Sociálně-právní ochrana dětí po novele zákona zvyšuje nároky na pracovníky OSPOD

Od 1. ledna 2013 je účinná novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Už její příprava vyvolala širokou diskusi mezi odborníky i laiky a schválena byla až po přehlasování prezidentského veta. Důvody pro přijetí novely byly zřejmé a její uvádění do praxe, doufejme, přinese výsledky, které povedou ke zkvalitnění systému péče o ohrožené děti.

Výbor OSN pro práva dítěte dlouhodobě vyzýval Českou republiku, aby vytvořila komplexní hodnocení rodinné situace, strategii pro snížení počtu dětí žijících v ústavní péči a aby zajistila, že umisťování dětí do ústavů bude používá-no jako poslední možnost a bude pravidelně monitorováno a přezkoumáváno. Také řada výzkumů a analýz z oblasti péče o ohrožené děti z Česka i zahraničí přinesla mnoho podnětů hovořících ve prospěch změn v systému sociálně-právní ochrany dětí u nás.


SYSTEMATICKÁ PRÁCE S RODINAMI

V obecné rovině si novela zákona klade za cíl:

vytvořit podmínky pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném nebo náhradním rodinném prostředí;

změnu orientace systému směrem k prevenci, díky níž odpadne nákladná a mnohdy neúčinná práce s dlouhodobě neřešenými problémy;

zvýšení systému zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálně- -právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí;

vytvoření alternativ k nadměrnému umisťování dětí do institucionální péče a rozvoj a profesionalizaci pěstounské péče.

Naplnění těchto cílů zvyšuje nároky na pracovníky sociálně-právní ochrany dětí. Důraz je kladen na systematickou práci s rodinami, která by měla vést k zvládnutí situace tak, aby dítě mohlo setrvat v rodinném prostředí.

Důvodem pro umístění dítěte do ústavní výchovy již nejsou nedostatečné bytové nebo majetkové poměry rodičů dítěte či osob, jimž bylo dítě svěřeno do péče, jsou-li tyto osoby nebo rodiče jinak způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnit povinnosti vyplývající z jejich rodičovské zodpovědnosti. Právě děti, které se v ústavní výchově ocitly z materiálních důvodů, tvořily značnou část osazenstva dětských domovů.

PLÁN OCHRANY DÍTĚTE

Stanovení závazného postupu úřadu při řešení problémů v péči o dítě vede ke zkvalitnění a zpřehlednění kroků, které jsou v zájmu dítěte prováděny. Znamená to povinnost vyhodnotit jeho situaci a do jednoho měsíce od zařazení do evidence stanovit individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení, stanovuje opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině a posílení jejích funkcí.

Celý proces by se měl odehrávat ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou zodpovědnou za výchovu dítěte a s odborníky, kteří se podílejí na řešení problému. Teprve v okamžiku, kdy rodiče pomoc odmítají, či nejsou schopni spolupráce, přichází na řadu zajištění náhradní péče, pokud možno v rodinném prostředí.

Nově je také legislativně zakotven institut případové konference, jedné z metod práce OSPOD, jež umožňuje zapojit do řešení problému další subjekty a osoby podle uvážení jeho pracovníků, příp. doporučení dalších zúčastněných. Zpravidla jde o zástupce školských zařízení, zdravotníky, poskytovatele sociálních služeb, Policii ČR, obecní policii, státní zástupce, pracovníky Probační a mediační služby aj. Pracovníci OSPOD při konferenci plní roli koordinátora.

VÝKON A KONTROLA PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Je-li přes veškeré úsilí nutné dítě umístit do náhradní výchovy, měla by to být především pěstounská péče. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí vytváří předpoklady pro to, aby se pěstounská péče stala dostupnou alternativou k institucionální péči a byla schopna pojmout i děti se zdravotním postižením či z etnických menšin. Pochopitelně vždy zůstane část dětí, pro něž bude institucionální výchova vyhodnocena jako nejlepší řešení.

Profesionalizace pěstounské péče je dána stanovením podmínek výkonu pěstounské péče formou správního rozhodnutí (dohodami o výkonu pěstounské péče). Úprava podmínek jejího výkonu se týká všech pěstounů, kterým vznikne nárok na odměnu za tento výkon.

Důležitou roli hraje systém přípravy a zejména pečlivého výběru pěstounů. Obavy, že po novelizaci zákona nastane boom pěstounů, kteří si tímto způsobem budou řešit vlastní ekonomické problémy, se nenaplnily. Jde o náročnou práci, která vyžaduje osoby se vztahem k dětem a specifickými vlastnostmi. Zajímají se o ni především lidé, kteří už mají s pěstounstvím či osvojením nějakou zkušenost.

Předpokladem kvalitního fungování pěstounské péče je též existence dostatečně rozvinuté sítě podpůrných a odlehčovacích služeb. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí jasně stanovila a sjednotila práva a povinnosti pěstounů. Také dohled nad praktickým výkonem pěstounské péče má jasně stanovená pravidla z hlediska četnosti i formy.

Práce v oblasti sociálně-právní ochrany dětí byla vždy náročná z hlediska znalostí, dovedností, emocionální i časové náročnosti. Novela zákona klade na zaměstnance zvýšené nároky na kvalifikaci, osvojení si nových dovedností a zvládání dalších povinností. To vše v období, kdy se ekonomice příliš nedaří a získávání prostředků nutných k uvedení všech záměrů novely do praxe je obtížné.

Přesto jde o krok správným krokem a sociálně-právní ochrana dětí by měla být finančně i personálně podpořena tak, aby se péče o ohrožené děti zkvalitňovala.

 

LENKA HRONOVÁ
Institut pro veřejnou správu Praha

Nedostatečné materiální zázemí nově už není důvodem umístění dětí do domovů.

ILUSTRAČNÍ FOTO: MATEJ SLÁVIK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *