Slovensko se vrátilo k okresním úřadům: Ušetří občané i stát

Dosud největší reformu státní správy od roku 1989 provádějí na Slovensku. V rámci Reformy ESO (Efektivní, spolehlivá a otevřená veřejná správa) tam už k 1. 1. 2013 zrušili specializované místní orgány státní správy na krajské úrovni. Dalším krokem bylo k 1. 10. 2013 vytvoření 72 okresních úřadů v sídlech kopírujících uzemně správní členění státu.

Reforma ESO vychází z Programového prohlášení vlády Slovenské republiky a uskutečňuje ji Ministerstvo vnitra SR ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy. Jak v rozhovoru pro Moderní obec uvedl vicepremiér a ministr vnitra SR JUDr. Robert Kaliňák, agendu okresních úřadů tvoří agenda původních obvodních úřadů (místní státní správa, živnosti, matriky, občanství, přestupky…), stejně jako agenda integrovaných specializovaných úřadů státní správy (katastr, životní prostředí, silniční doprava a pozemní komunikace, lesní a pozemkové úřady…). Z původních 50 obvodních úřadů se jich okresními stalo 49 (kromě města Štúrovo, které nebylo okresním a v němž však pracoviště státní správy zůstalo zachováno). Zároveň vzniklo dalších 23 okresních úřadů se zúženým počtem agend (katastr, životní prostředí a krizové řízení).

Které změny přinese vznik okresních úřadů občanům?

Podstatou Reformy ESO je ulehčit občanům kontakt se státní správou. Dosud totiž byla specializovaná státní správa rozmístěna v území tak nešťastně, že například obyvatel Štúrova si některé úřední záležitosti musel vyřizovat až v 70 km vzdálených Nových Zámcích. Podle našich analýz občan za svůj život navštíví úřad v průměru 106krát, přičemž se leckdy hned napoprvé »nenatrefí« na ten správný. K tomu přičtěte fakt, že za dosavadního stavu by za svůj život na správní poplatky vynaložil 874,5 eura a na cestovné, případně pohonné hmoty dalších 540,5 eura. Do tohoto výčtu se musí zahrnout i 51 dnů, jež by každý Slovák musel v průměru věnovat vyřízení svých věcí na úřadech. Integrací úřadů státní správy na místní úrovni do okresních úřadů však od 1. 10. 2013 každý občan za celý svůj život v průměru ušetří na správních poplatcích 54,75 eura, na cestovném, případně PHM dalších 320,25 eura, a bude mít k dobru i 25 dnů, aniž by je musel trávit obíháním úřadů. A bude-li občan ve styku s úřady využívat již dostupné elektronické služby a elektronickou komunikaci, ušetří dokonce 695,25 eura a získá volné dny navíc.

Nějak mně to nevychází: Nyní platí, že co okres, to jeden okresní úřad. To se opravdu natolik zahustila síť úřadů státní správy, aby lidé při vyřizování svých úředních záležitostí mohli šetřit peníze i čas?

Proto na okresní úřady navazuje síť klientských center. Na kterémkoliv z nich si občan bude moci postupně vyřídit svou kompletní agendu, včetně třeba vystavení občanského průkazu, cestovního pasu, živnostenského oprávnění apod. Jednoduché požadavky občana se budou v klientském centru vyřizovat přímo na místě a na počkání. Složitější budou přes klientské centrum zadány specializovanému pracovišti, které už bude samo koordinovat vyřizování těchto požadavků na relevantních úřadech. Jinak řečeno, občan bude mít blíže na úřady přes tato klientská centra a v rámci každého z nich si postupně bude moci vyřídit vše, co bude od státní správy potřebovat. Po úřadech již nebude obíhat občan, nýbrž informace a dokumenty.

Už jste dvakrát použil slovo »postupně«. Takže klientská centra ještě asi v plném rozsahu a všude nefungují, že?

Aktuálně pracujeme na zprovoznění klientských center už během prvního kvartálu 2014 v Nitře, Galantě, Topoĺčanech, Rimavské Sobotě, Kežmarku, Sabinově, Snině, Staré L’ubovni, Stropkově a Svidníku. Ještě v prvním pololetí 2014 přibudou tato centra i v Trenčíně, Považské Bystrici a Vel’kém Krtíši. V příštím roce však budou postupně uváděna do provozu ještě další centra. Právě se k tomu koná i pasportizace budov v majetku státu, které chceme využít pro klientská centra s ohledem na dostupnost, kvalitu prostor, možnosti parkování apod.

Pokud jde o agendy, které budou klientská centra vyřizovat, od ledna 2014 začínáme se základními službami. Ty se však budou postupně rozšiřovat – funkčně i věcně. Konkrétně už příští měsíc začnou klientská centra poskytovat služby v agendách živnostenské, matriční, doklady a evidence, výpisy z obchodního registru, přestupky, životní prostředí, školské úřady, katastr, lesní a pozemkové úřady, veřejné zdravotnictví i veterinární a potravinářská správa. Během roku 2014 a dále v roce 2015 pak půjde o agendy práce, sociálních věcí a rodiny, sociální pojišťovnu, daňovou správu a veřejné zdravotní pojištění.

Ušetří nová praxe něco i státu?

Ambicí Reformy ESO samozřejmě je kromě zkvalitnění služeb státu a zefektivnění jeho výkonu přinést i finanční úspory. Už letos v dubnu jsem veřejně deklaroval, že do roku 2016 takto stát ušetří více než 700 mil. eur – a ani teď nemám na tomto svém vyhlášení co měnit.

Jak se k těmto opatřením staví veřejnost – a také obce a města?

Kdo by nechtěl šetřit? Takže odezva je v zásadě kladná. Chtěl bych však rovněž poukázat na naše vyjednávání s některými městy ohledně společného využívání prostorů v lokalitách hojně navštěvovaných občany. Spolu s vytipovanými městy bychom totiž rádi lidem vyšli co nejvíce vstříc a umožnili jim vyřizovat si své úřední věci – ať už vůči státní správě, nebo vůči danému městu – rychle, jednoduše a moderně s minimálními náklady. K tomu může být vhodné například nákupní centrum ve městě.

Jaký bude vztah okresního úřadu k městu, resp. přednosty okresního úřadu k primátorovi města?

Reformou ESO se vztahy státní a veřejné správy v území a jejich kompetence nemění. Přednosta okresního úřadu tedy není v nadřízené pozici vůči starostům a primátorům na území daného okresu. Naopak jsou to rovnocenní partneři. Okresní úřady s příslušnými agendami státní správy budou přirozeně sloužit i městům a obcím, stejně jako třeba podnikatelům.

Bude Reforma ESO ještě pokračovat?

Jistě. Do poloviny roku 2014 chystáme integraci specializované místní státní správy, na přelom let 2014/2015 chystáme zprovoznění dalších klientských center pro občany a v období let 2014-2020 bude probíhat optimalizace výkonu státní správy, procesů a struktur jejích ústředních orgánů – a rovněž optimalizace procesů a výkonů samosprávy.

Robert Kaliňák (*1971) je původním povoláním advokát. Do funkce ministra vnitra byl prezidentem SR jmenován 4. dubna loňského roku.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *