze (pominu-li hesla o lepším výběru daní). Na vlně finanční fantasmagorie nesoucí se mediálně vděčné tvrzení, že deficit sice bude, ale že stát zároveň splatí svůj dluh, je zcela z říše pohádek.

Přeléváním struktury rozvahy se přece nikdy nevyřeší skutečnost, že nevydělá-li stát dost na své výdaje, musí se jeho dluh logicky a zákonitě vždy zvýšit.

ZÁVĚREM

Apeluji na čtenáře, aby i oni pomohli včas uvést nově zvolené zastupitele do reality. Ať už vládnoucí koalici na radnici sestaví kterékoli strany a hnutí, vždy by měla k financím přistupovat s citem, tedy i se znalostí založenou na odborných analýzách a doporučeních. A v tom by měla nalézt vstřícnost i u opozice. Jsem optimista, neboť z praxe vím, že toho lze dosáhnout. Mohl bych uvést několik svých klientů z řad měst, kteří to v končícím volebním období dokázali. A jim děkuji za to, že mohu stále věřit v morální hodnoty zodpovědného přístupu k veřejným financím.

LUDĚK TESAŘ

www.cityfinance.cz

Provozní saldo státního rozpočtu ČR (v mld. Kč)

Plnění státního rozpočtu – skutečnost 2010 2011 2012 2013
Daňové příjmy 863,8 890,2 912,2 922,4
Nedaňové příjmy 30,0 25,9 32,5 35,5
Neinvestiční dotace 42,1 45,2 59,8 62,3
Běžné příjmy 935,9 961,3 1 004,5 1 020,2
Běžné výdaje 1 026,6 1 036,6 1038,7 1 070,8
Provozní saldo státního rozpočtu ČR -90,7 -75,3 -34,2 -50,6

Zdroj: MFČR, propočet www.Cityfinance.cz

I nová vedení radnic by měla přistupovat k financím obce s citem. A v tom by měla nalézt vstřícnost také u opozice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *