Kategorie:
Různé

Rozhodnutí obce o souhlasu se zastavením exekuce

Který orgán obce rozhodne o zastavení exekuce na peněžité plnění v případě, že exekutor usnesením vyzve oprávněného (obec), aby se vyjádřil, zda se zastavením exekuce souhlasí? Má rozhodovat zastupitelstvo obce v souladu s ustanovením § 85 písm. f) zákona o obcích (rozhodování o vzdání se...

Který orgán obce rozhodne o zastavení exekuce na peněžité plnění v případě, že exekutor usnesením vyzve oprávněného (obec), aby se vyjádřil, zda se zastavením exekuce souhlasí? Má rozhodovat zastupitelstvo obce v souladu s ustanovením § 85 písm. f) zákona o obcích (rozhodování o vzdání se práva a prominutí pohledávky)?

Podle § 55 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v platném znění, rozhodne exekutor o zastavení exekuce i bez návrhu, jestliže se zastavením exekuce souhlasí oprávněný. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu se na exekuční řízení použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 21b odst. 1 občanského soudního řádu jedná v občanském soudním řízení za obec ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn ji zastupovat navenek, nebo její zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen. To znamená, že vůči exekutorovi bude v exekučním řízení jednat za obec, tj. činit procesní úkony, starosta obce, který podle § 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, zastupuje obec navenek, případně jím pověřený zaměstnanec obce.


Odlišnou otázkou je, zda starosta obce či pověřený zaměstnanec může v exekučním řízení sám vytvořit vůli obce učinit určitý procesní úkon, zde vyjádřit souhlas se zastavením exekuce, nebo zda před tímto jeho jednáním není z hlediska zákona o obcích nutné, aby předem rozhodl některý z obecních orgánů (starosta či pověřený zaměstnanec by pak pouze projevoval tuto utvořenou vůli obce v rámci exekučního řízení navenek).

Zákon o obcích rozhodování o záležitostech obce v samostatné působnosti rozděluje beze zbytku mezi zastupitelstvo a radu obce, aniž by rozlišoval, zda se jedná o rozhodování o úkonech hmotněprávních nebo o úkonech procesních. Určité záležitosti jsou zákonem svěřeny do výlučné pravomoci zastupitelstva obce (§ 84 odst. 2 a § 85), jiné do výlučné (vyhrazené) pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2). Rozhodování o ostatních, zákonem výslovně nepojmenovaných záležitostech, svěřuje zákon do tzv. nevyhrazené pravomoci rady obce (§ 102 odst. 3). Rozhodování v těchto věcech přitom může rada obce delegovat zcela nebo zčásti starostovi nebo obecnímu úřadu a stejně tak si toto rozhodování může zastupitelstvo zcela nebo zčásti pro sebe vyhradit (§ 84 odst. 4 zákona o obcích).

Rozhodnutí o souhlasu se zastavením exekuce není zákonem o obcích svěřeno ani do vyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 2 zákona o obcích, ani do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce podle § 85 zákona obcích. Půjde proto o rozhodnutí v tzv. nevyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. To znamená, že o udělení souhlasu se zastavením exekuce by měla nejdříve rozhodnout rada obce (ledaže by takové rozhodnutí předem svěřila starostovi obce). Teprve na základě jejího rozhodnutí by měl starosta obce případně jím pověřený zaměstnanec jakožto osoba jednající za obec učinit v exekučním řízení příslušný procesní úkon, tedy v souladu s rozhodnutím rady obce vyjádřit souhlas či nesouhlas se zastavením exekuce.

Souhlas se zastavením exekuce nelze ztotožnit s prominutím pohledávky (dluhu) či vzdání se práva ve smyslu § 85 písm. f) zákona o obcích, jak naznačuje tazatel ve svém dotazu. Souhlas totiž má povahu úkonu procesního, s nímž není spojen zánik exekvované pohledávky (stejně jako není spojen se zastavením exekuce), zatímco prominutí dluhu či vzdání se práva je úkonem hmotněprávním, s ním naopak zánik dluhu či práva spojený je.

JUDr. ADAM FUREK
právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *