S jarem se otevírají i farmářská tržiště. Udrží si dosavadní růst?

Teprve minulý měsíc byla v Praze založena Asociace farmář-ských tržišť ČR (AFT). Přeje si být dobrým partnerem nejen státu a jeho kontrolním orgánům a institucím, ale také městům a obcím, na jejichž území se farmářské trhy pořádají.

Na farmářských trzích (tržištích) nakupují zejména zákazníci v mladším středním věku, především věková skupina 31-35 let (12 %) – a obecně také senioři, hlavně ve věku 66-70 let (12 %). Středoškolské vzdělání má zhruba třetina zákazníků a nezanedbatelný podíl (11 %) tvoří i maminky na mateřské dovolené. Vyplývá to z průzkumu Farmářské trhy a jejich zákazníci v menších městech Česka, který provedly RNDr. Jana Spilková, Ph.D., a Mgr. Marie Syrovátková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.


Podle jejich zjištění, prezentovaného mj. loni v prosinci na pražské konferenci Farmářské trhy – Quo vadis?, se na farmářských trzích projevuje největší zájem o ovoce a zeleninu (80 % respondentů), mléčné výrobky a sýry (28 %), pečivo (28 %), maso, ryby, uzeniny (27 %) atd. Naopak méně se kupují nealkoholické (5 %) a alkoholické nápoje (2 %). Lidé za zboží na farmářských trzích nejčastěji utrácejí od 101 do 200 Kč (29 %). Nejvyšší sumy – 501 Kč a více – je však na FT ochotno vynaložit jenom 7 % respondentů. Nanejvýš za stokorunu si na farmářských trzích nakoupí zhruba 19 % jejich návštěvníků.

RADNICE MOHOU ROZVOJI A KVALITĚ FARMÁŘSKÝCH TRŽIŠŤ VÝZNAMNĚ POMOCI

Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť ČR, má za to, že tato forma prodeje čerstvé a kvalitní lokální potraviny přímo od výrobců ještě v České republice neřekla poslední slovo a nechybějí jí možnosti dalšího rozvoje. Zejména tam, kde pořadatelé FT naleznou v místní radnici dobrého partnera.

Proto podle jeho slov obvykle příliš nezáleží na tom, kdo nakonec farmářské tržiště provozuje. Je-li to občanské sdružení či město. »Najdou-li se na radnici lidé, jimž jde o věc a upřímně si přejí, aby tržiště fungovalo ke spokojenosti místních obyvatel, proč by si nemohli vzít za své i jeho provozování?« táže se Jiří Sedláček. Upozorňuje však na to, že v zastupitelstvu by napříč politickým spektrem mělo dojít ke shodě o potřebnosti a významu farmářského tržiště na území města. Aby totiž po dalších komunálních volbách, kdy stávající politická reprezentace může být vystřídána jinou, nové vedení nemělo jiné priority a bez jeho například i komunikační podpory farmářské tržiště tak časem zbytečně nezaniklo.

Předseda AFT má za to, že pomoc města je zvlášť důležitá tam, kde farmářská tržiště teprve vznikají a svůj rozvoj teprve mají před sebou. »Máme už velmi pozitivní zkušenosti například s tím, že radnice v prvních letech zcela odpustila nebo výrazně snížila poplatky za zábor veřejného prostranství,« poznamenává Jiří Sedláček. »Právě tak farmářům i provozovatelům trhů město může významně pomoci, nabídne-li jim vlastní stánky k nepřemrštěnému pronájmu. Hodně pomůže rovněž vhodná infrastruktura – možnost napojení stánků na elektřinu, vodu a alespoň základní zázemí v podobě mobilních toalet apod.«

»Město se vůči provozovateli farmářského tržiště vždy nachází v pozici silnějšího partnera,« konstatuje Jiří Sedláček. »Ovšem i v tomto vztahu jeden bez druhého nezmůže sám téměř nic. Vím, že farmářským tržištím se ke spokojenosti místních obyvatel i lidí z okolních obcí nejlépe daří tam, kde radnice spolu s provozovatelem tržiště nastolila slušnou obchodně přátelskou komunikaci.« Profesionálně zdatný provozovatel totiž vnáší do chodu tržiště řád, umí se zasadit o to, aby tam nebyly nasazeny přemrštěné ceny, aby tržiště neovládli překupníci pochybných rádobyfarmářských produktů a v celém prostoru tržiště panoval pořádek včetně řádného parkování vozidel prodejců.

Například na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad – »Jiřáku« platí, že ceny tam nemohou být vyšší, než za jaké lze nakoupit zboží podobné či stejné kvality v okolních obchodech. »Když tedy na Jiřáku farmář prodává například biomléko z vlastní produkce, nemůže stanovit jeho cenu vyšší, než za jakou je jiné biomléko možné dostat v nedalekém obchodním řetězci,« vysvětluje Jiří Sedláček obchodní politiku občanského sdružení Archetyp.

PŘEVEZME ASOCIACE UŽ OSVĚDČENÝ MODEL CERTIFIKACE PRODEJCŮ?

Farmářské trhy se v České republice sice dále rozvíjejí a zkvalitňují, a to jak z hlediska šíře a kvality nabízeného sortimentu, tak co do kvality samotného prodeje. Nicméně předseda AFT připouští, že ke vzniku tohoto občanského sdružení vedla snaha dát dohromady pořadatele poctivých farmářských trhů (tržišť a tržnic). »Česká republika je totiž zaplavena farmářskými trhy, které mají různou kvalitu. Naší snahou je kvalitu farmářských trhů zvyšovat a udržet ji,« poznamenává Jiří Sedláček.

Konkrétně to například znamená, že provozovatelé FT by si měli velmi pečlivě prověřovat farmáře a prodejce. Pražské občanské sdružení Archetyp, v němž působí i Jiří Sedláček a které v české metropoli provozuje farmářské tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce u Palackého náměstí, dokonce »své« prodejce a farmáře podrobuje vlastní náročné certifikaci, během níž zástupci sdružení vykonají kontrolní návštěvu i na farmě. Fotodokumentaci z těchto kontrol lze nalézt i na webu Archetypu (www.farmarsketrziste.cz). Asociace farmářských tržišť své členy k certifikaci prodejců nutit nebude. Avšak model certifikace, který se v praxi Archetypu osvědčil – či jiný podobný, by Jiří Sedláček rád viděl uplatněný také na farmářských tržištích v dalších městech a obcích.

VÝBORNÁ KVALITA ZA SKUTEČNĚ DOBROU CENU

Navzdory současné stagnující koupěschopnosti obyvatelstva Jiří Sedláček vidí budoucnost farmářských tržišť optimisticky. A to nejen s ohledem na vysokopříjmové skupiny. »Lidé se už naučili nakupovat s rozmyslem a odpovědněji, přicházejí za konkrétním zbožím a přestávají vyrážet na masové nákupy jen proto, aby vrchovatě zaplnili své mrazáky. Jistěže se ceny na farmářských tržištích nedají srovnávat s ce-nami v obchodních řetězcích. Ale budeme-li posuzovat cenu zboží ve vztahu k jeho kvalitě, pak na našich tržištích se kvalita pořídí za skutečně dobrou cenu.

 

Beskydské farmářské trhy si město Frýdek-Místek úspěšně provozuje samo

První farmářské trhy se ve Frýdku-Místku uskutečnily před dvěma roky. Od té doby toto statutární město cílevědomě rozvíjí jejich tradici na náměstí Svobody pod hlavičkou Beskydské farmářské trhy (BFT). Jak za Realizační tým BFT poznamenává vedoucí živnostenského úřadu Ing. Yvetta Králová, město – letos už druhý rok s podporou Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí – trhy provozuje samo, přičemž usiluje o tzv. farmářský fair trade, tj. o eliminaci pouhých obchodníků, resp. překupníků, a výrobků importovaných do České republiky. Každého z trhů se účastní kolem 50 prodejců.

LETOS SE ZAČNE »KVĚTINOVÝM TRHEM«

Pro rok 2013 město naplánovalo 17 termínů BFT s tím, že sezonu trhů zahájí 9. května před Dnem matek »květinovým trhem«. »Trhy jsme totiž tematicky rozčlenili na trh květinový, trh řemesel, klasický zeleninový a ovocný,« vysvětluje Yvetta Králová. »Na podzim plánujeme dušičkový, zabijačkový a adventní trhy včetně nově trhu svatomartinského. Mimo uvedené trhy ještě připravujeme jarní a podzimní Farmářovu stezku, kdy zajistíme trasu a vypravíme autobus se zastávkami přímo u výrobců v regionu. Někteří z nich se našich trhů sami účastní, ale jsou i takoví, kteří z kapacitních či časových důvodů na BFT nejezdí.«

Město farmářům poskytuje prostor k prodeji zdarma a bezúplatně jim zapůjčí i mobilní prodejní stánek, jichž má už 16. Farmáři však mohou prodávat také z vlastních stánků či chladírenských automobilů. Podmínkou je, že při na BFT se prodávají výhradně české, moravské či slezské výrobky a je třeba přitom dodržovat příslušné hygienické a veterinární podmínky. Město jako pořadatel trhů si vyhrazuje právo vyloučit z akce prodej předmětů nedostatečné estetické úrovně a výrobky, které neodpovídají základnímu záměru BFT. V podmínkách účasti prodejců na Beskydských farmářských trzích je také ustanovení, že město může regulovat i množství doplňkového prodeje řemeslných výrobků.

NA NEKOMERČNÍ BÁZI

Ve Frýdku-Místku přistoupili k pořádání trhů nekomerčně, takže technickoorganizační náklady, které v souvislosti s těmito akcemi vznikají, bere město na sebe a jsou hrazeny z jeho prostředků ve spolupráci s partnery, jimiž jsou Technické služby a Frýdecká skládka. Podle Yvetty Králové se určitě vyplatí, vyberou-li si sami prodejci ze svých řad »službu«, která dohlíží na technickoorganizační záležitosti a je v přímém kontaktu s radnicí. »U nás to tak funguje. Tudíž máme od prodejců i okamžitou zpětnou vazbu – postřehy, náměty, připomínky nebo poděkování s vyjádřením spokojenosti,« dodává vedoucí živnostenského úřadu.

»Podstatným předpokladem úspěšného provozování farmářských trhů je motivovat tým lidí, kteří jsou pro to zapáleni a mají přehled o místních poměrech. V první fázi je totiž třeba vytvořit databázi kontaktů a síť kvalitních výrobců – prodejců, kteří budou respektovat společný cíl. Následně se musí jednoznačně dodržovat stanovená pravidla v rámci tržiště. Důležité ovšem je i zajistit pohodu na tržišti, a to i pro prodejce. Například nepodcenit reprodukovanou hudbu během trhů, stabilní rozmístění stánků, nevytvářet vypjaté konkurenční prostředí (přiměřený počet jednotlivých výrobků) apod. Komunikace mezi samosprávou a podnikateli je podstatný předpoklad, včetně minimální finanční zátěže ze strany výrobce či zemědělce. Forma nekomerčního přístupu se v našem případě osvědčila,« uzavírá za Realizační tým Beskydských farmářských trhů a Farmářovy stezky Yvetta Králová.

Doprovodný program při předloňském zahájení BFT.
FOTO: archiv

Farmářské tržiště na pražském »Jiřáku«.
FOTO: autor

Jiří Sedláček: Spolupráce provozovatele farmářského tržiště a města je klíčová pro úspěch této formy prodeje.
FOTO: Ivan Ryšavý

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *